JEN SI TO PØEDSTAVTE
Kdysi jsem v nìjakém kvízu narazil na otázku:
Jakou profesní schopnost byste si pøál dostat nyní v dospìlosti návdavkem od kouzelného dìdeèka?
A od té doby to obèas pou¾iju k zábavì ve spoleènosti.
Z poèátku jsou lidi vìtšinou takoví nerozhodní, ale posléze se jim to rozle¾í. To¾ pro inspiraci uvedu já nìkolik svých – není to v poøadí, ani v prioritì – to bych musel ještì promyslet:
1. Být polyglotem
Aspoò tìch jazykù, kterými jsem døíve docela plynule mluvil a nebyla to jen taková turistická znalost - kolik je hodin, kde je nádra¾í, dobrý den, dìkuji…
Tak jsem relativnì dobøe zvládl nìmèinu, ruštinu, italštinu, slovenštinu – dnes to je vše v troskách, proto¾e vše ustoupilo angliètinì. A kdy¾ polyglot, tak bych si k tomu ještì rád pøidal francouzštinu, španìlštinu, latinu, hebrejštinu, starou øeètinu, sanskrt a esperanto. V mém mládí se ještì vìøilo, ¾e esperanto má budoucnost, mám doma mluvnici i slovník. Tehdy toti¾ ještì tak nevládla angliètina, která dnes ji¾ má skoro monopol – bohu¾el.
2. Profesionálnì rozumìt IT vèetnì. nìjaké programovacího jazyka. Pokud se èlovìk sám nìjak neznièí, nebo ho neznièí právì dnes finalizovaná umìlá inteligence, tak IT znalosti bude nìco jako být polyglotem, nebo ještì lepší – kolik jazykù znáš (i tìch poèítaèových), tolikrát jsi èlovìkem
3. Profesionálnì rozumìt ekonomice – hlavnì té makro s vazbami na politiku, sociologii… a vèetnì obchodování na burze, nebo s bitcoiny atp. Ale o to obchodování tøeba ani tolik nejde. Je zajímavé, ¾e ekonomové, nebo matematici se toho èasto i bojí, proto¾e zde vìdìt, znamená èasto i ztratit odvahu. Ale spíše ta znalost umo¾òuje dnes nekoneèné zasvìcené i „zasvìcené“ diskuse s minimální zodpovìdností - jako døíve tøeba filosofie, teologie… - zde mne tøeba napadá: „Kolik andìlù se vejde na špièku jehly? A dnes modernìji mne napadá: „Víte, kdo to je ekonom?“ A odpovìï zní: „Ekonom je odborník, který zasvìcenì vysvìtlí, proè se nesplnilo to, co pøed èasem pøedpovìdìl, nebo dokonce i doporuèil“ – ale tomu se dnes zasvìcenì vyhýbají, ji¾ se pouèili.
4. Øemeslnì vše umìt – jako tøeba mùj bratranec, který doká¾e i postavit dùm. Nebo mùj bývalý pracovní kolega, který nejen si vše postaví, ale tøeba i zkonstruuje sluneèní elektrárnu, ze které si napájí i své elektrické auto… No dnes pøece nikdo nechce dìlat rukama, tak¾e øemeslo upadá a co si èlovìk nedoká¾e udìlat sám, tak nemá, nebo se poøádnì prohne.
U¾ si tolik nejsem jistý s pøáním nìjakého umìleckého oboru – špièkový filmový re¾isér, špièkový dirigent, špièkový výtvarník, špièkový hollywoodský skladatel… To je vše jistì velmi lákavé.
Jen¾e…
V tìch pøedchozích oborech, kdy¾ to èlovìk umí, tak vynikající uplatnìní má jisté. V tìch umìleckých tomu zdaleka tak vùbec nemusí být. Zde to v¾dy chce ještì š»astnou souhru okolností.
K takovému kouzelnému dìdeèkovi já ale mám vztah od nejútlejšího dìtství. Tehdy mne snad nejvíce ovlivnila pohádka, jak poutník v lese potkal dìdeèka, který po nìm ¾ádal rozdìlit se o poslední skývu chleba. Poutník sice nevìdìl, ¾e dìdeèek je kouzelný, ale rozdìlil se. Na co¾ dìdeèek reagoval, ¾e si nyní mù¾e pøát 3 pøání. A tak poutník vyrukoval s tím, a» se vše promìní ve zlato. A promìnilo. A poutník umøel pak hlady.
Toto mne v dìtství velmi stresovalo, ¾e bych si špatnì mohl té¾ vybrat, by» úmysl pùvodnì nebyl špatný – cesta do pekel pøece bývá èasto dlá¾dìná i dobrými úmysly, ¾e. A tak ji¾ jako kluk jsem se na takové mo¾né setkání s kouzelným dìdeèkem dobøe pøipravil. Nejen, ¾e bych se v lese s ka¾dým podìlil - co kdy¾ by právì šlo o kouzelného dìdeèka. Ale mìl jsem i pøipravenou svou vlastní formuli: „Dìkuji Ti, dìdeèku, za laskavost, ale mi bude staèit splnìní jen jednoho mého pøání – prosím o kouzelnou hùlku.
Toto, jak jsem si vymyslel, mne pak naplnilo pohádkovou jistotou, ¾e s kouzelnou hùlkou by se mi opravdu mohlo splnit vše. Jinak je tì¾ké rozhodovat, zda upøednostnit jachtu pøed autem, a to pøed domem… a tøi pøání jsou fuè, ¾e. Jo kouzelná hùlka, to je jiná!
Problém ale je, ¾e nikdy se ten kouzelný dìdeèek neobjevil.
Stanislav Vanìk
Poznámka redakce:
Autor fejetonu je re¾isérem a scénáristou, ale byl té¾ øeditelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, dramaturgem, hlavním dramaturgem, vedoucím redakce, zástupcem šéfredaktora, akvizitérem domácích i zahranièních hudebních poøadù, dramaturgem programových fondù…Pøipravil mnoho pøes tisícovku televizních poøadù a získal té¾ øadu ocenìní.
***
Ilutrace:https://aukro.cz/ https://www.pozitivni-noviny.cz/