Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Slavomír,
zítra Zdeněk.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Indie, země kontrastů (4)
 
Jak bylo psáno v minulém pokračování, nedaleko Červené pevnosti je další památka Šahdžahanova stavitelského úsilí, Mešita Džamme Masdžíd. Je největší v Indii a na její nádvoří se vejde až 25 tisíc muslimských věřících. Do prostor mešity se za mírný poplatek dostanete, neprobíhají-li zrovna bohoslužby. Nesmíte však mít šortky a musíte si zout boty. Na to první jsem myslel, na to druhé už tolik ne, takže jsem po nádvoří mešity cupital v bílých ponožkách. Měli naštěstí poměrně uklizeno. Po obou stranách hlavní budovy jsou štíhlé, čtyřicet metrů  vysoké věže. Na jednu z nich je povolen přístup a tak můžeme prožít šplhání po příkrých schodech v úzké věži, bez jakéhokoli osvětlení a pouze v ponožkách. Přitom se ještě vyhýbáme neviditelným postavám, které zase sestupují dolů. Výhled z vršku věže je však fantastický. Celé Dillí je v naprosté rovině, na okraji ganžské pláně, a tak vidíme tak daleko, jak nám viditelnost dovolí. Dole v uličkách  klokotá  rušný  život  a   až  po  obzor  se  táhnou  nízké patrové domy, často s posezením na střeše. Na jihu je vidět,  kde  začíná  Nové  Dillí  a  domy  nabírají  výšku.
Od mešity se táhne hlavní ulice Starého Dillí, Čandni Čouk, kdysi ulice luxusních rezidencí s třípramenným vodním kanálem, dnes velkolepý bazar, místo permanentní dopravní zácpy, orientálního chaosu a hluku. Pokud zkusíte projet touto oblastí cyklorikšou, za zády šlapajícího Inda (jako jsme to udělali s kolegou), čeká vás nevšední zážitek. Opět je nutno srazit cenu předem na desetinu požadované částky a nedat se odradit rikšovým lamentováním, že likvidujete celou jeho živnost. To patří k  věci.
 
V žádném případě ale nekupujtee ovoce, které je lákavě vystaveno na spoustě pultů a pojízdných vozíků. V celém Dillí je nedostatek pitné vody a nikdy nevíte v čem bylo ovoce umyto. Co snese imunní žaludek prostého Inda, zpravidla těžce odnese žaludek Evropana.
Z centra Starého Dillí jsme přejeli na druhou stranu Červené řeky, kde se podél řeky Jamuny táhnou tzv. gháty, parky s místy, kde byly kremovány ostatky významných lidí. Proslulý je Rádž Ghát, s prostým pomníkem v místě, kde bylo spáleno tělo nejvýznamnějšího Inda novodobé Indické historie,  Mahátmy Gádhího, poté co byl na něj v roce 1948 spáchán atentát. Kolem jeho památníku jsou stále davy lidí  manželských párů, rodin, školních tříd v uniformách, kteří  se  chtějí alespoň  dotknout  památky na člověka, který přerostl nejen indickou společnost,  jejímuž osvobození věnoval svůj život.
 
Naše symbolická cesta, od nejstaršího Dillí až k současnosti  končila   v Novém  Dillí u Indické brány, čtyřicet dva metry vysokého vítězného oblouku, postaveného v rámci celkového plánu Nového Dillí, Edwardem Lutyensem, se jmény 85.000 indických vojáků, kteří padli v uniformách britského impéria v bitvách 1. světové války a především v katastrofální britské kampani v Afghánistánu, která skončila naprostým fiaskem. Dnes je široká, mnohaproudá třída, která začíná u indického parlamentu a končí u Indické brány, využívána k četným přehlídkám a průvodům.
 
Poté už jsme se vrátili na hotel, zaplatili taxikáři panu Čandovi, který se o nás vzorně staral 1000 rupií (našich asi 800 Kč) a chystali se k odletu do studené střední Evropy. Bylo mi ale jasné, že na mé první setkání s kulturou, která má zcela jiné kořeny a historii, než ta naše, euroamerická, nikdy nezapomenu. Nejvíce se mne však dotkl citát, který byl vytesán u památníku Mahatma Gándhího:
 
Sedm společenských hříchů
 
Politika bez zásad
Bohatství bez práce
Požitek bez svědomí
Poznání bez charakteru
Obchod bez morálky
Věda bez humanity
Uctívání bez obětování
 
(Mahatma Gándhí „Mladá Indie“, 1925)
 
To je z mých vzpomínek vše. Snad se mi podařilo zprostředkovat i vám své zážitky a pocity.
Pavel Maňásek


Komentáře
Poslední komentář: 25.09.2006  21:11
 Datum
Jméno
Téma
 25.09.  21:11 gagiknedlik bezpochyby
 15.09.  19:13 Jarda přikázání
 13.09.  08:47 janina
 12.09.  13:39 gagiknedlik 7 společenských hříchů