Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mohou za to Holanïané, èili Nizozemci
 
V Lidovkách jsem èetl o tom, jak jakési sdru¾ení èeských vlastencù, s vylo¾enì èeským jménem „Creative Copywriters Club“ vyhlásilo boj proti Santa Clausovi, proto¾e nezapadá do èeské kultury. Vadí jim, ¾e je Santa Claus pou¾íván na reklamách a jako protiútok vytvoøili plakát, který zobrazuje, kam prý to povede.
 
Nezapadá to do èeské národní kultury. Nemusí to nikam zapadat, je to prostì celosvìtový fenomén. Ve Finsku bydlí ten dobrý mu¾ nìkde u Rovaniemi a jmenuje se Joulupukki, anglicky to u¾ víme, nìmecky je to Weihnachtsman, italsky Babbo Natale, španìlsky Papá Noel, francouzsky potom Père Noel. Santa Claus bydlí, jak ka¾dé americké dítì ví, na Severním pólu.

A víte, kde bydlí švýcarský Mikuláš? V Nìmecku, ve Schwarzwaldu. Je to promìnlivé dìdictví po pøedcích, kupodivu stejnì jako Dìd Moroz, èili dìda Mráz se svojí Snìguroèkou.
V zemích skandinávských to byl kdysi Wintermann, mìnil se jen v prùbìhu èasù, podle rùzných nábo¾enských i svìtských vlivù.
 
Nemám nic proti tomu, jestli¾e se chce ta skupina èeských vlastencù vrátit ke Sv. Mikulášovi a k Je¾íškovi, a pokud k tomu mají  dùvody, pramenící z køes»anství, mohu to jen uvítat. Ale moc bych se  divil, kdyby tomu tak bylo.
 
Santa Claus je v tom ale vlastnì docela nevinì. Jeho „narození“ je mo¾no datovat nìkdy do let 1773-1774. Tehdy se poprvé psalo v Newyorských novinách o tom, ¾e se sešly rodiny nizozemských pøistìhovalcù, vìtšinou protestantù, èi pøíslušníkù církví rùznì reformovaných, aby si spoleènì pøipomnìly tradièní holandský svátek vlastnì  úmrtní den Sinterklaase, Sint Nicolaase, co¾ není nikdo jiný ne¾ náš starý dobrý svatý Mikuláš.
 
Nizozemský rituál s nadílkou malých dárkù pro dìti do botièek, døíve do døeváèkù, jak tomu byli vystìhovalci zvyklí z Evropy, kde se ji¾ od roku 1557 obdarovávaly hodné dìti, se zalíbil i ostatním obyvatelùm Nového Amsterodamu, nyní New Yorku. Rozhodli se Santa Clause, Mikuláše, èi jak se tedy jmenuje oslavovat také. Stal se také patronem New Amsterdamu, všestrannì se to hodilo.  Doposavad ale nemìl Santa Claus ¾ádnou pøesnou  podobu. Ten divný mu¾íèek udìlaný jakoby ze šišek je viktoriánský Santa a byl otištìn v èasopise pro dámy, Harper’s Bazaar  v roce 1867.

Proto¾e tehdejší, stejnì jako souèasný New York byl tavící kotel, „melting pot“ rùzných národností a tím i nábo¾enství, bylo nutno dát mu nìjakou neutrální tváø, aby se nikdo necítil dotèený. Nizozemští emigranti, jak u¾ jsem øekl, vìtšinou protestanti, ho tedy pøedìlali z biskupa na vlídného obtloustlého staršího pána a v prùvodech nosili tuto jeho figuru. Mezitím co v Evropì byl a je Sv. Mikuláš odìný jako biskup. V¾dy byl doprovázen buï èertem a andìlem  jako v Èechách, v Rakousku, nebo v ji¾ním Nìmecku ho doprovází knecht (Ruprecht, Krampus, Schmutzli) a nìkdy také andìl. V Nizozemí pøiplouvá „Sinterklaas“ na lodi pøímo ze Španìlska, obleèen také jako biskup a je v¾dy doprovázen nìkolika zlobivými pomocníky Zwarte Piety, kteøí jsou tmavé pleti. Pùvodnì to byli praví španìlští Maurové. Nedostatek Maurù pøinutil  Nizozemce se za Maury maskovat.
 
V posledních letech navzdory protestùm ochráncù lidských práv a hou¾evnatým bojovníkùm proti rasismu, kteøí volají po zákazu tìchto èerných slu¾ebníkù. Také v Anglii se u¾ odedávna slavil Santa Nicolas. Je zajímavé, ¾e mezitím co v Evropì byl Mikuláš køes»anský svátek, šlo o biskupa z Miry proslaveného dobrými skutky a  tím, ¾e pomáhal chudým lidem, v Novém svìtì se tato tradice èím dál tím víc omezila jenom na výmìnu dárkù, bez nábo¾enského pozadí.
 
Ale zpìt k historii Santa Clause. Mezitím co ten pùvodní holandský Sinterclaas jezdil na bílém koni, na kterém jezdí i v souèasném Nizozemí, vymysleli  Amerièané svoji alternativu dopravního prostøedku, a tak se vydává Santa Claus na své cesty na saních, ta¾ených osmi soby. Hlavním jeho pomocníkem je sob s èerveným nosem, jménem Rudolf. To èásteènì pøevzali i Finové.Ale stále ještì nebyla ustálena definitivní podoba  tohoto štìdrého mu¾e. A¾ nìkdy kolem Vánoc v roce 1930 se objevil  první obrázek, jak prý asi ten Santa Claus opravdu vypadá. K vytvoøení této figurky byla prý pou¾ita tváø  pensisty, bývalého zamìstnance firmy Coca Cola. Postupnì se podoba staøíka zdokonalovala, a¾ dostal souèasnou podobu, tak jak jí vídáme na všemo¾ných  reklamách.
 
Je pochopitelné, ¾e se všeho chytli chytøí obchodníci na celém svìtì, všude, kde existuje nabídka a poptávka - a vyu¾ili a vyu¾ívají pøedvánoèního èasu k tomu, aby udìlali co nejlepší obchody.

Ruku na srdce: kdybyste mìli nìjaký obchod, tøeba s hraèkami, také byste se radovali nad mno¾stvím prodaného zbo¾í, ne? Za zmínku stojí jedna skuteènost: mezitím co se v Èechách a Nìmecku slavíval  Mikuláš jako pøedzvìst Vánoc a dìti jsou obdarovávány jen menšími dárky, oøechy, sušenými švestkami, je tento svátek v Nizozemí velkým svátkem, kdy pøichází Sinterklaas s èernými Petry, dìti musejí pøednášet básnièky a pak jsou odmìnìny, jak je to v dnešní dobì zvykem, pøehnanou spoustou vìcí. Vánoce se slaví s dárky a¾ v posledních letech. Stromeèek má ale skoro ka¾dý, hodnì dlouho pøed Štìdrým veèerem a a¾ do Zjevení Pánì, èili Tøí králù, co¾ je, jak všichni víme, 6. ledna.
 
Ještì vám napíšu jednu malou zajímavost o vzniku vánoèních pohlednic. Za to zase mù¾ou zase  pro zmìnu Anglièané.
 
Bylo to v prosinci roku 1843, kdy Sir Henry Cole nemìl moc velkou náladu psát svým pøátelùm ka¾dému zvláš»  vánoèní a novoroèní pøání. Po¾ádal proto svého pøítele, ilustrátora, o zhotovení vánoèních pohlednic s textem Merry Christmas and a Happy New Year to you. John Callcott Horsley, jak se jeho pøítel jmenoval, se tohoto úkolu rád ujal a Sir Henry Cole, který vlastnil litografický  ateliér a tiskárnu, nechal zhotovil podle Horsleyho návrhu tisíc pohlednic, které nechal ještì ruènì kolorovat. Prodával je za tehdy horentní cenu, 1 šilink za kus.
 
Na aukci  v prosinci 2005 byla jedna tato pohlednice vydra¾ena za  9000 pounds. Tak¾e za zvyk, posílat vánoèní pohlednice, mohou Anglièané.  Sir Cole  vùbec netušil co zpùsobí, jaký bude mít jeho nápad úspìch - a ¾e na tom i s ilustrátorem dokonce oba pìknì zbohatnou, a po nich spousty jiných lidí. Nahoøe  mù¾ete onu pohlednici vidìt.
 
Tak se stále zbyteènì nerozèilujte nad tím, ¾e vás nìkdo nìèím ovlivòuje. Odkudkoliv a èímkoliv. Co proti tomu dìlat? To je jednoduché:  Nedejte se, jak kdysi øekl F. L. Rieger, pøi jiné pøíle¾itosti. Jste-li pevného charakteru a hlavnì, máte-li z dìtství hezké vzpomínky na Mikuláše a na Vánoce, budete je v¾dycky slavit pìknì po svém, vy, a snad  i vaše dìti a vnuci.
 
I kdy¾ nìkteré vìci èasem nenávratnì zmizí. Také rád nostalgicky vzpomínám na to, jak jsme s man¾elkou ka¾doroènì chodívali ztichlou noèní Prahou na pùlnoèní mši, pìknì pìšky, z Vinohrad a¾ do chrámu sv. Jakuba na Starém Mìstì. Tramvaje nejezdily, bylo krásné ticho a nìkdy dokonce i sníh napadl.
 
Bylo by jistì dobré zbavit ty krásné svátky všech komerèních nánosù, ale to není vùbec snadné. Je to na jen nás a v nás. Není potøeba poøádat nìjaké akce.
 
Proto: Pøeji hezký mikulášský veèer a o Vánocích pokoj lidem dobré vùle. Abych vás pozlobil, pøikládám jednu z prvních amerických vánoèních pohlednic, pìknì kýèovitou. To byly èasy.
 
K. A. Pokorný, Holandsko
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 07.12.2016  08:06
 Datum
Jméno
Téma
 07.12.  08:06 ferbr
 06.12.  09:39 Von
 06.12.  08:45 Mirka