Chvála nebe a oblohy
Nevím, jak je to vùbec mo¾né, ¾e já – takový pozitivník – jsem tu u¾ vychválil kde co dost pofiderního a pøed touto chválou nebe jsem dal dokonce trestuhodnì pøednost i peklu! Tak takhle by to nešlo, za to se musím všem omluvit a musím to promtnì napravit.
Zatím co pøi chvále pekla jsem musel setsakra dávat pozor, abych nevychválil nìco, co chvályhodné není, tøeba utrpení a muka pekelná, v pøípadì nebe bude jistì chvalba mnohem snazší. V¾dy» nebe, jako¾to místo nìkde nahoøe nad oblohou, nebo tøeba i jen jako stav bla¾enosti, je snad nejchvályhodnìjší místo nebo prostøedí, které je však bohu¾el situováno mimo tento svìt! To, ¾e v køes»anském nebi sídlí Bùh, je jasné a ponechávám na blahovùli ètenáøù, zda se domnívají, ¾e tam i nìjak vegetují bytosti andìlské a všichni svatí èi alespoò jejich duše. Asi „nejpøesnìji“ popsal nebe sám Je¾íš Kristus v Novém zákonì: „Ani oko nevidìlo, ani ucho neslyšelo, ani na lidskou mysl nepøišlo, co Bùh pøipravil tìm, je¾ ho milují.“ Nìkterá jiná nábo¾enství pak mají o nebi pøedstavu mnohem konkrétnìjší. Zejména muslimové díky tradovaným pøedstavám, se na tomto pozemském svìtì bohu¾el a¾ velmi èasto a velice neblahým zpùsobem sna¾í, aby se do svého nebe dostali. U Èíòanù se pak nìkdy dokonce rozdíl mezi nebem a bohem stírá!
I kdy¾ nikdo z nás neví, zda se do jakéhokoliv nebe dostane èi ne, pøesto ka¾dého zajímá, jak to tam vlastnì vypadá a jak to tam chodí. Svìdèí o tom fakt, ¾e i v nebi se odehrávají rùzné pohádky, a ¾e i o nebi kolují rùzné pøijatelné i nepøijatelné anekdoty, z nich¾ alespoò nìkteré vyprávìjí dokonce i knì¾í.
To, ¾e je nebe obyèejnì umís»ováno nìkam vzhùru nad oblohu, je obzvláštì chvályhodné a nìco mi našeptává, ¾e je èas, nechat nábo¾enské otázky povolanìjším, a pøejít na chvíli na chválu oblohy.
Je docela zajímavé, ¾e i slavná a chvályhodná Wikipedie pøiznává, ¾e pøesná definice oblohy je dosti obtí¾ná. Tedy – pokud se nejedná napøíklad o oblohu zeleninovou. Tak¾e – té právì chválené obloze se dokonce mù¾e øíkat klenba nebeská, nebo krátce i jen nebe, a je to ta èást zemské atmosféry nebo vesmíru, která je viditelná z povrchu Zemì ale i z jiné planety nebo z rùzných dru¾ic! ®e byste to neèekali?
Naše obloha je chvályhodná zejména pro svou krásu a promìnlivost. Jasná obloha je díky rozptylu sluneèního svìtla v atmosféøe ve dne modrá, nad hlavou v zenitu tmavší, pøi zemi na horizontu svìtlejší. A jakou nádheru nám pøipravuje obyèejná voda ve všech svých skupenstvích pøi tvoøení obláèkù, které - podle mo¾ná ponìkud pozapomenuté písnièky – plují oblohou, neb jinde plouti nemohou. Optické jevy na obloze pak stojí za samostatnou chválu!
Na obloze se prostì odehrává tolik nádherných scén, z nich¾ napøíklad èervánky si urèitì zasluhují zvláštní chválu. Krásu noèní hvìzdnaté oblohy pak opìvovali, opìvují a stále budou opìvovat básníci všech generací. A nyní se vrátím ještì ke chvále nebe.
Jako¾to meteorolog ve výslu¾bì jsem samozøejmì potìšen, ¾e nebeský vrátný - svatý Petr - je nejen patronem rybáøù, ale údajnì i vyrábí, nebo alespoò hlídá poèasí! Ka¾dopádnì pamìtníci si mohou pamatovat, ¾e v poèátcích èeskoslovenského televizního vysílání po øadu let se na obrazovkách naveèer objevovala kreslená postavièka tohoto svìtce, který rùznì foukal do krásných obláèkù, ze kterých tøeba i pršelo, pøesto¾e pøedpovìï hlásila jasné a sluneèné poèasí. Svatý Petr za to nemohl, sadu pøedkreslených obrázkù necitlivì zaøazoval kdosi ze zpravodajské redakce. My meteorologové jsme z toho samozøejmì byli na vìtvi a dalo hodnì práce, ne¾ jsme se do té bedny v šedesátých letech pomalu ale jistì i se svými povìtrnostními mapami dostávali.
Leè spìjme ke konci této chvály. Je jasné, ¾e nebe není jen jedno, je jich mnohem více. Nebe nebo alespoò své „podnebe“ má asi ka¾dý národ a v nìm si blahoslavení a zaslou¾ilí pøedkové øeší své problémy. Napøíklad v Øeckém nebi, které u¾ bohu¾el asi není na Olympu, jich mají v souèasné dobì opravdu dost a poøádných, a jistì nejsou sami. Naši zaslou¾ilí pøedkové v Èeském nebi pak øeší, zda mezi nì patøí slavná spisovatelka Bo¾ena, kdy¾ si vzala Nìmce a rádi by tam udr¾eli praotce Èecha, který byl pohan. Tak to alespoò hrají ve skvìlé a chvályhodné divadelní høe Èeské nebe pra¾ští Cimrmanovci. I jim tedy budi¾ chvála!
Text a foto: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: FrK - Kratochvíl