Senior lednové pranostiky (1)

Lidové povětrnostní pranostiky jsou výsledkem poměrně seriózního pokusu vystihnout charakteristické povětrnostní situace a jejich následnost, a to pouhým pozorováním, bez jakýchkoliv fyzikálních přístrojů! Charakteristické zlomy v počasí, tak zvané „kritické“ dny, přitom naši zvídaví předkové, jejichž běh roku souvisel s náboženstvím, přiřadili logicky určitým světcům. A tak nebýt lidových pranostik, možná bychom například vůbec neznali jméno Medard a v našich povětrnostních rčeních se vůbec vyskytuje celá řada zajímavých a dnes už většinou neznámých jmen.

I dnes musíme smeknout před perfektním odpozorováním některých souvislostí. Ty „kritické“dny se s velmi přijatelnou tolerancí shodují s tak zvanými singularitami, které uznává i současná meteorologie. Jsou to jakési zlomy na křivce průměrných denních teplot, které porušují jinak dosti hladký průběh roční teplotní křivky. Naši předkové tedy odhalili třeba květnové ochlazení kolem známých ledových mužů, začátek medardovského období koncem první červnové dekády, a zejména dvě nejčastěji se vyskytující singularity - oteplení při babím létě či vánoční oblevu, které se dostavují s pravděpodobností 70 až 75%!

Ve všech povětrnostních pranostikách je uložena celá řada lidových moudrostí, z nichž alespoň některé odpovídají i našim současným poznatkům o počasí. Mnohé z nich jsou pak i krásnou lidovou poezií a už proto si zasluhují naši pozornost a obdiv. Bohužel mnohé pranostiky mají celou řadu „much“, a to hned z několika příčin. Některá rčení jsou totiž vyložené pověry, jiná byla přenesena k nám do střední Evropy z jiných klimatických oblastí, třeba z Francie a nejčastěji ze Středomoří. Největší problém i dobře odpozorovaných pranostik však tkví v tom, že svá tvrzení odkazují k přesnému datu, které je ovšem velmi nejisté. Už třeba z prostého důvodu, že vznikaly ještě za starého Juliánského kalendáře, tedy před rokem 1582! Při gregoriánské reformě totiž z kalendáře vypadlo deset dní a reforma proto narážela na tvrdý odpor zejména na venkově. Vadou na kráse pranostik je i skutečnost, že se zcela nekriticky snaží z počasí v jediném „kritickém“ dni usuzovat na počasí v příliš vzdálené budoucnosti. Na tak dlouhodobé předpovědi si přitom netroufají meteorologové ani dnešními moderními metodami! A ještě drobný detail - značná část pranostik byla připsána světcům a svátkům, které v současných kalendářích už bohužel nenacházíme. A právě tuto „drobnou chybičku“ se snažím tak trochu napravit právě v těchto drzých aktualizovaných rýmovačkách. Domnívám se, že je třeba odstranit velkou diskriminaci značné části našich křestních i jiných jmen, kterým naši předkové bohužel žádná svá povětrnostní rčení nepřipsali! Jen pro jistotu snad ještě dodám, že oficiální pranostiky jsou uváděny kurzívou.

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí,
jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

Leden

1. 1.
Na Nový rok o slepičí krok –
někdy se však musí udělat krok husí!
Copak přináší rok nový? Odpověď je snadná – kdo ví?
Nebývává totiž valné po Silvestru ráno kalné!

2. 1.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá,
takové se i v září ozývá.
Makarius v tomto datu předpovídal až na září,
na takové předpovědi Karina se divně tváří.

3. 1.
V lednu mráz - těší nás, v lednu voda – samá škoda.
Lyžařka Radmila bývává svěží, zvláště když za okny
nádherně sněží. Pro lyže na půdu čiperně běží.

4. 1.
Ve dne jas – v noci mráz!
Když nezavřeš v noci okno – milá sladká Diano,
než řekneš švec, zamrzne ti všechen dech i piáno!

5. 1.
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž!
Dalimil, ač dělal do kronik, do počasí nikdy nepronik´,
přesto z jeho líčení velmi často těžíš.

 - Na tři Krále o skok dále – říkávali předci naši.
Budeme-li skákat stále, rázem bude všechno snazší,
anebo snad dražší?

- Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Zeptejte se dneska Vilmy, jaké preferuje filmy?
Odpoví vám, že asi, katastrofy v počasí!

- O svatém Erhartu zima leze do nártu.
Čestmír moudře kývá, že tomu tak bývá,
na léto pomýšlí, přesněji na Martu!

- O svatém Baziliši zima všude čiší.
Na zimu jsme malí páni, o tom nemáš ani zdání.
Vladanovi to nevadí, má po ruce plnou číši.

- Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Když Břetislav sváděl Jitku, marně sháněl v zimě kytku.
Když skončily týdny medové, mráz vyrobil květy ledové.

Vladimír Vondráček, meteorolog ve výslužbě

* * *

Ilustrace © František Kratochvíl

Zobrazit všechny články autora