Do Ostravy se vrátil karakal. Zoo obnovuje chov
této malé koèky.
Do ostravské zoo se po deseti letech vrátil karakal. Samec této malé koèky je umístìn ve výbìhu po servalech, jejich¾ chov zoo naopak ukonèila. Na pøelomu roku by k nìmu mìla pøibýt i samice. Proè došlo k této výmìnì druhù?
Poèet karakalù chovaných v evropských zoo je velmi nízký (nìco málo pøes 70 jedincù) a bohu¾el se pøíliš nerozmno¾ují. Zatímco servalí populace je více ne¾ ètyønásobná a dobøe se rozmno¾uje. Z tohoto dùvodu se zoo rozhodla k výmìnì druhù. Servali byli postupnì pøevezeni do jiných zoologických zahrad – chovný pár a dvì loòská mláïata. Mladá samice, která trpìla vá¾nými zdravotními problémy (mìla vrozené deformace na plících), musela být utracena. Do expozice po servalech byl v pátek 16. srpna pøivezen první karakal. „Samec pochází z organizace AAP v Holandsku, která zabavuje ilegálnì dr¾ená zvíøata a zvíøata z nevhodných podmínek. Dostali jsme mo¾nost získat zdravé a mladé zvíøe, èím¾ pomù¾eme dobré vìci a zároveò podpoøíme chov karakalù v Evropì. V souèasné dobì jednáme i o dovozu samice,“ popisuje inspektor chovu Matìj Vrúbel.
Chov karakalù má v Zoo Ostrava dlouholetou tradici. Zaèal v 70. letech minulého století. V roce 2014 byl pøerušen a nyní na nìj chovatelé po deseti letech opìt navazují.
Karakal (Caracal caracal) mìl pomìrnì široký areál rozšíøení – døíve se vyskytoval od ji¾ní a západní Afriky po západní Indi, dnes je na vìtšinì pùvodního areálu vyhuben. Obývá suché lesy, savany, stepi, buše a polopouštì, pravým písèitým pouštím se vyhýbá. ®ije samotáøsky. Loví pøedevším v noci, pøes den se ukrývá v dutinách pod kameny, mezi koøeny stromù a nezøídka i v norách dikobrazù. Rodí 1–6 (obvykle 2–3) mláïata, která jsou skvrnitá. Je rychlý bì¾ec, ve starovìku byl v Egyptì a Indii cvièen k lovu zvìøe, podobnì jako gepard. Jeho jméno pochází z tureètiny a znamená „èerné ucho“.