Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Smyslový svět motýlů - (4)


Krása motýlích křídel - tak se jmenovala výstava v Národním muzeu
, která probíhala od srpna 2011 až skoro do poloviny letošního února. Když jsme ji se synem za mrazivých lednových dní shlédli, uchvátila nás natolik, že jsme se rozhodli ji alespoň částečně přenést na stránky Seniortipu ve formě seriálu článků. Národní muzeum, zejména autor a komisař výstavy Mgr. Jan Macek, nám vyšlo vstříc, poskytlo scénář výstavy a umožnilo užít i některé ukázky z panelů. Text ze scénáře vybral a upravil Ivo Antušek senior, obrázky dodal a doplnil I. Antušek junior. Každý pátek máte tedy možnost nahlédnout do života motýlů, létajících perel přírody.

 

 

Jak motýli vidí

 

Motýli jsou schopni vnímat okolní svět prostřednictvím rozmanitých smyslů, a proto je jejich smyslový svět proti všemu očekávání velmi bohatý a pestrý.


Při pohledu na hlavu motýla nás zaujmou především jeho velké vyčnělé oči, zaujímající převážnou část hlavy. Je to velmi složitý útvar, složený až z 18 000 samostatných zrakových jednotek (ommatidií), s vlastním dioptrickým i smyslovým aparátem. Každé ommatidium je opatřeno rohovkou a krystalinním kuželem s funkcí čočky, svádějící zrakovou tyčinkou (rhabdom) soustředěné světelné paprsky k 2 – 6 sítnicovým buňkám, z nichž každá reaguje jen na určitou část světelného spektra.


Velmi úzký výsek zorného pole každého ommatidia způsobuje, že motýl může jako celek vnímat jen své nejbližší okolí, kdy se světelné impulsy z jednotlivých ommatidií slévají do celistvého obrazu. Přestože čočky u ommatidií nemají schopnost zaostřovat, nijak to motýlům nezhoršuje ostrost vidění. Je to jejich extrémně krátkou ohniskovou vzdáleností, a tak motýli vidí stejně ostře obrazové body na blízko i na dálku.


Dione glycera - babočka - detail očí

 

Velkou předností složených očí je schopnost vnímat i nepatrný pohyb, což je dáno tím, že v oku bývá podrážděna jen ta skupina ommatidií, v jejichž zorném poli se právě pohybující předmět nachází. Přibližující se predátor tak v různém rozsahu zastiňuje oči motýla, a tím mění intenzitu dopadajících světelných paprsků na oči. Světelné impulsy jsou okamžitě předávány do mozku a ihned vyhodnocovány. V kombinaci s binokulárním viděním tak složené oči představují vysoce efektivní orgán k detekci pohybu a určení vzdálenosti objektu, což motýlům poskytuje dostatek času pro únikovou reakci. Rozlišovací schopnost očí motýlů je určena počtem a prostorovým uspořádáním ommatidií, a proto se u různých druhů liší. Každý motýl je dědičně naprogramován k vnímání určité minimální rychlosti pohybujícího se předmětu.


Motýlí oko elektronkovým mikroskopem


Na rozdíl od očí obratlovců s omezeným zorným polem, mohou oči motýlů současně sledovat dění v celém svém okolí, protože jejich zorné poli pokrývá téměř 360°, tzn. že současně mohou vnímat děje probíhajícími před nimi i za nimi, aniž by museli pohnout hlavou nebo změnit polohu těla.


Oči motýlů plní kromě zrakové i orientační funkci. Motýli používají svých očí zároveň jako kompasu, především během dálkových migrací. Udržovat určitý směr umožňuje zaměření světelného zdroje do určitého ommatidia nebo skupiny ommatidií. Současně motýl vnímá i pohyb slunce nebo hvězd po obloze, a dokáže extrapolovat tyto změny do kurzu letu. Kromě toho schopnost motýlích očí vnímat i polarizované světlo umožňuje motýlu stejně dobře se orientovat i při zamračené obloze.


Motýli ke své orientaci využívají jakékoli intenzivní zdroje. Kromě slunce, měsíce i hvězd se jimi mohou stát i umělé světelné zdroje. Na rozdíl od slunce a hvězd je původ světelného zdroje na zemském povrchu, a při jeho zaměření do určité skupiny ommatidií se motýl postupně po spirále přibližuje ke světlu. Různé druhy motýlů při tom vnímají různá světelná spektra. Proto k určitým zdrojům létají jen určité druhy nočních motýlů, což využívají sběratelé při lovu. Na světelné lapače používají zářivky vyzařující určité světelné spektrum.

 


Odchyt na světlo (Laos)


Motýli vidí jinak než lidé nebo ptáci, protože jejich vnímání barev je posunuto do ultrafialové oblasti. Příslušně i květy rovněž vyzařují různé ultrafialové, lidskému oku zcela skryté vzory vnímané jen motýly. Účelem těchto pro nás neviditelných barev je navést motýla přímo ke zdroji nektaru a pylu, podobně jako přistávací dráha navádí pilota k přistání. Podobně jako květy, i křídla motýlů mají kromě pro nás viditelných vzorů, ještě další vzory v ultrafialovém spektru, viditelné jen motýly. Tyto vzory slouží k vzájemné identifikaci, i když nám na první pohled mohou některé druhy motýlů připadat vzhledově úplně stejné.


Svět pachů a vůní
Párová tykadla, vyčnívající na temeni hlavy, jsou primárně čichovými orgány. Kromě toho stejně dobře plní i další funkce orgánů navigace, orientace a rovnováhy.


Tykadla baboček jsou pokryta více než 1600 čichovými senzory, některé mají tvar šupinek, jiné chloupků nebo čichových jamek. V největším počtu tykadla pokrývají čichové šupinky (téměř 14 000), citlivé na přítomnost pohlavních feromonů a cukernatých látek. Informují motýla o přítomnosti pohlavního partnera, nebo potenciálního zdroje potravy. Často můžeme pozorovat sedící motýly, oťukávající tykadly půdu nebo listy. Motýli tím testují podklad, a získávají tak ještě před vykladením vajíček informace o vhodnosti rostliny.


Detail hlavy perleťovce


Tykadla jsou velmi citlivá na čichové vjemy. Např. hřebenitá tykadla martináčů nebo bourovců jsou schopna vnímat i samičí feromony ve velmi zředěné koncentraci několika molekul na vzdálenost až 2 km. Motýl může tykadly pohybovat do všech směrů, a to mu umožňuje i lokalizovat zdroj feromonů. Fungují tedy současně jako čichový radar. U samců mají tykadla mnohem složitější stavbu. Mohou tak zjistit přítomnost feromonů ve velmi nízkých koncentracích i na značnou vzdálenost. U podstatně pasivnějších samic mají tykadla stavbu daleko jednodušší.


Molekuly pachu jsou zachyceny jemnými smyslovými receptory na povrchu tykadel, skrz póry pronikají dovnitř, odkud svazkem jemných tubulů pokračují k čidlu. To po podráždění spustí nervový impuls směřující do mozku, kde je pach nakonec identifikován.

 
Tykadla zejména nočních motýlů mohou dorůstat značné délky. Nejdelší tykadla ze všech motýlů v poměru k tělu mají adély. Jejich význam je dosud nejasný.


Samia cynthia - martináč pajasanový - detail tykadel


Pysková makadla jsou párovité útvary vyčnívající vepředu hlavy. Jsou pokryté chemoreceptory, podobně jako tykadla, hruď, zadeček a nohy. Chemoreceptory mají v závislosti na funkci rozmanitý vzhled. Např. chemoreceptory na tykadlech jsou specializovány na vnímání molekul rozptýlených ve vzduchu, zatímco ty na nohou jsou na látky vylučované živnými rostlinami housenek. Logicky z toho vyplývá, že receptory na pyskových makadlech v bezprostřední blízkosti sosáku slouží k ochutnávání potravy.


Podobně jako tykadla nebo makadla jsou i nohy motýlů pokryty početnými chemoreceptory, kterými motýli „ochutnávají“ podklad. V přírodě občas můžeme pozorovat po rostlinách střídavě popoletující samice ohmatávající nohama povrch listů rostlin a zkoumající, je-li vhodná k nakladení vajíček.


Pokračování příští pátek...

Ivo Antušek

 

 

 

 

Krása motýlích křídel (1)

Motýlí rekordmani (2)

Strategie přežití (3)


 



Komentáře
Poslední komentář: 14.04.2012  15:46
 Datum
Jméno
Téma
 14.04.  15:46 Gabi-florka
 13.04.  19:07 josef
 13.04.  14:54 Vesuvanka díky
 13.04.  12:34 Bobo :-)))
 13.04.  07:51 Jarek