Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Čarodějnice to rozjedou v zahradě
Salon U Bradavice, oheň. špekáčky, tanec
 
„Ropucha sedící  na levém rameni čarodějnice je jednou z podob, přisvojenou ďáblem…,“ píše se v čarodějnických knihách.  V Botanické zahradě hl. města Prahy se konečně poslední dubnový den ukáže, kdo a komu na ramenou sedí...
 
Každoroční čarodějnický slet se uděje 30. dubna na venkovní expozici botanické zahrady,  začínáme v 15 hodin. „Sabaty a extáze čarodějnic a vlkodlaků se sice běžně odehrávají v tajnosti nebo jen v malých skupinkách kompliců, ale my už se nehodláme skrývat,“ odhodlaně tvrdí jedna z vysoce postavených trojských čarodějnic Lusila Trusomilná. Podle druhé, Hanimíry Svatouškové jsou do Troji zváni všichni ti, kdož chtějí za šumného zvuku kapel Luna Blue a Reskata strávit příjemný večer s posezením nebo i tancem u ohně a opékáním špekáčků. Malé i velké krasavice s bradavicí (nebo bez) mohou využít neodolatelné nabídky Salonu U Bradavice. Podle obou organizátorek nejlépe uděláte, pokud přijdete v maskách (tedy v civilu). U nezletilců je požadován doprovod minimálně jednoho staršího smrtelníka. Občerstvení zajištěno!
Určitě víte, že:
U čarodějnic se většinou předpokládal neobvykle dlouhý život, nikdy ne nesmrtelnost. Čarodějnice často sloužily temným silám (třeba ďáblům), jindy jejich chování bylo motivováno vlastním prospěchem.
 
Víra v čarodějnictví obsahuje přesvědčení, že existují způsoby, kterými lze ovládat druhé lidi.
Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Jediným územím, které významněji postihly, bylo Jesenicko a Šumpersko. Během 17. století zde bylo upáleno asi sto lidí.
 
Docela nedávno, v roce 1942 skupina baskických čarodějnic pod silným vlivem alkoholu v kotli uvařila a následně vypila vývar z kočky, aby se za úsvitu vydaly nahé lovit do polí ropuchy… Dá se jen stěží odhadovat, jak v roce 2007 kočky v Troji dopadnou (a co teprve ropuchy!)… Čarodějnice se v Botanické zahradě hl. města Prahy to rozjedou už za pár dnů,  takže minimálně koště s sebou!
 
A co více:
Podle posledního součtu  Světové zdravotnické organizace WHO žije na světě 37 milionů slepých a 161 milionů slabozrakých. V České republice zrakově postižené sdružuje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, která má přes 10 000 členů.
 
Botanická zahrada hl. města Prahy pořádá od roku 1996 letos již 11. Hmatovou výstavu, a to nejen pro nevidomé ve spolupráci se Zoologickou zahradou hl. města Prahy a Institutem rehabilitace  zrakově postižených Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Vždyť prostředí obou zahrad doslova vybízejí k využití nejen zrakových, hmatových, ale i čichových, sluchových a ne zřídka chuťových vjemů.
Letošní hmatová výstava nese název: V zemi čaroděje Konzuma aneb Příroda volá SOS a potrvá ještě do 29. dubna 2007, denně 9 – 18 hodin. A o čem je? Je to vlastně ekopohádka, ekopříběh (jak chcete) o bujně kvetoucí a voňavé Přírodněnce, kterou zaklel zlý čaroděj Konzum. A co se vlastně stalo? A jak může pomoci každý z nás? Je důležité vybrat si z mnoha možných cest tu správnou...
 
Ovšem je třeba dodat, že snaha zpřístupnit zahrady zrakově handicapovaným nezůstala pouze u každoročně společně organizovaných akcí. Mnohem zásadnější se jeví záměr vybudovat informační a orientační systém v BZ i ZOO: „Jeho cílem je jednak orientační systém, který by umožňoval samostatný pohyb zrakově postižených návštěvníků a pak vytvoření určitého počtu zastavení, kde budou mít tito lidé možnost danou rostlinu či zvíře samostatně prohlédnout a přečíst si o nich základní informace v bodovém písmu,“ shodují se Iva Vilhumová (ZOO) a Jarmila Skružná (BZ), zakladatelky tradice společných haptických výstav.
 
Poslední dny má před sebou i Výstava exotických motýlů.  Ta probíhá ve skleníku Fata Morgana do 29. dubna 2007, denně 9 - 18 hodin. Z anglické motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou dorazila čtvrtá, poslední zásilka, která čítala 500 kukel. Jejich líhnutí návštěvníci skleníku sledují na vlastní oči...
 
Příroda – stvořitelka a výtvarnice – se na nočním martináči z tropů, jehož můžete potkat na Výstavě exotických motýlů v Botanické zahradě hl. města Prahy opravdu vyřádila...
 
Attacus atlas (to je ten, o něhož kráčí) je noční motýl, který pochází z jihovýchodní Asie. Tam se vyskytuje zejména v tropických pralesích velké části Indie a Číny, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie. Mezi motýly si drží světový primát, protože jde o motýla s největší plochou křídel. U některých samic martináče může rozpětí křídel dosahovat téměř 30 centimetrů. Obři se líhnou v divoké přírodě,  u nás – ve skleníku Fata Morgana se právě teď líhnou obříci o něco málo menší. První samička, která se v líhništi na terase skleníku vyklubala má něco málo přes 20 centimetrů…
 
U martináčů, stejně jako u většiny motýlů  (pochopitelně existují rozdíly) probíhá vývoj v zásadě stejně: vajíčko – housenka – kukla – dospělý jedinec. Proto jsou motýli, stejně jako brouci nebo včely a vosy řazeni k okřídlenému hmyzu s dokonalou proměnou. Mnohým návštěvníkům, kteří jsou kromě trpělivosti vybaveni i jistou dávkou štěstí, se může naskytnout jedinečná možnost sledovat atlase při kladení vajíček. Právě u druhu Attacus atlas, kteří toho přes den příliš mnoho nenalétají, je šance na pozorování poměrně vysoká. Ostatně se má co ohánět: Je sice největší, ale zároveň patří mezi motýly, jejichž délka života je velice krátká, trvá přibližně jen 5 dní. Vůbec nejdéle u něj trvá fáze housenky (asi 60 dnů), zhruba 35 dní je z něj kukla. Během svého krátkého života nepřijímá žádnou potravu, ale žije ze zásob, které nashromáždil ještě jako housenka. Housenka se živí listím tropických dřevin, na nichž se nakonec i zakuklí. U nás se dá chovat například na ptačím zobu, topolu a vrbě. Housenka před zakuklením má více než 10 cm. Má zelenou pokožku a na zádech ji zdobí dlouhé výrůstky. Mezi svlékáním se postupně „obaluje“ tenkou, bílou  vrstvou vosku.
Dospělý motýl kromě velikosti na sebe upozorňuje i kresbou svých křídel: kresba na špičkách předních křídel  připomíná hadí hlavu, která má zastrašit nepřátele.
 
Marcela Uhlíková, Botanická zahrada, Praha


Komentáře
Poslední komentář: 27.04.2007  19:19
 Datum
Jméno
Téma
 27.04.  19:19 Mila Botanická zahrada, čarodějnice, motýli....
 27.04.  13:27 Ludmila T Krásné místo k procházce
 27.04.  08:06 Jitka I.