Co jídávali naši předkové o velikonočních svátcích? Určitě daleko více než my dávali přednost zdravé stravě. Podívejte se, jaký byl jejich jídelníček v porovnání s naším, co v něm chybělo a co naopak přebývalo.
Popeleční středa
Velikonoční dny měly přísná pravidla pro skladbu jídelníčku. Na Popeleční středu mnohde vařívaly hospodyně něco, co na první pohled nevypadalo příliš atraktivně: natrhly například při otáčení bramborák nebo zmáčkly vdolky k jedné straně. Na Zelený čtvrtek se vedle jidášů všelijakých tvarů namazaných medem připravovalo také další pečivo, jako třeba preclíky, pletence nebo škvarkové placky. Vařila se i velikonoční nebo jarní polévka s množstvím zdraví prospěšných bylinek.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se k jídlu doporučovalo hodně zelené stravy, protože jedině tak byl člověk potom po celý rok zaručeně zdravý. Kromě petrželky, pažitky či mladé kopřivy byl oblíbený také libovonný popenec - pyskatá rostlina, jíž se přičítala čarovná moc. Měl chránit před mnoha nemocemi, dokonce i před morem. Konzumovaly se rovněž těstoviny se zeleninou či špenát.
Velký pátek
Na Veliký pátek v minulosti zejména starší věřící lidé dodržovali opravdový půst, při němž do úst nevzali ani sousto. Kdo nevydržel jíst, ten si mohl dát rybu. Ne všude se však podařilo sehnat rybu za přijatelnou cenu, někde byla opravdovou vzácností. Proto se pekly velkopáteční náhražky vytvarované do podoby ryby z bramborového či jiného těsta. V postní dobu nebylo na mnoha místech povoleno požívat kromě masa i živočišné omastky a většinou ani mléko a vajíčka. Hospodyně připravily zpravidla pouze jedno jídlo za celý den, kterým bývala hustá a sytá polévka z kysaného zelí, ze špenátu, z kmínu a kořenové zeleniny, z brambor, fazolí a hrachu. Při podávání se polévka hojně posypala nasekanou pažitkou nebo petrželkovou natí.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu bývala hlavním pokrmem nádivka, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, velikonoční svítek, nesměl chybět ani dozlatova upečený mazanec.
Hod boží velikonoční
Velikonoce vyvrcholily o Velikonoční neděli neboli na Hod boží velikonoční. Stůl byl slavnostně prostřený a jídelníček překypoval slavnostními jídly. Začínalo se masovým vývarem, nechybělo pečené či smažené kůzle, případně skopové v různých úpravách, jinde zase králík či drůbež, pokrmy z vepřového masa, uzené i lahodná šunka a dort. Skutečného beránka si mohli dopřát jen zámožnější lidé, třebaže se ovcí v našich zemích pěstovalo poměrně dost. Chudší si vypomáhali náhradou - ve speciálních hliněných či litinových formách, které jsou dodnes tradicí, pekli beránka ze sladkého těsta s rozinkami místo očí.
Velikonoční pondělí
Čas koledy a především vajec o Velikonočním pondělí jednoznačně naznačuje, co kuchyni v této době vévodilo. Jsou to vejce v nejrůznějších úpravách - nasekaná do salátů, plněná, v omáčce, smažená, v sekaném masu i jako krokety. O Velikonocích měly v kuchyni také velký význam čerstvé bylinky, mladé lístky kopřiv, lístky špenátu, popenec, libeček, petrželka, pažitka a lebeda, do bylinkové polévky se přidávaly lístky smetánky, chudobky a fialky.
Iva Kořínková
Zdroj:Velikonoce nejen v kuchyni. Ivo Železný, Praha, 2001.