za dávných časů pánů z Dubé, okolo 15. století, byla divoká a nezkrotná oblast kolem hradu Tolštejn útočištěm loupežných rytířů. Všelijací tu s úmysly různými pobývali a skrývali se. Vzpomeňme například Jakuba Raschauera z Vlčí hory roku 1740 popraveného v Lipové, Fridolína Raucha z Malého Stožce v roce 1747 k šibenici odsouzeného, neznámého lobendavského loupežníka z vrchu Roubený, doubického Karla Stülpnera z přelomu 18. a 19. století, krásnolipského vousatého Pumphuta. Známá byla též tlupa loupežníků Kardínka, a po jeho násilné smrti dále Zelenovousem vedená, jehož skrýš se nacházela v rozvalinách Tolštejna. A nakonec - jeden z nejznámějších loupežníků těchto hvozdů - sám velký Jan Karásek, jenž v drážďanském vězení léta Páně 1809 skonal. Věz, poutníče, že osudy těchto loupežníků a jejich životní konce na této pozemské pouti nebyly nikterak veselé a slavné. Však poznamenaly historii tohoto kraje, nejsevernějšího místa země koruny české. Ty však na svých cestách obávati se nyní ničeho nemusíš...!
Tak nějak je představováno Tolštejnské panství návštěvníkům regionu Šluknovska, nejsevernější oblasti naší země. Jak už jste měli možnost v několika vizitkách poznat, je plná zajímavostí.
Tolštejnské panství bylo vyhlášeno v roce 2001. A aby se zde turisté nenudili a prožili zde i zábavu, vymysleli si tu i celoroční vlastivědnou hru - Vandrování po Tolštejnském panství. Budete-li mít chuť, vyberete si jakoukoliv památku či přírodní zajímavost ve výběžku. Můžete si dokonce koupit pas Tolštejnského panství. Do této knížečky si necháte na všech místech dát razítka. Stejně tak i při návštěvě vybraných restaurací. Za určitý počet razítek můžete získat skleněné mince - tolštejnské krejcary. Ty pak v informačních střediscích - zvaných Mýta - můžete směnit za atraktivní suvenýry. Co říkáte? Zábavné, že ano. !
O přírodě, jsem vám již ledacos naznačila. Dá se přirovnat k předhůří Šumavy. Budete se možná divit, ale severní Čechy už dávno nejsou špinavé. Šluknovsko, Rumbursko a Krásnolipsko mají podle dlouhodobých statistik nejčistší ovzduší v zemi. Nejsou tu totiž žádné továrny. Každá vesnice má kostelík, typické jsou hrázděné domky s podstavbou a sedlovou střechou.
Panství bylo pojmenováno podle dominanty kraje - hradu Tolštejnu. Ve hře "vandrování" je i cesta na Tolštejn. Je pojmenovaná po jednom z místních lupičů - "Stezka loupežníka Kardínka".
Po výborně značené cestě dojdete až do centra panství – na Tolštejn. Hrad je jednou z nejzobrazovanějších zřícenin. K hradu se váží i nejrůznější pověsti. Proto je v logu založeného panství i loupežník. Již od pradávna byla tato oblast rájem pro lupiče a prý jsou tu pod zemí truhly plné peněz.
Tolštejn je poprvé připomínán již v roce 1337. Prvním pravděpodobným držitelem hradu byl Jindřich z Lipé. Za panování rodu Vaňků z Vartenberka byl hrad nejen pevnostní, ale i správní centrum panství. Kolem roku 1400 přešlo Tolštejnské zboží spolu s hradem do majetku Hynka Berky z Dubé, který tehdy patřil mezi nejbohatší pány v Čechách. Jeden z jeho potomků, Albrecht Berka, byl horlivý katolík a v pohusitské době odpůrce krále Jiřího z Poděbrad. Ten vydal v roce 1463 rozkaz hrad dobýt. Po různých rozbrojích nakonec koupila tolštejnské panství v roce 1471 saská knížata. Historie hradu končí za třicetileté války, kdy byl obsazen císařským vojskem a švédský generál Wrangel ho v roce 1642 vypálil.