Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miloš,
zítra Zora.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zlatá rybko!


Není to tak dávno, co ve Víkendu MFDnes vyšel rozhovor Martiny Riebauerové s profesorem Hasenblazem. Odborník na jazyk český sice rád přiznal, že on už jako student měl rád jinými žáky nemilované větné rozbory ale čím dál více je přesvědčen, že pro žáky, kteří nemíří do Ústavu jazyka českého jsou pro život zcela zbytné a nikterak neovlivní jejich vzdělanost. A plédoval za to, aby z povinného učiva vypadly.


Velice s ním souhlasím. Nevynechala bych je zcela, žáci by se o nich měli dozvědět, ale neměli by být nuceni rozbory otrocky odříkávat a hlavně být známkováni za znalost. Musím - tedy ke své hanbě - přiznat, že i mne tohle minulo. Gramatika se mi po škole rychle vykouřila z hlavy a píšu správně nějak přirozeně sama od sebe. Patrně jsem se tomu naučila, že to muselo být, ale zapomněla jsem to ihned, jakmile nehrozilo, že budu zkoušena. Přesto myslím, že jazyk ovládám dobře. Naučila jsem se hlavně tím, že jsme od mala poslouchala vyprávění a čtení pohádek jazykového puristy, jímž můj otec nesporně byl, jakmile jsem se naučila číst, stala se ze mne vášnivá čtenářka, doslova hltoun knih, také křížovky jsem luštila od dětství - což bylo dobré pocvičení v synonymech a ve výrazivu vůbec. Pravda je, že tehdy byla v křížovkách povolena záměny pouze "i" za "y" a jejich tvůrci si pokládali za čest, když se tam nedala najít jediná chyba, což dneska, bohužel, už dávno není norma. Kde by se také vzalo tolik takových poctivých autorů křížovek, aby naplnili stránky těch mnoha křížovkářských časopisů, které vycházejí! Jak snadno se vykroutí z problému, když nevychází počet políček vertikálně i horizontálně, nebo je potřeba použít nesprávného písmenka - je to pak buď "nářečně", "zastarale", nebo prostě nijak, však on luštitel promine.


A v knihách? Dnešní děti nemají tu moji tehdejší jistotu, že při čtení současně automaticky vstřebají i správnou češtinu. Řemeslo korektorů upadá, a občas i ochota překladatelů uvažovat o správném výrazu. Nemá se to - a ve vypůjčených knihách jen ztěžka odolávám popadnout propisku a opravit, ve svých nejsem tak zdrženlivá.


A snad nejvíc mne mrzí, že současní novináři, ne tady všichni, ale dost často si nedělají žádnou hlavu s volbou správného výrazu, případně tvaru slova. Před lety jsem dlouho tahala za uši jinak dobrého redaktora Hasoně. Už jsme si mohli tykat, jak jsme urputně zápasili o slovíčka. Díky tomu jsem v tom boji získala i spolubojovnici - jednu paní doktorku z Ústavu pro jazyk český, jejímž odborným názorem jsem ubohého Hasoně ubíjela. A to nemluvím o přechodnících - ty špatné jsou pro mne jako červený hadr pro býka. Během celé společné procházky otec neváhal mne v nich drilovat! Razím zásadu, že když už se na ně v praxi zapomíná a moc se nepoužívají, tak jich lidé nemají používat vůbec. Raději, než špatně.


A to jsem sama lajdák nad lajdáky, protože píšu zbrkle, myšlenky předbíhají prsty, dělám překlepy, nedokončuji věty případně mi vypadávají konce slov. Tím jsem okouzlovala v gymnáziu našeho češtináře, když jsme psali kompozici, dávno zvonilo a já ještě mávala rukou a odmítala odevzdat sešit, protože potřebuji ještě dokončit myšlenku - a on se časem naučil počkat i celou přestávku a už předem se štířil, jak se bude prodírat těmi mými nedokončenými slovy. Ostatně, korektoři novin, kde jsem pracovala, ba i nejeden šéf by mohli vyprávět! Ale do tisku se tohle samozřejmě nedostalo. Čtenáři museli své noviny dostat bez chybičky. Teď si ráda mailuji s přáteli, ale korektura před odesláním je má černá můra! No, jo, nejsou holt lidi!


Snad vůbec nejhorší utrpení prožívám před obrazovkou. Nemluvím o náhodných hostech v pořadech, ti nejsou na kameru zvyklí a leckdy mluví spíš pro myšlenku, než správně česky, ale doslova mne dráždí jazykové prohřešky těch, kteří by tohle měli mít zažito jako samozřejmost - moderátorů a redaktorů. I když ani jistě vzdělaná herečka Hana Maciuchová by neměla použít v rozhovoru s redaktorkou - "ano, vracím se do Ulice, jenže on si tam můj bývalý partner už "najdnul" jinou ..." A ani Jiří Suchý se nevyhnul nevhodnému tvaru a to je kromě výtečného herce spisovatel! Ale snad nejhorší je "ehm" - zvláště zpravodajka TV 24 z Bruselu se ani v jedné větě neobejde bez několika "é" a "ehm", jako by nemohla najít potřebný výraz. Zajímavé je - a moc mne to netěší - tímto nešvarem trpí víc ženy, než muži.

 


A víte, co je moje nejzbožnější přání? Nějakým zázrakem mít v ruce udělátko, které by mi umožnilo dát těm lidem na obrazovce důkladný lepanec, kdykoliv něco takového udělají. jenže - zlatá rybko, kdepak jsi?


Naďa Vencovská

 

 

Další články autorky




 



Komentáře
Poslední komentář: 20.06.2012  18:21
 Datum
Jméno
Téma
 20.06.  18:21 Zdena
 18.06.  13:24 janina
 17.06.  19:01 Jiří
 17.06.  11:58 JanaS
 17.06.  09:53 Hany
 17.06.  08:49 EvaP
 17.06.  08:26 JindraV
 17.06.  07:36 Pavla