Třinecký Olymp bohů, hvězd a hvězdiček
Občas mám chvíli, kdy na mě dolehne melancholická nostalgie a vracím se ve svém životě retrospektivně daleko zpět. Naposled včera večer, na koncertě Severočeské filharmonie Teplice, který se uskutečnil v rámci XXXIII. Mezinárodního Janáčkova máje v Třinci.
Seděl jsem, ani nedutal a myšlenkami byl na valašském Olympu bohů na Soláni ve Velkých Karlovicích. Tam se totiž během let vždy sešla a určitý čas i žila úžasná parta špičkových kumštýřů.
Leoš Janáček, Jan Kobzáň, Karel Hofman, Antonín Schneiderka, Antonín Strnadel, Ilja Hartinger, František Podešva, Marie Podešvová, Vítězslav Novák - prostě spisovatelé, hudební skladatelé a malíři.
Důvod mého opětovného pohledu zpět byl prostý - kolem mě se to v třineckém Kulturním domě po letech znovu hemžilo hvězdami a hvězdičkami a to ne ledajakými...
V prvních řadách přede mnou seděla Pavla Topolánová a z nevěry svého premiérského manžela se odreagovávala s přítelem. Zřejmě si odskočili z nedaleké Čeladné, kde nechal pan premiér postavit útulný domeček. Nic moc, prý jenom vila bratru za deset melounků.
A vedle ní si přisedl lobbista Jan Večerek, dvojče z dvojice Dalík - Večerek, kteří se sešli ve vazební věznici v Ostravě kvůli podezření, že údajně nabízeli poslanci Kořistkovi pár milionů a místo velvyslance, když pomůže podrazit vládu ČSSD a podržet ambice ODS.
Z druhé strany je obveseloval socialistický exposlanec Radim Turek, známý jako silně intoxikovaný člen branně-bezpečnostního sněmovního výboru. Ta sešlost nebyla zřejmě náhodná...
Uvítací proslovy plné vzájemných poklon si vystřihli starostka Třince RNDr. Věra Pavlovská v elegantní róbě typu slezského sárí a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Ve tmavě modrém obleku...
V kuloárech se mluvilo též o přítomnosti Tomáše Chrenka, třineckého železářského magnáta, údajně jednoho z nejbohatších Čechů. Jeho holding Agel již v Moravskoslezském kraji a okolí provozuje 12 nemocnic, 6 poliklinik, síť lékáren a firmu dodávající zdravotnický materiál...
A když nastoupila hlavní hvězda večera - houslista Pavel Šporcl, bylo skoro jasné, komu dá tento houslový virtuóz svůj hlas ve volbách - měl totiž své housle vyvedené v sytě modré barvě.
Nad tím vším bděl a svojí taktovkou organizoval kanadský dirigent šarmantního vzhledu Charles Olivieri-Munroe, jehož šestiletou dcerku jsem pozoroval v Teplicích, jak z galerie statečně oddirigovala se svým otcem skoro celý koncert. A v perfektním rytmu.
Moderátorem večera byl Lukáš Hurník, s jehož renesančním tátou Iljou jsme před lety probírali po koncertě Janáčkova máje v ostravském vítkovickém kulturáku klavírní hudební variace i jeho povídkovou knížku: Trubači z Jericha. Jako pianista a žák Vítězslava Nováka, jednoho z bohů karlovického Olympu, byl nepřekonatelný... Jeho syn Lukáš se správně potatil.
Pavel Šporcl nezklamal. Byl jako vždy dokonalý, jen jeho letargie, s níž odehrál i divoké Sarasateho Cikánské melodie, mi připomněla mého syna Tomáše, když jako desetiletý hrál Křičkovy etudy pozpátku a mohl si proto dovolit dát si na houslový stojan svůj milovaný Čtyřlístek, aby si v něm při hraní s chutí tajně četl...
Asi kdyby cvičil ještě poctivěji, nebo já bděleji dohlížel, nemusel Pavla Šporcla doprovázet v roli houslisty Severočeské filharmonie Teplice, ale mohl si vydělávat jako sólista. Třeba...
Byl to zkrátka parádní večer, nadšený byl i ředitel Janáčkova máje Jaromír Javůrek se svojí ženou, pro změnu ředitelkou ostravské Janáčkovy konzervatoře.
A to nejlepší samozřejmě nakonec; ti praví bohové Olympu - Franz Schubert, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák či Pietro Mascagni a Pablo de Sarasate...
Vše proběhlo v klidu a míru, prostě pravé bakchanálie třineckého Olympu bohů, hvězd a hvězdiček, bez politických ambicí a protivenství, bez soudů a rozsudků, zdvižených prostředníčků a žárlivých záhlavců.
Doufám, že to vydrží i mimo dosah uklidňující vážné hudby....