Dnes má svátek Václav. Svátek svatého Václava dnes uvádějí všechny kalendáře, dokonce i světový. Jde o jediného českého světce, který je uveden i v generálním římském kalendáři.
České jméno Václav je slovanského původu a znamená více slavný. Stejný význam však má i jméno jeho bratra Boleslava, který jej zavraždil. Václav byl příslušníkem třetí generace křesťanských Přemyslovců. Byl nejstarším synem knížete Vratislava I. a Drahomíry, jeho prarodiče byli Bořivoj I. a Ludmila. Měl dva bratry Boleslava a Spytihněva, který však v mládí zemřel, a několik sester.
Svatý Václav je ochránce v dobách zlých i dobrých
Stal se knížetem, ale jeho odpůrci v čele s bratrem Boleslavem jej snad roku 929, snad 935 ve Staré Boleslavi zavraždili. Ihned po smrti začali lidé knížete uctívat jako mučedníka. Světce z něho však učinil sám bratr Boleslav, který nechal jeho tělo po nějakém čase přenést tajně do Prahy a tam pohřbít do kaple na Pražském hradě, čímž podle tehdejších zvyklostí provedl důležitý kanonizační akt, který se rovnal svatořečení.
Koncem desátého století bylo Václavovo jméno pojato do seznamu svatých řezenské diecéze. První jemu zasvěcený kostel byl postaven roku 972 v Proseku u Prahy. Od jedenáctého století se objevuje jeho jméno a později i vyobrazení na mincích a vladařských pečetích. Václav se stal hlavním patronem českého národa i celého přemyslovského státu. Jeho věhlas se šířil Evropou a už roku 992 mu byl zasvěcen oltář v halbertstadské katedrále. Ctili jej na Rusi, v Sasku, na Balkáně i v Římě.
Ve třináctém století vznikl slavný svatováclavský chorál, který se stal středověkým ekvivalentem novodobé státní hymny. Ještě výše pozdvihl světce jeho velký ctitel císař Karel IV. Vlastnoručně o něm sepsal legendu a nechal bohatě vyzdobit jeho kapli v nově budované katedrále svatého Víta. Královská koruna je od té doby zasvěcena svatému Václavovi a každý český panovník ji měl od něho svěřenu pouze dočasně a při korunovaci se zavazoval, že bude vykonavatelem světcovy vůle.
Také Jan Hus pokládal Václava za největšího domácího světce a husité, kteří se jej dovolávali, přidali ke svatováclavskému chorálu další sloky. Kníže Václav se tak stal všekřesťanským a národním symbolem. Jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské university a s jeho jménem jsou po staletí spojeny všechny významné události našich národních dějin. V roce 1848 byly před jeho sochou na nynějším Václavském náměstí v Praze formulovány české státoprávní požadavky a v roce 1918 zde byla vyhlášena samostatná Československá republika.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.