Bezpečná hnízda nejen pro Raroha Jaro je tady, a tak se začínají vracet i ptáci, kteří zimní čas přežívali v teplých krajích. Jeden z prvních úkolů pro ně je, zajistit vhodné „bydlení“ pro budoucí rodinu. Není to jednoduchý úkol, protože pro hnízdění je nutný klid, bezpečí a možnost obživy pro nastávající početnou rodinku. Vybudování hnízda tak, aby se i líbilo samičce je velmi náročné. Jsou ptáci, kteří využívají opuštěných hnízd, které si upravují. Taková hnízda využívají sokolovití dravci, kterých na světě ubývá. Již v roce 2012 byl mezi ohrožený druh zařazen i Raroh velký (Falco cherrug). Ve své velikosti 47 až 55 cm s rozpětím křídel 105 až 129 cm si rád pochutnává na hraboších, které loví přímým pronásledováním. Proto obývá otevřenou krajinu, což mu člověk svou činnosti dost ztěžuje.
Vznikl projekt Muzea města Ústí nad Labem ve spolupráci s jihomoravskou ornitologickou společnosti a Slovenskou Ochranou dravcov na zajištění bezpečných hnízdišť nejen pro Raroha. Projekt byl připravován od roku 2017 z prostředků norských fondů. Vytipovaná byla zemědělská krajina na roudnicku a na jižní a střední Moravě. Čekalo se i na schválení Ministerstva životního prostředí.
Projekt počítal s umístěním hnízdící podložky na sloupy vysokého napětí. Pod záštitou ústeckého muzea začíná dlouhé vyjednávání s ČEZEM o dovolení instalace na jejich sloupy. Bylo nutno splnit řadu jejich podmínek, protože zařízení zůstávalo pod napětím. Také instalace na 100 sloupů se jim zdála moc. Nakonec byla dohoda uzavřena a jednomu pracovníkovi bylo umožněno po absolvování náročných zkoušek z bezpečnosti, na tu stovku sloupů vylézt. Sloupy jsou v dost nepřístupném terénu, měří 26 metrů a na jeden sloup bylo nutno vylézt několikrát. Nejprve s podložkou a věcmi na její připevnění a pak s pytli šotoliny, která tvoří náplň hnízda. Taková práce nejde dělat za každého počasí a nad takovým výkonem musí člověk nejen smeknout. Projekt byl zdárně dokončen v tomto roce, a teď už jen zbývá trpělivost při čekání, zda některý dravec zahnízdí. Za takovou namáhavou a obětavou práci s bezpečnostním rizikem si jen přát, aby to byl právě Raroh co rozšíří těch pět párů, co u nás hnízdí.
Ústecká veřejnost na malé výstavce se s projektem může seznámit v muzeu. Uvidí tam nejen raroha, ale i sokola stěhovavého, ostříže lesního, poštolku, krkavce i kalouse ušatého. Vypadají jako živí, což svědčí i o svědomité práci muzea se sbírkami.
