Posázaví Štola Halíře
Štola Halíře - ražba zdejší štoly vedené z údolí Turyňského potoka proběhla v letech 1949 - 1950 v rámci průzkumu jílovského zlatonosného revíru. Ve stejné době byla v západní části Halířů zpřístupněna stará štola ražená východně z údolí Chotouňského potoka. Zmáhání staré štoly neposkytlo žádné zajímavé výsledky.
Nová Halířská štola, která svou délkou cca 270 m otevřela celé žilné pásmo, poddolovala rozsáhlé povrchové zbytky středověkých prací. Zastihla staré štoly na dvou paralelních křemenných žilách. Vzhledem k malé mocnosti žil, byla celá oblast Halířského pásma vyhodnocena jako neperspektivní a průzkumné práce tu byly v roce 1951 ukončeny. Nejlepší přístup ke štole je z Borku.
Vzhledem k zachovalosti podzemních prostorů, nepřítomnosti podzemních vod a pěkným ukázkám starých prací, byla štola vybrána ke zpřístupnění veřejnosti a celý prohlídkový okruh je osvětlen, což značně usnadňuje si vše ve štole důkladněji prohlédnout. Vlastní prohlídka štoly je fyzicky nenáročná a zcela jistě poodkrývá těžkou práci horníků v minulých dobách.
Štolu jsem si mohl poprvé prohlédnout, když zde probíhal den otevřených dveří v muzeích, kdy zde byl i pro návštěvníky připraven animační program, což bylo jistě nejzajímavější pro ty nejmenší děti. Dostalo se mi však příležitosti štolu navštívit i v době, kdy probíhaly zde i zajišťující práce při vniklé vodě do štoly.
Měl jsem tak možnost se seznámit nejen s probíhajícími pracemi, ale především si celou štolu v klidu projít, důkladně prohlédnout a udělat si nějakou svoji fotografii zdejších podzemních prostor.
Luděk Horký
***
Foto:archviv autora
Zobrazit všechny články autora