Voda v našem životě
Nám, seniorům, lékaři, léčitelé i poučení přátelé při příležitostech pohovorů či debat o zdravém chování, lépe o zdravé životosprávě ve vyšším věku, neopomenou zdůraznit, že máme vypít denně přinejmenším dva litry tekutin. Všichni s tím obvykle souhlasíme, ale ne všichni toto doporučení dodržujeme. Kdo by také počítal, kolik šálků čaje, kolik hrnků bílé kávy vypil, kolik hltů polévky, džusu, minerálky nebo piva do sebe v průběhu dne vpravil a kolik to dělá litrů A obzvláště v zimě, kdy přece není horko a kdy se člověk tolik nepotí a ani nemá zvláštní žízeň.
A přece - voda je pro nás, suchozemské a teplokrevné obyvatele země, zásadní životní podmínkou.Říká se, že nejvzácnější tekutinou je krev, ale je jasné, že bez pravidelného příjmu vody, v různorodé podobě, by nebyl v organizmu dostatek krve. Voda v organizmu je hlavní složkou jeho vnitřního prostředí – je rozpouštědlem, transportním médiem , je chladící kapalinou. Pro zajímavost – lidský organizmus je složen z 30 % pevných látek a ze 70% vody. Jedna třetina celkové vody je v mimobuněčném prostoru jako krev, lymfa a tkáňový mok.A právě tato mimobuněčná voda závisí na výživě, na pití tekutin a tím i přísunu některých solí.
Ve správném pitném režimu jde tedy o nutnost udržovat rovnováhu ve výdeji a příjmu tekutin. V běžných životních podmínkách se základní potřeba příjmu tekutiny pohybuje mezi 2,5 až 3,0 litry Organizmus ji pak průběžně vylučuje potem , močí, stolicí, dechem,a to i tehdy, je-li dodávka tekutin malá, protože jde o nezbytné životní úkony termoregulační a přeměny látkové. V takovém případě může dojít k zahuštění a snížení objemu krve s následným zhoršením srdeční činnosti, snížení průtoku krve ledvinami a játry, snižuje se i sycení krve kyslíkem, negativně je ovlivněna i činnost mozku. Tyto skutečnosti nejsou patrny akutně, probíhají plíživě a my je často považujeme za projev věku nebo nějakého současného onemocnění.
Naopak, vyrovnaný příjem tekutin, o nějž nám běží, napomáhá urychlení regenerace organizmu po zátěži – ať už fyzické nebo duševní. Děje se to především zlepšením krevního oběhu ( prokysličením krve) a zlepšením činnosti centrálního nervového systému, dále pak přispívá ke zlepšení činnosti ledvin a tím zamezuje hromadění odpadních látek v těle. Přijímané tekutiny mohou obsahovat i energetické látky, vitaminy , minerální soli .Potrava se také lépe vstřebává, pokud je rozpuštěná ve vodě a příjem tekutiny zároveň podporuje vylučování trávicích šťáv i schopnost přijímat potravu - a je ještě mnoho dalších „pro“. Ale, víme dobře z vlastní zkušenosti, že množství tekutiny, kterou vypijeme se řídí převážně pocitem žízně a pocitem tepla v prostředí, v němž zrovna jsme. Se stoupajícím věkem však klesá pocit žízně a tím se vytrácí i hlavní stimul přijímání tekutin.
Protože jde o velmi závažný faktor, ovlivňující lidské zdraví a kvalitu života ve vyšším věku, měli bychom mu věnovat důslednou každodenní pozornost.
Víme, že máme přijmout nejméně 2 litry tekutin denně, vypitou černou kávu do celkového množství nezapočítáváme. Množství je třeba rozdělit v průběhu celého dne, nikoli ve velkém množství najednou. Je lepší vypít přes 2 litry, než méně.
Přijímané tekutiny by měly být různého druhu. Měli bychom střídat nesladké ovocné,bylinné, zelené i tmavé čaje. Dále můžeme konzumovat ředěné ovocné džusy, také ovšem čistou pitnou vodu z vodovodu a pak balené stolní vody a minerálky,jejichž denní množství by nemělo být větší než 0,5 litru. Stále platí nepít přímo z láhve, neboť tak vzniká riziko mikrobiální kontaminace nápoje.
Doporučuje se omezit příjem kolových nápojů a příliš sladkých limonád- mohou být zdrojem příjmu nadměrných kalorií. Určité opatrnosti je třeba u perlivých vod, sycených větším množstvím oxidu uhličitého, protože ve větším množství může narušit zažívání. Něco jiného je, jsou–li přírodní uhličité minerální vody doporučeny lékařem k pitné léčbě.
Také teplota nápoje a jeho chuť hrají svou roli. Lépe se vstřebávají chladnější tekutiny, ale ani v létě by se jejich teplota neměla pohybovat kolem nuly. Chuťové vlastnosti jsou velmi důležité, protože na nich obvykle závisí ochota nápoje přijímat a také přispívají k jejich lepšímu vstřebávání. Pokud jde o nápoje s alkoholem, v malém množství (tj. 2 dcl vína, „malý panák“ tvrdého alkoholu či ½ litru piva denně) neškodí, větší množství alkoholických nápojů má zřetelně nepříznivé vlivy na zdraví.
Měli bychom se nakonec opět zamyslet i sami nad sebou, zda naše občasné bolesti hlavy, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů, špatná nálada či nechuť k jídlu nemají zde svou příčinu a vzít na vědomí, že bez pravidelného příjmu vhodných tekutin není zdraví.
Lenka Látalová
