Kdy¾ se øekne vodka
S málokterým slovem si lidé ve svìtì spojují Rusko tak tìsnì, jako kdy¾ se øekne vodka. I tento fenomén - ruská vodka má své muzeum. V Petrohradì, hned vedle Isakijevského chrámu, jedné z nejvìtších pamìtihodností Petrohradu, je zájemcùm nabízen odborný výklad dìjin pití na Rusi a za pøíplatek degustace a pøípadnì i konzumace.
I kdy¾ se vodka v Rusku pije u¾ více jak 500 let, o kultuøe pití toho Rusové prý moc nevìdí a tak se v Petrohradu rozhodli pro osvìtu. Muzeum ruské vodky má dle sdìlení prùvodce pomoci lidem pochopit, co pijí, a pouèit se, jak je tøeba pít. Právì alkohol mìl pøevá¾nì stinný dopad na ruské dìjiny. Kvùli opilosti vojákù ruská armáda prohrávala bitvy a snaha o zavedení monopolu na vodku byla pøíèinou vra¾dy jednoho z panovníkù z rodu Romanovcù. Na Rusi se ale pøesto pilo v¾dy hodnì a mù¾e za to prý køes»anství. Køes»anský Bùh byl podle legend „hodný“ a proti nadmìrné spotøebì alkoholu nic nemìl.
U¾ v 10. století se vyrábìly rùzné alkoholické nápoje jako pivo nebo medovina. Vodka, která se nejprve jmenovala chlebové víno, se v Rusku ujala v roce 1430. Teprve v roce 1863 však ruský chemik Dmitrij Mendìlejev pøišel na ideální pomìr lihu k vodì, kdy¾ odhalil jeho váhu. Správnì tak destilát mìl mít 38 stupòù, avšak ruská vláda naøídila 40, aby se lépe poèítalo. Vodce holdovali skoro všichni ruští panovníci, carové i carevny. Kní¾e Dmitrij Donský doplatil na to, ¾e toleroval opilství svých vojákù. V roce 1382 Tataøi vyu¾ili jejich opilosti a vyplenili a spálili Moskvu. Car Petr I. se nejen sám rád napil, ale nutil i jiné. Právì za jeho vlády se ujalo uctívání hostù hojným napájením. Jak tvrdí historické studie v muzeu, hosté z ciziny byli z podnìtu cara zavírání do jedné místnosti, a dokud nevypili vše, co jim nabídli, nesmìli ven. Podobný zpùsob uctívání návštìv mo¾ná mnozí z nás známe i ze svých zkušeností z návštìv SSSR.
Muzeum nabízí rozmanité historické poznatky o vodce, ale také v nìm pouèí návštìvníky, jak se má správnì pít. Navzdory v¾itému názoru, ¾e vodka nemá ¾ádnou chu», a proto se musí pít na ex, tvrdí místní odborníci pravý opak. Vodka se nemá dávat do mrazáku. Správná teplota nápoje by mìla být pouze osm a¾ deset stupòù. Pít se má malými doušky a dlouho pøevalovat v ústech. Tento zpùsob je však prý vhodný jen pro kvalitní vodku. Odborníci pøipouštìjí, ¾e levná vodka nemá s kvalitní lihovinou moc spoleèného. Velká vìtšina ruských mu¾ù pøiznává, ¾e pijí alkohol. Podle provedených prùzkumù je spotøeba alkoholu 14 litrù èistého alkoholu na osobu. Mnoho lidí na pití alkoholu umírá. I kdy¾ je dnes ji¾ v obchodech dostatek kvalitních lihovin, vìtšina ruských obyvatel si je nemù¾e dovolit. Na vesnicích se dosud praktikuje domácí zpùsob pálení alkoholu a pije se hlavnì „samohonka“ - domácí pálenka.
O ní se návštìvník v muzeu také ledacos dozví. Byli to prý mniši, kdo v Rusku zaèali jako první pou¾ívat zaøízení na pálení alkoholu. Vosková figurína mnicha Zasima symbolizuje poèátky pálení alkoholu na Rusi.
Muzeum má sehrávat hlavnì osvìtu ve vztahu k pití alkoholu. Zatím jsou však návštìvníci muzea pøevá¾nì cizinci, které spíše ne¾ osvìta zajímá expozice, která se zamìøuje na široké spektrum druhù vodky, nìkteré láhve mají dokonce více ne¾ dvì staletí.
Dnes u¾ je podobných muzeí v Rusku nìkolik, ale Muzeum vodky v Petrohradu bylo první. Tak tedy vzhùru do království nápoje, který je sice prùhledný, ale "doká¾e zaèervenit nos a oèernit charakter", jak tvrdil Anton Pavloviè Èechov.
U¾ více jak pìt set let patøí vodka k Rusku, a» se to nìkomu líbí nebo ne. Kvùli vodce pøicházeli lidé o majetek, o ¾ivot, kvùli ní se prohrávaly války i ztrácely politické pozice. Vodka byla, a èasto ještì je platidlem. Vodka je prostì vodka.
Jiøí Kempný
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora