Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (9) Řeknete si – jsme přece magazín pro seniory! Ale život je rovněž plný krásy a tím radosti. Říkáme – právě proto pohádky a říkanky. Kdopak má v dnešní uspěchané době čas na čtení a vyprávění pohádek svým dětem a vnoučatům a to i přesto, že si pamatujeme, jak dětství bylo nejkrásnějším časem našeho života, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné tajů a překvapení, přitom bylo jedno, kde jsme žili a čím jsme byli obklopeni.
Na základě úspěšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli představit našim čtenářům novou serii pohádek pro vás a vaše děti i vnoučata a hlavně také pro ty, kteří nezapomněli na kouzlo vyprávění našich prarodičů i rodičů a rádi na něj vzpomínají.
Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává čtenářům znát, jaký úžasný výběr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou či makovou až k moderním obrazům současného života, dalo by se říct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Světlík mistrně vložil své životní zkušenosti a nenásilnou formou bude působit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.
Redakce Senior Tip
* * *
Školní výlet
Blížil se konec školního roku, slunce už pěkně hřálo, všechny třídy se těšily na výlet, a tu si vzpomněly školní známky, že chtějí taky někam jet. Ředitel jim to povolil, ale žádná třída je s sebou nechtěla. Všechny děti křičely, že jich mají za celý rok dost, že o ně nestojí. Tak je dostala na starost nejmladší učitelka a vyrazila s nimi na cestu.
Sotva však známky opustily školu, začaly zlobit. Při nastupování do tramvaje se strkaly a předbíhaly. Dvojka reptala, že ji chce předběhnout Trojka, totéž tvrdila Čtyřka o Pětce a učitelka je musela okřikovat, aby se chovaly ukázněně a nastupovaly ve správném pořadí.
Na nádraží Jednička prohlásila, že chce jet první třídou, a všichni měli co dělat, aby ji dostaly do druhé. Každou chvíli si pak některá známka stěžovala na špatné místo a chtěla si polepšit. V cíli cesty je učitelka seřadila do zástupu a přísně jim zakázala předbíhání. A tak byl na silnici vidět tento průvod: v čele šla hrdě a vzpřímeně Jednička, za ní šoupala nohama Dvojka a natahovala krk, aby lépe viděla, za ní se kolébala Trojka, potom poskakovala po jedné noze Čtyřka a nakonec se valila Pětka a naříkala, že těm šplhounům před ní nestačí.
Bylo velké horko a známky zastavily u rybníka, aby se vykoupaly. Ukázalo se, že nejlíp ze všech plave Pětka. Chlubila se tím, při prohlídce zámku nedávala pozor, strkala břichem do vitrín a jednu málem rozbila. Učitelka se neudržela a zakřičela na ni, že jestli si nedá pozor, dostane dvojku z chování. Všechny známky se tomu náramně smály: „Pětka má dostat dvojku? To není žádný trest, to je odměna!“ A učitelce bylo do breku.
U večeře se zdálo, že se známky konečně uklidnily, že už budou hodné, ale když měly jít spát, žádná nechtěla první pod sprchu ani do postele. A zase na tom byla nejlíp Pětka – šla spát poslední!
Po návratu mladá učitelka prohlásila, že školní známky jsou pěkná čísla a že s nimi už nikdy nechce mít nic společného.
A tak je pravděpodobné, že učí někde, kde se vůbec neznámkuje.