Prokletí bratři
Minule jsme končili vládou Pelopse a vyhnáním dvou synů, které měl s Hippodamií, Atrea a Thyestése. Ti se opravdu zvláště vydařili, trochu mi připomněli holubičí povahu našich tří bratrů Přemyslovců na počátku druhého tisíciletí. Nestačilo jim, že zabili nevlastního bratra i jejich další činy byly zrůdné.
Přemýšlím, zda mám podrobně rozplétat vzájemné bratrské podrazy, vraždy, masakry. Soudím, že nebude nutné všechny ty nechutné zločiny popisovat. Pro ilustraci třeba „hody Thyestovy“ – chutná krmě nabídnutá bratrem Atreem ze zavražděných Thyestových dětí. Thyestés zplodil s dcerou Pelopeí syna Aigista, který byl později příčinou další tragédie rodu.
Atreovi synové Agamemnon a Meneláos potom uprchli z Mykén do Sparty, kde si vzali za manželky dvě sestry, Helenu a Klitaiméstru. Tady už se dostáváme do příběhů, které známe z vyprávění o Trojské válce. Meneláos se stal králem ve Spartě, Agamemnon kraloval v Mykénách.
Když se potom vraceli oba bratři z trojské války, měli rozdílný osud. Zatímco Helena se vrátila s Meneláem do Sparty, a pokud ještě nezemřeli, žijí tam dodnes, na Agamemnona čekal osud krutější. A to se král choval prozíravě a při příjezdu do přístavu nechal zapálit velký oheň, aby manželka věděla, že se po deseti létech vrací.
Jeho žena Klytaiméstra našla zalíbení v jeho bratranci Aigistovi, a tak na manžela čekala doma krvavá lázeň. Aigistos a Klytaiméstra Agamemnona zavraždili, přesněji nechali zavraždit svými vojáky. Ani v řeckých tragédiích není jasný podíl dvou vrahů na tom činu. Zdá se, že manželka spíše pomáhala a úkladnou vraždu snovala. Aigistos se potom prohlásil za krále Mykén, a tak asi nikoho nepřekvapí, že Agamemnonův syn Orestés byl na obtíž a musel uprchnout.
Povídání o prokletí celého rodu zakončím příště povídáním o závěru celé tragédie i jisté katarzi pro Oresta a Elektru. No a potom se zeptáme čtenářů, zda mají zájem o další pokračování.