Plán o čtyřech bodech podle knihy Zelená planeta
Citát: „Na každou věc, kterou děláme, se můžeme podívat ze čtyř hledisek:
1. jsou její důsledky dobré, špatné či neutrální pro život na Zemi?
2. pokud jsou důsledky dobré, jak je můžeme podporovat a rozšířit?
3. pokud jsou důsledky negativní, jak se bez takové akce můžeme obejít?
4. pokud se domníváme, že se bez té věci neobejdeme, jak alespoň můžeme snížit či zmírnit způsobenou škodu?“
John Seymour, Herbert Girardet
Pojďme si společně projít naším bytem, domečkem, pokojem a podívejme se, kde ušetřit nejen korunky, ale i přírodu…
Na toaletě
Celá jedna čtvrtina vody spotřebovávané v průměrné domácnosti je použita na splachování. Pokaždé, když spláchneme, znečistíme tak okamžitě asi 10 litrů zdravotně nezávadné pitné vody.
Proto:
Využíváme tzv. dvojčinné splachování (systém pro dvě množství vody).
Ucpaný odpad neproplachujeme louhem, ale raději jej čistíme mechanicky.
Do toalety nesplachujeme zbytky léků ani chemikálií.
Celkem jednoduše lze zjistit únik vody na toaletě, když do nádrže nakapeme několik kapek barviva (třeba na pečivo). Pokud toaleta nebude 15 minut používána, a přesto objevíme zbarvenou vodu, je třeba netěsnící nádrž opravit.
V koupelně
Na přípravu teplé užitkové vody (na koupání, sprchování, mytí rukou apod.) připadá asi 20% celkové spotřeby energie v domácnosti.
Proto:
Plnou vanu si dopřejeme jen výjimečně, neboť na koupel se spotřebuje třikrát více energie než na šest minut sprchování.
Kapající kohoutky ihned utěsníme (jediná kapka za minutu představuje 2000 litrů vody za rok).
Při čištění zubů nenecháme vodu téct po celou dobu.
Neplýtváme šampony a raději dopřejeme vlasům nálev z lipového květu, heřmánku, nebo břečťanu.
V prádelně
Prací prostředky představují největší podíl chemických výrobků spotřebovávaných v našich domácnostech. Některé prací prostředky, zejména prací prášky obsahují na 25 různých chemických sloučenin, z nichž ne všechny jsou pro praní nezbytné (opticky bělící prostředky, parfémy, plnidla), a některé jsou dokonce z hlediska vlivu na životní prostředí značně problematické (fosfor, který se dostane do povrchových vod způsobuje nadměrný růst řas a sinic). Také energetická spotřeba pračky je velká a hospodárná obsluha a provoz se vyplatí.
Proto:
Dáváme přednost mýdlovým pracím prostředkům, které se ve vodním prostředí úplně
biologicky odbourávají.
Prádlo nepředpíráme – silně zašpiněné prádlo namáčíme – ušetříme tak až 20% vody a energie.
Snažíme se využít kapacitu pračky a používáme úsporné programy.
Používáme prací prostředky bez fosfátů. Množství fosforu, který se při praní dostává do odpadní vody považujeme za klíčové při hodnocení ekologické přijatelnosti prášku.
Při praní jiného než bílého prádla vybíráme prací prášky bez bělidel (perboritany, perkarbonáty) jsou pro praní barevného prádla zbytečné a mohou ho i poškozovat.
Přednost dáváme kompaktním pracím práškům, které neobsahují plnidla (soli, které na proces praní nemají prakticky žádný vliv).
Správně dávkujeme - nejúspornější je dávkovat prací prostředek přímo do bubnu pračky (pozornost je nutno věnovat tvrdosti vody).
Vzdáme se avivážních prostředků - bývají obtížně biologicky odbouratelné a na vlastní čistotu prádla nemají vliv.
Máme-li elektrickou sušičku prádla, dbáme na to, abychom dávali sušit jen prádlo dobře vyždímané – ušetříme tak 20 – 25 % el. energie.
Za žehlícím prknem
Tajemství úspory el. energie při žehlení je ve správně navlhčeném prádle. Příliš vlhké, stejně jako příliš suché prádlo vyžaduje více energie, protože je nutno je žehlit déle. Jestliže využijeme zbytkového tepla a necháme si jemné prádlo na závěr po vypnutí žehličky, přinese nám to další nemalé úspory energie.
V kuchyni
Elektrické spotřebiče jsou hned po vytápění a přípravě teplé vody na třetím místě ve spotřebě energie v domácnosti. Chladnička a mraznička spotřebují 30% domácí energie, umývání nádobí v teplé vodě 19%, žehlička, robot a mixér 17%.
Proto:
Chladničku a mrazničku v kuchyni umístíme co nejdále od sporáku nebo topení,
které vyzařuje značné množství tepla .
Optimální teplota v chladničce je 70 C , v mrazničce –180 C .
Mrazničku pravidelně odmrazujeme. Námraza o síle 1 cm zvyšuje náklady na el. energii o 75%.
V chladničce udržujeme pořádek, abychom rychle našli co potřebujeme. Dlouho otevřené dveře chladničky umožňují oteplení vzduchu a vnik vlhkosti do chladničky. Vzdušná vlhkost se na výparníku sráží a zvětšuje námrazu.
Správně využíváme objem chladničky – což je alespoň ze 70%.
Při vaření používáme nádoby s pokličkou (při vaření bez pokličky spotřebujme o 150 – 300% více energie než při vaření s pokličkou).
Velikost dna nádoby by měla odpovídat velikosti plotýnky sporáku. Jestliže je nádoba menší a rozdíl je jenom 3 cm, je ztráta energie až 30%.
U déle trvajícího vaření využijeme výhod tlakového hrnce. Uspoříme tak až 50% energie.
Při vaření na el. sporáku využíváme tzv. zbytkové teplo – sporák vypneme před koncem vaření.
Menší objem vody nejúsporněji ohřejeme v kávovaru či ve varné konvici s topným tělesem, která se po dosažení varu samočinně vypne.
Mytím nádobí pod tekoucí vodou se mnohonásobně zvyšuje spotřeba vody.
Pokud máme tu možnost, používáme myčku na nádobí, která spotřebovává podstatně méně vody a energie, než mytí v dřezu. V případě, že využijeme celou její kapacitu, ušetříme až 50 % el. energie.
V kuchyni můžeme zabránit nejenom zbytečným ztrátám el. energie, ale také předcházet vzniku nezpracovatelného odpadu (průměrný občan vyprodukuje za jediný rok asi 350 kg odpadů).
Například papír tvoří 30% veškerého odpadu domácnosti (ačkoli asi polovina tohoto papíru je dobře recyklovatelná, většinou končí na skládkách), organický odpad dalších 30%.
Proto:
Můžeme omezit spotřebu papírových jednorázových výrobků (kapesníčky, utěrky) a dávat přednost výrobkům na více použití a výrobkům z recyklovaného papíru.
Separujeme starý papír a odevzdáváme ho k recyklaci.
Organický odpad můžeme kompostovat, pokud k tomu máme podmínky.
Karla Adamcová