V interiérech nejsou rostliny jen pouhou dekorací, nýbrž plní v nich též nezanedbatelnou roli psychogenní, hygienickou a do určité míry i výchovnou: jsou tedy jejich více než žádoucím doplňkem. Většina moderních bytů je – ve srovnání se stavem před 50-80 lety – výrazně světlejší, sušší a teplejší a zároveň nutí jeho obyvatele k maximální úspoře ploch v užitkových prostorách. Nadto alespoň v sídlištní výstavbě mizí vnitřní okenní parapety, meziokenní prostory, dvouosé místnosti, mění se formy ventilace a snížily se (doufejme, že dočasně) i možnosti radikálnější cílené úpravy klimatických podmínek a kvality ovzduší v bytě. Uvedené změny nezřídka kladně, ale v některých případech nepochybně záporně ovlivňují vžité způsoby pěstování rostlin v interiérech a doslova si vynucují důslednou inovaci ve výběru druhů a odrůd, v jejich rozmístění v bytě v odborných znalostech pěstitelů. Změna v nabídce sortimentu pokojových rostlin je jistě záležitostí především jejich prodejců. Nelehká úloha vhodného rozmístění zeleně v bytě, jež má své aspekty biologické, estetické a ryze praktické, přísluší však jednoznačně pěstiteli.
Uveďme alespoň několik hlavních zásad:
Snažte se poučit se o zeměpisném původu vašich rostlin a seznámit se s charakteristikou prostředí, v němž ve svém původním domově žijí. Životní nároky druhů a odrůd jsou dědičně zakotveny a i když přizpůsobivost mnohých z nich je značná, má samozřejmě své hranice. Dodejme, že tyto nároky lze často odhadnout už podle vzhledu rostliny (např. světlomilné sukulenty – stínomilné kapraďorosty).
Celoroční světelné a tepelné podmínky stejně jako kvalita ovzduší a substrátu, jež vašim rostlinám poskytnete, musí alespoň zčásti odpovídat jejich zmíněným dědičným životním nárokům. Uvědomte si přitom, že jednotlivé faktory prostředí, v němž rostliny pěstujete, neovlivňují jejich zdárný vývoj odděleně, nýbrž působí vždy komplexně, např. se změnou světelného příkonu se mění nároky na teplotu, se změnou teploty koresponduje potřeba zálivky atd.
Skutečnost, že v mnohých bytech nelze pěstovat rostliny tradičně na okenním parapetu, má nepochybně i své estetické přednosti. O to více vzrůstá využití květinových stolků a různých interiérových konstrukcí, tj. květinových tyčí, mříží a závěsů: musí být ovšem výrazově lehké a neměly by svým projevem konkurovat rostlině. Možno je i rozmístění rostlin přímo na nábytku, i když nese určitá rizika (poškození laku apod.).
Nebojme se nahradit klasickou hrnkovou kulturu vkusnou vitrínou (i bez klimatizace) a podklady z přírodních materiálů, např. epifytním kmenem, travertinovou podložkou či mechovou stěnou.
Pokojové rostliny nenecháme živořit v nevhodných prostorách bytu, např. V kuchyních s plynovým sporákem, v trvale zakouřené pracovně, v temných předsíních a halách apod. V těchto místnostech dáme přednost buď krátkodobé výzdobě řezanými květy nebo vkusně aranžovaným imortelkám. Nevhodné je rovněž umístění jedovatých alergogenních, trnitých a ostnitých rostlin v dětských pokojích.
Zeleň by v bytě nikdy neměla být rozmístěna tak, aby vám překážela a působila neúměrné komplikace, např. při úklidu.
Trvalou dekoraci interiéru vytvářejte z rostlin, ozdobných svým olistěním.