Jeøábi na zimu novì zùstávají doma, neodradily je ani letošní mrazy
Jeøábi popelaví právì teï znovu obsazují svá hnízdištì. Nìkteøí se vracejí z velké dálky – ze Španìlska èi Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, proto¾e v posledních letech zimují v Èeské republice. To je v chování tìchto ptákù nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeøábí ¾ivot. Tento projekt díky podpoøe Zoo Ostrava dlouhodobì sleduje migraèní trasy jeøábù popelavých a zmìny v jejich migraèním chování. Jedním ze zásadních zjištìní je skuteènost, ¾e vývoj klimatických podmínek v Evropì vede k tomu, ¾e ne všichni jeøábi migrují na zimní mìsíce do zahranièí, ale nìkteøí u nás ji¾ tráví i celou zimu. Zajímavé je, ¾e je neodradily ani letošní mrazy a vysoká snìhová pokrývka.
Zimní pole, foto: M. Ticháèková
Letos byl zaznamenán dosud nejvìtší poèet zimujících jeøábù v jednom hejnu na území ÈR èítajícím více ne¾ sto jedincù. Sledovalo se také pøezimování dvou jeøábù s vysílaèi a nìkolik jeøábù s barevnými krou¾ky. „Aèkoliv tito jeøábi ji¾ nìkolikátý rok zimují v oblasti nedaleko svého hnízdištì, je zajímavé, ¾e na podzim opustili tyto lokality a pøesunuli se na shroma¾dištì do Nìmecka nebo Polska, odkud se potom vrátili zpìt,“ vysvìtluje Markéta Ticháèková, zakladatelka projektu Jeøábí ¾ivot (www.jerabizivot.cz) a terénní ornitolo¾ka Zoo Ostrava. Doklad o zmìnách chování jeøábù v zimním období pøináší také rodina s mladým jeøábem oznaèeným vysílaèem v èervenci 2020, která se vrátila zimovat zpátky na Èeskolipsko. Díky barevným krou¾kùm u jednoho z rodièù, okrou¾kovaným ji¾ v roce 2010, který døíve zimoval v ji¾ní Francii, se dala zjistit zmìna chování a migraèní strategie tìchto ptákù. „Zkracování migraèních tras a zimování blí¾e k hnízdišti mù¾e být výhodné nejen proto, ¾e se ptáci vyhnou nebezpeèí bìhem mnoha set kilometrových migraèních tras, ale také ¾e se vrátí døíve na hnízdištì, a mohou si tak obhájit lepší hnízdní teritorium,“ popisuje Markéta Ticháèková. „Zároveò se ale mladí jeøábi od rodièù nenauèí migraèní trasu. Jak je to nadále ovlivní, teprve uvidíme,“ dodává.
Ornitologové novì zaznamenali také jeden z nejzajímavìjších migraèních pøesunù jeøába pocházejícího z ÈR. Ten provedl jeøáb z Osobla¾ska ve Slezsku, který byl v roce 2018 vybaven vysílaèem od Zoo Ostrava. Tento jeøáb strávil léto v Maïarsku, odkud se na podzimní tah vydal neobvyklou cestou pøes Chorvatsko, Slovinsko, severní Itálii, na hranicích s Francií pøekonal Alpy a doletìl a¾ do Španìlska. Tím vlastnì propojil dvì tradièní migraèní evropské trasy balticko-maïarskou a západoevropskou. „Celou cestu absolvoval bìhem 3 dnù. Jeden den vìnoval odpoèinku a krmení a èást cesty letìl v noci. Bez vysílaèky bychom se o tom vùbec nedozvìdìli. Klasické barevné krou¾ky nám pomáhají urèit oznaèené jedince, kdy¾ se krmí nebo odpoèívají. Díky datùm z vysílaèky máme ale podrobné informace o celé trase jejich letu. To je pro lepší poznání jejich chování ohromnì dùle¾ité,“ doplòuje Petr Lumpe, pøední krou¾kovatel jeøábù. Zimu pak tento jeøáb strávil v Aragónii v severním Španìlsku, kam se nauèil migrovat od rodièù v prvním roce svého ¾ivota, by» obvyklou západoevropskou migraèní trasou. Tudy se pak vydal 18. února kolem poledne zpìt. Pøes Francii, Lucembursko a Nìmecko tak bìhem dvou dní doletìl a¾ do Polska, kde nadále, i kdy¾ pomaleji, pokraèuje smìrem na východ (viz pøilo¾ená mapa trasy). „Obvykle jeøábi bìhem podzimní a jarní migrace vyu¾ívají stejnou migraèní trasu. Tento jedinec ale zvolil dvì rùzné cesty, dùvody nám nejsou úplnì jasné a budeme se sna¾it toto ojedinìlé chování i nadále mapovat a porozumìt mu,“ dodává Petr Lumpe.