Kolo roku se otáèí a velké mystérium smrti a znovuzrození pøichází v tuto roèní dobu. Staøí Keltové nazývali tento svátek Samhain. Nástup køes»anství upravuje starý pohanský rituál na vzpomínku na zemøelé. 1. listopad - svátek Všech svatých, tedy vyvolených a 2. listopad - všech zemøelých, našich pøedkù. V dnešní dobì se velmi rychle a stále více rozšiøuje svátek dýní, Helloween.
Co se dá k tomuto datu, osmému mystériu roku øíci. Pøedevším se otevírá zimní brána. Podzim vstupuje do své druhé, zimní poloviny. Dny se stále zkracují a tmy a chladu pøibývá. Tomuto období vládne ¾enská, zemní moudrost, staøena. My všichni víme, ¾e v tuto roèní dobu musíme oèistit a upravit rodinný hrob, pøinést vìnec nebo kytici, zapálit svíèku. U hrobu se schází rodina a spoleènì vzpomíná na pro¾ité chvíle, spoleènì øeší souèasné otázky a navzájem si sdìlují své zkušenosti, pro¾itky. Je to chvíle, kdy se spojuje minulost se souèasností, aby spoleènì vytvoøila budoucnost.
Propojení tìchto tøí èasù je vlastnì tajemstvím tohoto svátku. Ka¾dá doba vnímá a slaví toto období jiným rituálem, jinými symboly, ale podstata je v¾dy stejná.
Staøí Keltové mìli svátek Samhain (ète se sou’en). Nejvyšší knì¾ka vytyèila magický kruh, uprostøed byl oheò. Tento kruh byl pøipraven k vyvolání duší dávno i nedávno zemøelých pøedkù. Jako první byly vyvolávány duše znalých a zasvìcených, které sdìlovaly ¾ivým znalým a zasvìceným budoucnost. Potom pøicházely duše rodin a pøátel. Následovalo spoleèné pití vína a pøijímání vìštby pro pøíští rok. Pouèení z tohoto rituálu je, ¾e ani sebedelší èas není pøeká¾kou spojení a pøátelství je trvalé. Nesmíme zapomínat, ¾e se opìt všichni sejdeme a proto shromá¾dìní je ukonèeno láskou a po¾ehnáním pro všechny. Nerušte ty, kterých se bojíte a neškoïte nikomu na svìtì.
Je zajímavé, ¾e podobnì i hrdinové starého Øecka se setkávali s dušemi mrtvých a vstupovali do podsvìtí. Známý je hrdina Achilles, nebo také Orfeus. Právì hrdinství má zde své místo. 1. srpna, kdy se slaví svátek otevírání podzimní brány, patøí váleèníkùm. Mu¾ské energii. Jejich smyslem je získat sílu a obratnost, nauèit se nebát, umìt se podívat smrti do tváøe. Ten, kdo to doká¾e, stává se hrdinou, stává se nesmrtelným hrdinou: Tím, ¾e pøemù¾e svùj strach, pøemù¾e také sám sebe, a to mu dává nesmrtelnost. Máme dostatek dùkazù v souèasných síních slávy, ¾e takoví lidé byli a jsou stále mezi námi.
Nesmrtelnost dává velkou sílu a schopnost propojit právì tøi svìty. Minulost, ze které bereme pouèení, které zpracujeme v pøítomnosti . Tím vytváøíme budoucnost. Moudøí si umí vzít pouèení z minulosti a vyvarovat se chyb. Umí napravit chyby a tím zmìnit osud. Nevìdomí, jinak hloupí, stále opakují stejné chyby. Jejich ¾ivot je ¾ivotem myšky v mlýnku, která stále bì¾í, ale pøi tom stojí na místì. Svátek Samhain je svátek, kdy pøedkové sdìlují ¾ijícím své zkušenosti a pomáhají jim vìštit budoucnost. Pomáhají jim poznat chyby a omyly a vyvarovat se jich.
S nástupem køes»anství na místech pohanských posvátných míst byly postaveny kostely, zasvìcené novým hrdinùm, novým svatým. Nauèili jsme se chodit na høbitovy, upravovat hroby a zapalovat svíce. I to je rituál zasvìcený propojování tøí svìtù. Dnešní psychologie velmi dobøe ví, jak dùle¾ité je pro zdraví a dobrý vývoj èlovìka mít rodinu, zdravý a harmonický rod, který se schází a je svým èlenùm oporou. Lidé, kteøí pochází ze zdravého rodu, sami jsou plní síly a umí rozdávat lásku. ®ijí v souladu se svými pøedky a mohou dobøe vychovat i své potomky. Pokud tomu tak není, jsme nemocní, máme problémy s pøijetím partnera, šéfa, spoleènosti. Naše dìti nejsou zdravé, rod degeneruje.
A jak s tím souvisí slavnost dýní? Helloween? Smrt je anonymní. Za maskou a ve tmì se schová všechno. Èlovìk v masce se nemusí bát, ¾e bude poznán a pozdìji oznaèen za výtr¾níka. V masce mù¾eme øíkat všechno, maska chrání. Nebojíme se. Chrání nás anonymita. Ze smrti jde strach, ale v masce se jí mù¾eme lépe podívat do tváøe. Kdo pøijme smrt, stává se hrdinou.
Svátek dýní je také svátek, kdy mù¾eme pod maskou ze sebe vypustit všechna svá napìtí, obavy, vzteky, nezdary. Všechno, èeho se potøebujeme zbavit, co chceme vyhodit ze svého ¾ivota. Zbyteèné a mrtvé udìlá místo novému, zrozenému. A to je pohled do budoucna. Na obzoru zaèíná svítat, pøipravuje se zrození. Svátek dýní odrá¾í potøebu naší doby a proto se tak rychle šíøí mezi námi. Je pøijat.