Komu chybí paměť?
"To, co Čechům chybí je paměť. A jestli ji nemaj, tak je dobrý, aby si to zapsali do svejch zápisníčků, co se stalo. Protože, jednou, až si zase budou stěžovat, že nás svět nebere vážně a že jsme takoví malí a zrazení, tak aby si uvědomili, že největším nebezpečím pro Čechy jsme sami sobě," říká na kameru senátor Tomáš Töpfer zvolený za ODS.
Ano, pane senátore, Čechům chybí paměť. Zejména těm mladým, kteří nadšeně plédují ODS a kapitalismu bez přívlastků. Ti nejstarší Češi, a žije jich už opravdu málo, pamatují na hrůzy první světové imperialistické války, na miliony mrtvých a zmrzačených, kteří v zájmu světových monopolů umírali na obou stranách fronty. Proto socialistické ideje pronikly do myšlenek statisíců, proto byla levice neopomíjetelnou silou v životě první republiky.
Pak přišel Mnichov, zrada západních spojenců a nová válka, v níž na frontách padlo 25 000 českých vojáků a v plynu skončilo 277 000 českých židů. Republika ztratila celkem 365 000 občanů. (Wikipedia) Naprostá většina občanů proto volila socialismus, byly znárodněny banky a těžký průmysl. Lidé chtěli, aby zisk z jejich práce patřil všem a ne jen hrstce nejbohatších , kteří by rozhodovali o jejich budoucnosti. Komunistická strana se stala vůdčí silou, ale byla dirigována z Kremlu paranoidním diktátorem Stalinem. Po jeho smrti se začal jím vytvořený systém u nás pomalu měnit, až v roce 1968 ztratil sílu docela. Minulost nebyla zapomenuta, a tak se celá zem vrhla do přestavby na „socialismus s lidskou tváří“.
Doba nám opět nepřála. O spravedlivý společenský systém neměli zájem v Moskvě, ani v New Yorku, úspěšný příklad by ohrožoval obě strany. Jak to skončilo, všichni dobře víme.
V 80. letech se začala rozpadat mírně pozměněná stalinská soustava v SSSR a přestali nás dirigovat. V roce 1989 statisíce lidí opět vyšly do ulic s nadějí, že tentokrát už se změnit systém podaří. Jen málokteří toužili po návratu ke kapitalismu. Václavu Klausovi se podařilo tuto cestu nastolit, a proto jsme tam, kde jsme. Na počátku krize hospodářské i morální, v úpadku, v němž jediným kritériem úspěchu je finanční či politický zisk jednotlivce.
Kapitalistický systém ve své bezohledné honbě za ziskem přivedl svět do krize. V blízké budoucnosti lze očekávat války, do nichž každá vážná krize zatím vyústila. Klimatické změny přivodí nezvládnutelnou migraci, bída v některých částech světa vyvolá růst občanských válek. Zoufalství bezmocných rozšíří terorismus…
Ano, souhlasím pane senátore. Největším nebezpečím pro Čechy jsme sami sobě, protože podléháme vábničkám mocných a jsme ochotni jim dát důvěru.
Čechům vskutku chybí paměť.
Ivo Antušek