Na město Kroměříž mám osobní vzpomínky a teď mi je znovu připomenula jedna členka SeniorTipu - Libuška, která byla v Kroměříži na výletě. Udělala moc pěkné fotografie, které dala i do fotogalerie. Tak jsem vzpomínala, co jsem v kroměřížském arcibiskupském zámku a jeho zahradách viděla.
Město Kroměříž je také nazýváno Hanácké Athény. Nachází se ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě a je plným právem zapsáno na listině světového kulturního dědictví UNESCO. Mimo arcibiskupského zámku, a obou zahrad - Květné zahrady a Podzámecké zahrady, jsou v Kroměříži i tři historicky cenné kostely. Je to kostel svatého Mořice, kostel svatého Jana Křtitele a kostel Blahoslavené Panny Marie. Dále je zde kaple svatého Kříže, biskupská mincovna a arcibiskupské vinné sklepy. Je zde také takové vzdělávací centrum Hané. Devět středních škol, dvě gymnásia, dvě konservatoře a od roku 1995 zde vznikla Justiční škola, která byla v roce 2005 rozšířena a nyní je to celostátní justiční škola - Justiční akademie.
O arcibiskupském zámku by se dalo napsat hodně. Je to velice krásný zámek, s upravenými interiéry, krásnými zahradami o něž se velice pečlivě starají.
Ale chtěla bych napsat něco o biskupské mincovně...
Císař Rudolf II dal ve své listině udělené kardinálu Dietrichsteinovi 5.ledna1608 mincovní právo ze zaniklého hradu Podivína. Ražba mincí probíhala asi od konce 1613 až do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou bylo ražení mincí v období 1624 až 1636, kdy se mince razily v mincovnách Olomouci a Brně, poté byla mincovna přenesena do Vyškova. Zde se razily mince v létech 1659 až 1664.
Dnešní mincovna na Sladovnickém předměstí byla založena biskupem Karlem II z Liechtensteina - Castelcorna hned na počátku jeho vlády v Kroměříži. Stalo se tak roku 1665, (v tu dobu byla mincovna ještě u Mlýnské brány). Nová mincovna Na Sladovnách tehdy nebyla ještě pod střechou, když do ní byly soustředěny vedle kroměřížské výbavy mincovny i stroje a zařízení z Vyškova. Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech. Vybavení mincovny bylo na svou dobu velmi progresivní a zajišťovalo kvalitní ražbu. Stavební práce na nové mincovně trvaly až do roku 1667, ale už rok předtím, v létě, byly raženy první mince. Mincovna v roce 1668 sice vyhořela, ale byla narychlo opravená a mince se razily dále. Biskupové potřebovali peníze na stavby a potřebovali jich mnoho. Mincovna produkovala velké množství mincí, prý více, než císařská mincovna ve Vratislavi. Určitě slavnostní chvíle byla v roce 1669, kdy se zde vyrazila první zlatá medaile ve váze 100 dukátů.
V Kroměříži nepracovali jenom obyčejní raziči, ale byli získáni i pracovníci, kteří uměli ztvárnit medaile plasticky. Takový byl třeba Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvořil portrétní medaili biskupa Karla II. Ta byla téhož roku vyražena ve váze 20 dukátů ve zlatě. Protože práce kroměřížské mincovny a jejich pracovníků byly na dobré výtvarné úrovni a byla to poctivá řemeslná práce, patřily mince kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům. Později patřily k hledaným numismatickým akvisicím. Biskupské mince se zde razily až do roku 1756, kdy byl jako poslední vyražen tolar biskupa Troyera. Poslední ražbou byla intronizační medaile biskupa Egkha v roce 1759.
Později, když mincovna už nesloužila svému účelu, stala se obytným domem. Dům nebyl udržován byl v havarijním stavu, ale peníze na jeho opravu nebyly. Teprve od roku 1998 je mincovna zase plnohodnotným článkem v památkovém fondu města. Dnes jsou v interiéru mincovny vidět nástroje a stroje, které byly k ražení mincí používány. V rámci staroslavné mincovny vydává Nadační fond kroměřížské mincovny a město nové pamětní ražby. Stalo se tak roku 1998, bylo to u příležitosti zápisu „Zahrady zámku“ do seznamu UNESCO. Autorem těchto památkových medailí je Karel Zeman.
V mincovně jsou stálé expozice, jako: Historie peněz na Moravě, České mince a medaile, Předmincovní platidla a jiné. V Arcidiécezním Museu Kroměříž , ve spolupráci se správou Státního zámku, je ještě do konce září k vidění výstava mincí a medailí pod názvem: Světci a jejich zobrazování na mincích a medailích. Výstava je chronologicky vymezená 16. až 19. stoletím. Navazuje tím na výstavu Biblické výjevy na medailích, která byla v roce 2005.
Olga Kotačka
O prezentaci zpracovanou v Power Pointu si napište zde
Město Kroměříž je také nazýváno Hanácké Athény. Nachází se ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě a je plným právem zapsáno na listině světového kulturního dědictví UNESCO. Mimo arcibiskupského zámku, a obou zahrad - Květné zahrady a Podzámecké zahrady, jsou v Kroměříži i tři historicky cenné kostely. Je to kostel svatého Mořice, kostel svatého Jana Křtitele a kostel Blahoslavené Panny Marie. Dále je zde kaple svatého Kříže, biskupská mincovna a arcibiskupské vinné sklepy. Je zde také takové vzdělávací centrum Hané. Devět středních škol, dvě gymnásia, dvě konservatoře a od roku 1995 zde vznikla Justiční škola, která byla v roce 2005 rozšířena a nyní je to celostátní justiční škola - Justiční akademie.
1613 až do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou bylo ražení mincí v období 1624 až 1636, kdy se mince razily v mincovnách Olomouci a Brně, poté byla mincovna přenesena do Vyškova. Zde se razily mince v létech 1659 až 1664. 
V Kroměříži nepracovali jenom obyčejní raziči, ale byli získáni i pracovníci, kteří uměli ztvárnit medaile plasticky. Takový byl třeba Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvořil portrétní medaili biskupa Karla II. Ta byla téhož roku vyražena ve váze 20 dukátů ve zlatě. Protože práce kroměřížské mincovny a jejich pracovníků byly na dobré výtvarné úrovni a byla to poctivá řemeslná práce, patřily mince kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům. Později patřily k hledaným numismatickým akvisicím. Biskupské mince se zde razily až do roku 1756, kdy byl jako poslední vyražen tolar biskupa Troyera. Poslední ražbou byla intronizační medaile biskupa Egkha v roce 1759. 
nebyl udržován byl v havarijním stavu, ale peníze na jeho opravu nebyly. Teprve od roku 1998 je mincovna zase plnohodnotným článkem v památkovém fondu města. Dnes jsou v interiéru mincovny vidět nástroje a stroje, které byly k ražení mincí používány. V rámci staroslavné mincovny vydává Nadační fond kroměřížské mincovny a město nové pamětní ražby. Stalo se tak roku 1998, bylo to u příležitosti zápisu „Zahrady zámku“ do seznamu UNESCO. Autorem těchto památkových medailí je Karel Zeman.