Vzhledem ke skuteènostem, ¾e Zoo Ostrava je dlouholetým úspìšným chovatelem rysa karpatského v rámci mezinárodního chovného programu, podílela se na jeho znovuvysazení do èeské pøírody i na dalších místech v Evropì a aktuálnì spolupracuje s Hnutím DUHA a Mendelovou univerzitou na ochranì volnì ¾ijících rysù, plnì podporuje kroky Hnutí DUHA a Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR ve vìci nelegálního postøelení rysa v Beskydech.
Spolupráce na ochranì rysa karpatského, a» u¾ v rámci mezinárodního chovného programu nebo ve volné pøírodì je dlouhodobì jednou z priorit Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Historie chovu této nejvìtší koèkovité šelmy Evropy sahá v zoo a¾ do poloviny 60. let minulého století. Do poloviny 80. let se podílela na projektu návratu rysa do èeské pøírody, odkud byl rys vystøílen u¾ na konci 19. století, i na další místa v Evropì. Projekt spoèíval v tom, ¾e na Slovensku, kde divocí rysi pøe¾ívali, se legálnì odchytávala mladá zvíøata a ta se pøevá¾ela ke karanténì do ostravské zoo. Rysi byli poté vypouštìni na Šumavì, dále pak v Nìmecku, Rakousku, Slovinsku a Itálii. Tento repatriaèní projekt byl tehdy velmi úspìšný a i díky nìmu se rysi opìt rozšíøili na mnoho míst Evropy.
Rys ostrovid, respektive jeho karpatský poddruh, je historicky jedním z vlajkových druhù Zoo Ostrava, pøedevším kvùli výskytu této šelmy v našem regionu. Zoo Ostrava se jeho chovu vìnuje mnohá desetiletí, ale novodobá historie sahá do roku 2006, kdy se pøipojila do mezinárodního chovného programu pro tento druh pod záštitou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Hned první dvì ze ètyø mláïat narozených v Zoo Ostrava v roce 2008 v rámci novodobého managementu se podaøilo vypustit do volné pøírody na Slovensku díky zcela jedineèné spolupráci, o ní¾ vznikl neménì unikátní dokument „Návrat rysov“. Vypuštìní tøetího mladého rysa do volné pøírody se podaøilo zopakovat ještì i v roce 2011.
Celkem se v Zoo Ostrava podaøilo úspìšnì odchovat 20 rysù karpatských, z nich¾ 3 byli vypuštìni do pøírody, 11 zamíøilo do 9 evropských zoologických zahrad, konkrétnì na Slovensko, Ukrajinu, do Rakouska, Nìmecka, Maïarska, Itálie, Švýcarska a Anglie. Ve svých nových domovech se tato zvíøata v mnoha pøípadech (napø. Zoo Kyjev, Zoo Straubing atd.) i úspìšnì rozmno¾ila, pøedala své geny další generaci a zajistila tak pøe¾ití svého druhu i pro budoucnost. Chov tohoto taxonu v evropských zoo je natolik úspìšný, ¾e jsme museli pøistoupit i k jeho regulaci – šest rysù bylo nutné utratit z dùvodu udr¾ení genetické rozmanitosti, zdraví a ¾ivotaschopnosti populace chované v lidské péèi. Právì udr¾ení genetické rozmanitosti, zdraví a ¾ivotaschopnosti populace ohro¾ených druhù chovaných v lidské péèi také v budoucnu je hlavní prioritou všech moderních zoologických zahrad. Podrobné informace o chovu rysa karpatského v Zoo Ostrava najdete zde.
Od roku 2018 Zoo Ostrava spolupracuje s organizací Hnutí DUHA a Mendelovou univerzitou na ochranì volnì ¾ijících rysù na moravsko-slovenském pomezí. Zakoupením GPS obojku k telemetrickému sledování Zoo Ostrava podpoøila práci terénních výzkumníkù, kteøí tak mohou získat unikátní poznatky o prostorové aktivitì a habitatových preferencích rysa. GPS obojek navíc výraznì zvyšuje šance divokého rysa na pøe¾ití, proto¾e pomù¾e terénním pracovníkùm zvíøe dohledat v pøípadì, ¾e by napøíklad došlo k jeho zranìní, a také mù¾e odradit pøípadného pytláka, a zachránit tak šelmu pøed zastøelením.
Zpráva o úhynu rysa v Beskydech, který byl nelegálnì postøelen, nás velmi zasáhla a bohu¾el utvrzuje v pøesvìdèení, ¾e stále pøetrvává obrovská pøeká¾ka (právì v podobì pytláctví a nelegálních zástøelù), která zcela zásadnì brání pøípadné repatriaci, tj. vypouštìní rysù odchovaných v lidské péèi do volné pøírody.