Nelahozeves |
||
CESTY ZA POZNÁNÍM |
||
Vydáme-li
se z Kralup nad Vltavou po červené turistické značce,
dojdeme do asi tři kilometry vzdálené
Nelahozevsi. Příjemná cesta vede po levém břehu
Vltavy a dostaneme se po ní přímo pod nelahozeveský
zámek, který se hrdě vypíná na skále nad levým břehem
řeky. Pohodlnější turisté se mohou z Kralup svézt
vlakem jednu stanici na trati do Ústí nad Labem a Děčína.
Přímo pod zámeckým objektem je železniční zastávka
Nelahozeves-zámek. Ve středověku byla centrem zdejší
vsi tvrz s poplužním dvorem a kostelem připomínaným
už v roce 1352, který je dnes nejstarší stavební
památkou dnešní obce. Zhruba v polovině 16. století
se stal majitelem tohoto panství Florián Gryspek z
Gryspachu, který zastával přední funkci u dvora
Ferdinanda I. Ten si Nelahozeves velice oblíbil a brzy
si tu nechal italskými mistry budovat renesanční zámek.
Ve stavbě pak pokračoval jeho syn Blažej, ale stavovské
povstání a bělohorské události neblaze rod Gryspachů
postihly. Krátce po bitvě na Bílé hoře prodala
Floriánova vnučka Veronika toto rodové panství
Polyxeně z Pernštejna a Lobkovic. Zámek se však
nestal významným sídlem Lobkoviců a nebyl proto ani
vlastně nikdy dostavěn. Za třicetileté války byl
navíc několikrát vypleněn. Po válce sice byly
provedeny úpravy a zámecký objekt pak postupně sloužil
jako úřad panství, vojenská nemocnice a penzionát.
Roku 1949 ho převzal československý stát. V roce
1967 se pak dočasně stal majetkem Středočeské
galerie, která začala s jeho řádnou rekonstrukcí.
Objekt byl v této době především staticky zajištěn,
byly opraveny střechy a restaurována krásná renesanční
sgrafita. V roce 1977 tu byla instalována expozice starého
evropského umění. Na stavbě zámeckého objektu jsou
patrné italské prvky. Tři zámecká křídla obepínají
téměř čtvercové nádvoří, uzavřené na čtvrté
straně nízkou zdí. Vnější
vzhled zámku tak připomíná severoitalské pevnostní
stavby. Na čtyřech ostrouhle vybíhajících nárožích
je budova rozšířena v jakési čtyřboké věže,
jejichž výška však nepřesahuje hmotu vlastní
stavby. Hladké, skoro nečleněné vnější zdi budovy
s nepravidelně rozloženými okny spočívají na vysoké,
vzhůru se zužující podezdívce z přitesaných kvádrů.
Portál, nároží i všechna okna stavby jsou obloženy
výstavnými rustikovými pásy. Pod mocně vyklenutou
lunetovou římsou se na zdech rozvíjí sgrafitová výzdoba.
Na západní straně vede do zámku kamenný most, který
kdysi míval poslední část před branou zvedací.
Chloubou zámeckého nádvoří je zdobnost a členitost
vnitřních průčelí. Protože zámek Nelahozeves byl
budován přibližně plných sedmdesát let, mají jeho
jednotlivá křídla poměrně dost odlišný vzhled.
Nejstarší východní křídlo má pouze vodorovné členění.
Stavba poté pokračovala křídlem severním, jehož
klasicky utvářené průčelí je v přízemí i v prvním
patře prolomeno arkádami. Západní křídlo, které
vzniklo nejpozději, zachovává vcelku ráz křídla
severního s tím rozdílem, že místo dvojarkád jsou
v patře okna se štíty střídavě obloukovými a trojúhelníkovými.
Vnějšek zámku zůstal téměř ušetřen pozdějších
přestaveb a zachoval si poměrně slohově čistý ráz
své doby. Vnitřek ovšem prodělal větší změny. V
zámku je od roku 1997 přístupná jedinečná expozice
Umění šesti století (kolekce španělských renesančních
portrétů, hudební nástroje a manuskripty W. A.
Mozarta, F. Vranického či L. van Beethovena), ve druhém
podlaží jsou umístěny tisíce
uměleckých děl ze sbírky rodiny Lobkoviců od
renesance do konce 30. let minulého století. Součástí
prohlídkového okruhu je také Rytířský sál s
originální renesanční výzdobou, dále dvanáct místností
severního a východního křídla s portréty členů
rodu Lobkoviců a dalších šlechtických rodů.
Najdeme zde i dobový nábytek a tapiserie, stejně jako
sbírku asijského a evropského porcelánu. Nelahozeves
se ovšem nepyšní jen zámkem. Roku 1841 se zde
narodil jeden z našich nejvýznamnějších hudebních
skladatelů, Antonín Dvořák. V podzámčí je jeho
rodný dům, později upravený na Dvořákovo muzeum.
Hned při vstupu do rodného skladatelova domu dýchne
na návštěvníky atmosféra dob minulých. První místnost
je vybavena dobovým nábytkem. Ve vitríně jsou
vystaveny předměty připomínající Dvořákův život
od dětství modlitební knížka, kterou dostal ve škole
za píli, brk, jímž psal noty... Celkový dojem umocňuje
skladatelova krásná hudba, která návštěvníky provází
po celou dobu prohlídky. Vynikajícího skladatele připomíná
ituristická cesta z Kralup nad Vltavou vedoucí přes
Nelahozeves až na asi dvacet kilometrů vzdálený
vrchol legendárního Řípu. Tato cesta, značená červenou
turistickou značkou, byla pojmenována jako Dvořákova
stezka. |
||
Luboš
HORA |
||
Zdroj: Haló noviny |
||