Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kamil,
zítra Stela.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pod Košťálovem v květnu

Pozoruji z vlaku krajinu osvěženou deštěm. „Malíř Jaro“ do ní vložil snad všechny odstíny zelených barev a těžko posoudit, který z nich je nejkrásnější. Působivé jsou i kontrasty barev polí, sytě zelené ozimy sousedí s lánem hnědočervenavé země právě klíčícího obilí a tu a tam žlutě svítí pole kvetoucí řepky. Sluníčko svítí, ale je dost oblačno a zdá se, že mraků, zejména kumulů různých velikostí i barev přibývá. Uvidíme co nám přinesou... Dychtivě vyhlížím Říp a po chvíli už se rýsují první středohorské kopce v mírném oparu. Je krásné pozorovat blížící se panoráma tohoto mého milovaného pohoří, jehož nepatrnou částečkou se ani ne za hodinu stanu i já .
Ještě než vystoupím z vlaku, připraví mi velké překvapení Radobýl, jehož celý jižní svah svítí zvláštní ostrou zelení, která mu dodává plastičnost, takže i na dálku je možné rozpoznat jednotlivé skalní výchozy... K Radobýlu se ještě vrátím.

Naše dnešní krátké putování nás zavedlo po zelené značce na úbočí čedičového vrchu Košťálov poblíž Třebenic, který se tyčí do výše 481 m nad mořem. Na vrcholu kopce stojí zřícenina hradu z 13. století.

Vítá nás smíšený les s převahou dubů, jejichž mlaďoučké svěží zelené listy jsou hebké i na pohled. Jasany raší teprve teď. Pod korunami stromů se rozprostírá koberec posetý bílými květy ptačince velekvětého. Tu a tam vykvétá modronachová lecha (hrachor) jarní a fialka lesní. Podél cesty kvete žlutý vlaštovičník větší. Náš výstup doprovází několik ptačích sólistů, z nichž bezpečně poznávám samečka pěnkavy obecné. Přicházíme na malou planinku, kde zelená značka uhýbá vlevo směrem ke zřícenině, ale my volíme druhou možnost -pokračujeme úzkou stezkou v kamenné suti, která nás dovede na místo dalekého rozhledu a zajímavého pozorování.

Řekne se neživé kamení, ale kolik je kolem něj života! Naše stezka je lemovaná chvílemi křovím, zejména trnkami, které právě kvetou. Mezi kameny kvete žlutá mochna písečná, violka trojbarevná, dokvétá sírově žlutá tařice skalní a méně výrazně žlutá tařice chlumní. Spousta listů a lístečků, vyrážejících mezi kameny napovídá, co tu ještě poroste a
pokvete. Rozchodník velký, rozchodník ostrý, netřesk skalní, lomikámen vždyživý, mařinka sivá, několik druhů vikvovitých rostlin včetně kozince sladkolistého (Astragalus glycyphyllus) a mnohé další. Jsme na místě v jihozápadním svahu Košťálova. Vlevo nad námi je vidět část hradu, který je téměř na dosah, ale cesta je příliš strmá. Zaujme nás zajímavý žlutě kvetoucí keř vykukující z houští. Před námi je velice příkrý svah se skalnatým ostrohem a hluboké údolí.

Posadíme se a rozhlížíme do krajiny homolí něžně zelených, která je úchvatná. Úplně vlevo rovina, která se zprvu jen mírně zvlní Velkým vrchem, Trhlávkem, Chožovskou horou, Týneckým Chlumem a už je tu Oblík se Srdovem a Brníkem, Raná a Milá a spousta dalších kopečků. Vpravo už se krajina divoce vlní k Blešenskému vrchu, Děkovce, Solanské hoře, Hradišťanům, Lipské hoře, královně Milešovce, Ostrému, Kletečné a nejblíže k nám je Sutomský vrch a Boreč. Mraky se honí po obloze a jejich stíny klouzají po kopcích, jiné jsou naopak ozářené sluncem a my se zatajeným dechem pozorujeme tuto jedinečnou scenerii. Jednu chvíli to vypadá i na déšť. Nad námi černý mrak, naštěstí není moc velký. Pár kapek spadlo. ale pak zase vysvitlo sluníčko a na kamenech začalo být živo, tu lezl pavouček, ploštice, poletovaly mušky, objevil se čmelák a objevili a první rezaví větší motýli s černými skvrnami - perleťovci.Sviť sluníčko, sviť, hřej dál kamení a probuď perlu Středohoří... , bylo mé přání, které se splnilo. A kdo je perla Středohoří? Otakárek fenyklový nebo ovocný. Přiletěl odněkud zdola, mihnul se a vzhůru k vrcholu. A za chvíli další a ještě jeden. Seděli jsme jako pěny. A ještě čtvrtý, který nám udělal radost - přiletěl až k nám a usedl na květ tařice. Prohlédli jsme si nádherného a vzácného motýla zblízka - byl to otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), jeden z našich největších motýlů s modrými oky červeně lemovanými a velkými ostruhami na dolních křídlech. Poseděl asi půl minuty a vzhůru k vrcholu. Otakárci při svých svatebních letech vyhledávají vyvýšená místa. Pro nás to byl jedinečný a nádherný zážitek. Středohoří, to je krajina, která rozdává radost...

Sedím opět ve vlaku, teď směrem na Prahu. Dívám se po středohorských kopcích, které se vzdalují. Znovu mě zaujme Radobýl svojí nezvykle zelenou barvou. A najednou jsem si vzpomněla, že některé lišejníky po dešti mají takovou barvu. Že by to byl lišejník?
Po dešti bylo....
Jana Haasová
Další články autorky:
Když kamení vypravuje
Krajem Emila Fily
Z cest za Italskými vulkány
Ostrov obsidiánu a síry
Tyrhénský maják Stromboli
Etna deštivá
Město, kde se zastavil čas
Etna-ráj vulkanologů
Můj první výstup na Lovoš
Královna středohoří
Hradiště za deště
Středohoří pod Oltáříkem
Malebné České středohoří
Okolo Lipské hory
Debeřským údolím
Výlet do Skandinávie
U rybníka
Pohádkový kout Plzeňska
Mannsteinův kámen
Vzpomínáte na tento den?
Srpnová romance
Ovčín
Konec léta na Březině
Bezejmenná rozhledna
Pod vrchem Boreč
Tři duby
Hazmburk
V listopadu pod Milešovkou
Boreč v zimě
Vzdálený pomocník
Trojhora
Dubnový výlet
Na Kozích hřbetech


Komentáře
Poslední komentář: 11.05.2008  15:55
 Datum
Jméno
Téma
 11.05.  15:55 Vesuvanka Květě
 11.05.  08:07 květa Středohoří
 09.05.  23:53 Vesuvanka Míle
 09.05.  21:29 Mila
 09.05.  18:35 Vesuvanka Gabi-florce a Věře Heroutové
 09.05.  17:27 her.vera
 09.05.  11:39 Gabi-florka ...Janince....
 09.05.  08:24 Vesuvanka Růžence
 09.05.  06:32 Růžena