Pokročilá léta, tedy staroba, se nemilosrdně podepsala na mém zájmu o ženy. S lety záhadným způsobem vyprchal chtíč, který mne sužoval od nějakých třinácti let, tedy od doby, kdy mne životem již protřelá o dva roky starší spolužákyně Věrka M. nechala juknout pod tričko. Tehdy mě to stálo balíček žvýkaček, aby mě fikaná spolužákyně nechala letmo pohladit její, v té době již téměř dospělá, ňadra.
Nyní se šourám po obchodních střediscích, kam z nudy chodím zabíjet čas. Musím přiznat, že se mně nezrychlí tep a oči nevypadnou z důlků, když můj zrak letmo padne na lehce oděné, od hlavy až k patě potetované mladé holky, které bezostyšně vystavují na obdiv své zdravé, dohněda opálené vnady. Ten se mne teprve zrychlí, když vidím všechna ta úžasná jídla, která jsou v každém obchodním centru k dostání. Hlavně pohled na KFC ve mne vyvolá palčivou touhu něco smlsnout. Ale nějaké krasavice? Ty ať jdou k šípku!
Ano, od té doby co jsem se stal penzistou a kdy mám moře času k přemýšlení o životě, jsem za bezesných nocí dospěl k pevnému názoru, že sex je aktivita, která se naprosto neslučuje s povadlými důchodci, kteří nemají daleko do penálu a měli by raději myslet na to, jak spravedlivě mezi pozůstalé rozdělit své majetky. Navíc je sex krajně nehygienická záležitost, vhodná pouze pro mladé pošetilce, kteří nemají nic kloudného na práci. Jen se nad tím zamyslete. Věřím, že nemusím vysvětlovat hrozné podrobnosti.
Řekněte, kdo má mít teprve nervy a žaludek poslouchat funění, kňourání, kvílení, hysterické výkřiky a jiné zvuky předstírající rozkoš, doprovázející pohlavní akt. Koho nás ze starců, neprovází neustálý a intenzivní strach, že se nám kouzlo nepodaří a partnerku v pelechu trpce zklameme, nebo, při trošce smůly, při výkonu odejdeme do věčných lovišť. Starou belu pomůže rada učeného sexuologa, že při aktu máme myslet na něco úplně jiného, jako například na fotbal. Pakliže ovšem nejste otroky tohoto směšného počínání, tak se vsadím, že se mnou budete vehementně zastávat názor, že v pokročilém věku jsou mnohem vznešenější aktivity. V případě , že se mýlím, tak je mně vás upřímně líto. Proto se již dávno nesápu na moji milou ženu Máňu a neponižuji se škemráním o každodenní milování, jen abych dostal košem plným výmluv. Spokojenost na obou stranách. Sám před sebou se ale do hloubi duše stydím, když jsou moje utlumené vášně občas probuzeny palčivými, většinou barevnými erotickými sny, ve kterých vytvářím hlavní roli. Hlavně se pak ráno nemohu podívat do očí dobré ženy Máni, protože jaksi v nich nikdy neúčinkuje.
Než mě začnete odsuzovat a nahlas komentovat stav mého duševního zdraví, honem prohlašuji, že samozřejmě ženy stále obdivuji. Hlavně kvůli jejich kuchařskému umění. Zatímco mne dámské křivky, pohled na podvazkový pás, kalhotky bez rozkroku a podprsenky, která nezakrývá bradavky neorosí čelo jako tomu bývalo za mlada, vidina vařečky a knedla vepřa zéla mě uvádí do stavu hlubokého vzrušení. Také si moc dobře uvědomuji, že bych se bez ženy topil ve špíně a nakonec umřel na úbytě. A za to jsem ženám neskonale vděčen.
Musím říci, že svým postojem k sexu jsem získal neskonalý obdiv vousatých, ušmudlaných a ukřičených představitelek ženského hnutí za práva žen. Ty mě dávají za zářivý příklad všem nenáviděným mužům, kteří za každou ženou vidí sexuální objekt k uspokojení svých zvířecích pudů.
Alas! Při naší nedávné dovolené na Tasmánii jsem prodělal nečekanou radikální změnu ve svém pohledu na sex. Tento náhlý obrat zapříčinila návštěva proslulé MONA (Muzeum of Old and New Art) muzea v hlavním městě Tasmánie, Hobartu. Toto, z architektonické stránky úžasné muzeum, se rozprostírá v několika podzemních do skály vytesaných patrech. Galerie zde umístněné nabízejí návštěvníkům velikou škálu umění, nad kterým se zatočí hlava. Po shlédnutí bizarního exponátu, počítačem ovládaného lidského trávicího traktu, skládajícího se ze sedmi skleněných bání propojených různými trubicemi, jsem byl na rozpacích, co se v dnešní době pokládá za umění. Belgický umělec, nebo spíše vynálezce, na tomto neuvěřitelném exponátu pracoval plných osm let. Ten se každých pár hodin za vtipného komentáře chlapíka v bílém plášti krmí opravdovým jídlem. Zanedlouho začne v báních, které představují žaludek a střeva, trávení. Exponát si každou chvíli pšoukne takovým způsobem, že poloomdlelé dámy si kapesníčky zakrývají nos, dětičky se rozpláčou v domnění, že se jim v gatích stalo neštěstí, a chlapi se jen připitomněle pohihňávají. Po přečtení těchto řádků si konečnou fázi tohoto uměleckého exponátu dovedete jistě představit. Ano, poslední trubka vykoná svůj počítačem jí udaný úkol, veliké hovínko. Na to jsem se již nešel podívat, protože jsem neměl žaludek kontrolovat něco tak odporného.
Ale do šera zahalena galerie člověku nabízí také opravdové umění a to právě učinilo, že jsem změnil svůj názor na sex. Po shlédnutí různých zajímavých exponátů, které pro změnu měly s uměním co společného, jsem byl konfrontován něčím, co mně vyrazilo dech. Tmavou místnost náhle vystřídala expozice 75 bílých sádrových odlitků dámských pohlavních ústrojí! A tam, chodě od jedné krásné vagíny ke druhé, jsem si uvědomil, že ještě nejsem stařec neschopný velkého citu. Protože ten se ve mně pohledem na tento neobvykle překrásný umělecký exponát probudil. S hrůzou jsem si uvědomil, že až na dvě, kde božský půvab poničily huňaté papachy, byly všechny ostatní přímo k zulíbání. Každá jiná a každá tajemně krásná.
A náhle se ve mně rovněž probudily ty nízké živočišné pudy, kterými trpí každý chlap a já si s notnou dávkou závisti představoval toho umělce jak těm 75 krasavicím s láskou bere otisky jejich intimních míst nad kterými se pak muži jednou nohou v hrobě při návštěvě muzea probudí k životu.
Žena Máňa, zrovna jako většina návštěvnic muzea, neměla pro tento druh umění pochopení. Zrovna tak jako rodiče, kteří násilím rvali své ratolesti od exponátu než by měli možnost klást nejapné otázky. S očima navrch a s bublinami u nosu jsme v té místnosti byli jenom my, po sexu náhle prahnoucí muži.
Když jsem, rozohněn, Máně vykládal, jaký hluboký umělecký dojem na mne návštěva muzea učinila, prohlásila, že vím dobře, že na porno není a ať si nedělám naděje.
Moje sexuální probuzení nemělo dlouhého trvání. Brzo mě začala honit mlsná a já si uvědomil, že nemá smyslu si Máňu svým nepřístojným chováním rozházet, protože bych nakrásně mohl jít spát o hladu.
Po náhlém a krásném probuzení se vracím do smutného konstatování, že sex je opravdu nehygienická záležitost. Ať se nás umělci snaží přesvědčit jak chtějí...
Pokročilá léta, tedy staroba, se nemilosrdně podepsala na mém zájmu o ženy. S lety záhadným způsobem vyprchal chtíč, který mne sužoval od nějakých třinácti let, tedy od doby, kdy mne životem již protřelá o dva roky starší spolužákyně Věrka M. nechala juknout pod tričko. Tehdy mě to stálo balíček žvýkaček, aby mě fikaná spolužákyně nechala letmo pohladit její, v té době již téměř dospělá, ňadra.