Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robin,
zítra Marika.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ručně vyrobené šperky

 

Ručně vyrobené šperky z korálků , perliček a dalších materiálů se znovu vracejí do módy a zdobí naše ženy. Pojďme si trochu přiblížit některé z technik, které naše šikovné kutilky v domácích podmínkách používaji.

 

Jedna taková šikulka tetka Andělka svoje „cetky“, jak jim říká, vystavuje v internetové galerii, kam se určitě podívejte a vsadím se, že neodoláte a něco si vyberete - pánové mohou potěšit své protějšky či dcerunky a dámy si mohou udělat radost jen tak.

 

Pro ty zvídavé a šikovnější nabízím pár informací

 

Drátované šperky se vyrábí tvarováním různě silných a barevných drátů a většinou se kombinují s korálky …

 

Korálková technika není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Jako malá děvčátka jsme se sestrou navlékaly korálky na silonové vlasce a zdobily jsme panenky, maminky a babičky.

 

Je spousta druhů korálkových technik - např.:

 

šité korálky - navlékáte s použitím jehly, jako když vyšíváte s použitím korálků, ale bez látky tkané korálky - na malém tkalcovském stavu tkáte korálky do napnuté osnovy - hodně se tak dělají náramky 

 

ketlované korálky – ketlování = navlékání korálků na ketlovací jehlice (jakoby hřebíčky bez špičky), které pak upevňujete třeba na řetízky nebo spojujete mezi sebou. Ketlování by se dalo popsat jako spojování komponentů do řetízku a je to takový mezistupeň mezi bižuterií korálkovou a drátovanou. Základem všeho je ketlovací očko. Udělat ho pokaždé stejné, pěkně kulaté a souměrné vyžaduje už trochu praxe . Rády byste si ti zkusily dámy? Tak si povíme co na to potřebujeme.

 

Ketlovací jehlu - má na svém konci očko, které slouží k zavěšení další ketlovací jehly, tak můžeme vyrobit náramek, náušnice atd., prakticky jen z ketlovacích jehel.

 

Ketlovací nýty, které jsou zakončeny plochým koncem a při zdobení korálky nejsou nýty vidět.

 

Ketlovací kleště - kleště s kulatými čelistmi pro ketlování (tvoření oček)

 

Kelt. jehly Kelt. nýty

 

 

Kelt. kleště    Kelt. korálky


 

Další technikou je Fusing (česky fúzování). Tato technika se používá pro spékání a tvarování skla za pomoci vysokých teplot a pro ohýbání skla. Zvolený typ skla se v první fázi zpracovává za studena řezáním, vrtáním, broušením, drcením atp. Potom se opracované sklo sestavuje do požadovaných tvarů, což se velmi často provádí ve vrstvách, a může se i dodatečně barvit.

 

Druhá fáze je zpracování tepelné. Provádí se ve speciální fusingové peci, velice se podobající elektrické keramické peci, v níž se opracované části výrobku tavením spékají. Spékání se může provádět v mikrovlnce a na to je nutná fusingová spékací pícka, která umožňuje v běžné mikrovlnné troubě spékání skla. S touto píckou můžete v mikrovlnné troubě roztavit sklo a vytvořit tím celou řadu šperků a skleněných komponentů pro šperky a jiné kreativní doplňky.

 

      Fusingová pícka do mikrovlnky 

 

Nesmíme zapomenout na techniku tiffany, tj. ruční skládání barevných sklíček dle různých motivů do nejrůznějších tvarů, spojují se samolepící měděnou páskou. Na povrch pásky se potom nanáší páječkou cín a potom se jednotlivé díly spojují cínem. Cínovaný povrch, který má vždy stříbrnou barvu, je možno patinovat (na černo, na měděno, ..)

 

Odkud se vzal název tiffany?
Jistě jste se někdy setkali s klasickými vitrážemi, třeba v kostele. Při spojování skel se používaly olověné profily. Na nápad nahradit olověné profily měděným plechem a jeho spojování cínem přišel malíř a sklář Luis Comfort Tiffany (1848 - 1933) ze Spojených států, syn Charlese Louise, který vlastnil slavnou šperkařskou dílnu Tiffany. Za svého pobytu v Evropě objevil Luis Comfort Tiffany krásu vitrážových oken a po návratu do Ameriky se začal zabývat prací se sklem. Vynalezl tuto techniku spojování skla měděným plechem, který ohýbal podle hran skla a pak sklo vlepoval včelím voskem, jednotlivé díly spojoval cínem. Dnes je měděný plech nahrazen samolepící měděnou páskou, na povrch pásky se nanáší páječkou cín a potom se cínem jednotlivé díly k sobě spojují.

 

V roce 1879 založil Luis Comfort Tiffany v New Yorku vlastní sklárnu, která mimo jiné produkovala vázy, stínidla, mozaiky. Stal se jedním z hlavních představitelů secesního sklářství. Provedl např. výzdobu přijímacích místností v Bílém Domě a skleněnou oponu pro palác umění v Mexico City.

 

… a dnes se touto technikou tvoří i šperky …

Máte-li zájem o velmi pěkně zhotovenou prezentaci šperků v PowerPointu, napište si o ni ZDE

Zajímavé povídání pro Vás připravila Janina Svobodová



Komentáře
Poslední komentář: 20.04.2010  19:50
 Datum
Jméno
Téma
 20.04.  19:50 Polarka Janinko,
 20.04.  13:06 wiki
 20.04.  10:02 jisuch53
 19.04.  22:21 Gabi-florka
 19.04.  18:39 NaďaD
 19.04.  17:51 imraL
 19.04.  10:37 venca
 19.04.  06:57 KarlaA