Do prùzraèného
proudu horského potùèku udeøí blesk, pramen vody
zmizí a na jeho místì vyroste pozdìji koøen ¾ivota
- ¾en¹en...Tají v sobì dravost horského
pramene i sílu ohnì z nebes. Staèí tedy koøen
roz¾výkat a divotvorná síla v nìm ukrytá se pøenese
na èlovìka - zahání strach, prodlou¾í ¾ivot, pomáhá
pøi nejtì¾¹ích nemocech. Potud stará orientální
legenda.
Na
na¹í planetì snad není ¾ádná jiná rostlina opøedena
tolika bájnými léèivými vlastnostmi jako koøen ¾en¹enu.
Byl pova¾ován za elixír ¾ivota. Vyslou¾il si v¹ak
mnoho dal¹ích atributù koøen lidstva, potrava
nesmrtelných, koøen síly.....
Národy Dálného východu znají léèivou
sílu ¾en¹enu u¾ celá tøi tisíciletí. Po celý
ten èas byl uvádìn jako v¹emocný lék pøi horeènatých
onemocnìních, chudokrevnosti, poruchách ústøední
nervové soustavy, du¹evních depresích, nedostatku
soustøedìní, únavì a projevech stárnutí. K jeho
popularitì pøispìlo i tvrzení, ¾e ¾en¹en udr¾uje
do vysokého stáøí sílu, ¾ivotaschopnost a prodlu¾uje
vìk.
Kdysi byl koøen cenìn stejnì jako
zlato. Jen v nejvy¹¹ích a nejbohat¹ích kruzích
byl slavnostnì darováván - napøíklad pøi narození,
svatbì a korunovaci. Kdy¾ chtìl císaø ve staré Èínì
mimoøádnì vyznamenat nìkterého svého hodnostáøe,
vìnoval mu kousek koøene ¾en¹enu.
|
Tento ¾ivoucí pozùstatek flóry tøetihor
roste volnì zejména v zemích bývalého Sovìtském
svazu - v pøímoøské tajze. Velmi zøídka se
vyskytuje na severu Koreje a ve tøech severovýchodních
provinciích Èíny. Nejlépe se mu daøí v cedrových
a listnatých lesích, má rád kypré, mírnì vlhké pùdy,
bohaté na humus, nesná¹í pøímé sluneèní
paprsky.
|
Nadzemní
èást ¾en¹enu je velmi snadno k rozeznání od
ostatních rostlin.Pøímý, tøicet a¾ padesát
centimetrù vysoký stonek nese jeden a¾ ¹est listù a
výhonky s kulovitým okolíkem bledì zelených kvìtù,
podobných drobným hvìzdièkám. Z nich se tvoøí
plody, mírnì zplo¹tìlé bobule
|
Vlastní koøen, který kupodivu
neroste svisle do zemì, ale vodorovnì s povrchem,
pøipomíná karikaturu lidské postavièky.
|
V èervenci a¾ srpnu se plody
zbarví jasnì èervenou barvou. V této dobì, kdy
uprostøed bujné vegetace je opravdu k nepøehlédnutí,
vycházejí hledaèi koøenù ¾en¹enu do tajgy. Staèí
najít jeden stonek kvetoucího ¾en¹enu a hledaèi vìdí,
¾e v jeho okolí mù¾e rùst v zemi celé
bohaté potomstvo. Je zaznamenán pøípad, kdy na jediném
místì bylo nalezeno dvaapadesát koøenù!
|
Prudký pokles pøírodní zásob ¾en¹enu
si èas od èasu vy¾ádal omezení, místy dokonce zákaz
jeho sbìru i výkupu. Pøes tato opatøení bylo ¾en¹enu
stále ménì - a pøitom poptávka po nìm neustále
rostla.
|
Stáøí koøenù je mo¾no urèit
podle vnìj¹ích znakù v nadzemní èásti - èím
víc má listù, tím je star¹í. Prùmìrná hmotnost
mladých koøenù je 25 a¾ 30 gramù, staré dosahují
hmotnosti 100 a¾ 200 gramù. Nejmohutnìj¹í nalezené
koøeny vá¾ily 400 a¾ 600 gramù. Jejich stáøí
bylo odhadnuto na 350 let. V posledním desetiletí
se takové u¾ nenacházejí....
|
V asijském lékaøství bylo u¾
od pradávna roz¹íøeno mylné mínìní, ¾e umìle pìstovaný
¾en¹en má jen dvanáctinu úèinnosti divoce rostlého.
Proto také ¾en¹en sbíraný v tajze byl mnohem více
cenìn a vyhledáván. Vìdci v¹ak prokázali jenom
nepatrné rozdíly mezi pøírodním a vypìstovaným koøenem.
Dokonce nìkteré umìle vypìstované koøeny mìly lep¹í
stimulaèní úèinky ne¾ pøírodní exempláøe.
|
V pøedrevoluèním Rusku se
pokou¹eli hledaèi ¾en¹enu zakládat jeho tajné
plantá¾e v tajze. Ale vynalo¾ená práce se jim
vìt¹inou nevyplácela. Pøíroda jakoby nesnesla umìlé
zásahy do svého tajemství a umìlé plantá¾e ¾en¹enu
zanikly nebo ¾ivoøily a dávaly mizivé výnosy. Pøesto
lidé neztráceli nadìji, ¾e se pøece jenom podaøí
pìstovat "po zahradnicku".
|
První lep¹í zku¹enosti s pìstováním
koøenù ¾en¹enu byly získány na plantá¾ích
chovatelù sobù, zalo¾ených v roce 1910. Jedna
taková plantá¾ zanikla teprve po dvanácti letech. Po
tìchto zku¹enostech se dospìlo k závìru, ¾e
kultivace divotvorné rostliny mo¾ná je, a dosavadní
praxe to plnì potvrzuje, i kdy¾ zatím není zcela
prozkoumán rùst koøene a nìkteré jeho choroby.
Teprve potom bude mo¾no vypracovat vhodný zpùsob setí
¾en¹enu, jeho pìstování ve velkém i ochranu pøed
¹kùdci a chorobami.
|
Preparáty z ¾en¹enu posilují
organismus a osvì¾ují ho. Dal¹í úèinek dle názorù
vìdcù je schopnost pomáhat èlovìku daleko lépe sná¹et
extrémní podmínky ¾ivota. Výta¾ek ¾en¹enu vyvolává
u lidí vy¹¹í odolnost proti zimì i proti horku,
infekci i fyzickému pøetì¾ování. Na rozdíl od
dopingu nevyvolává ¾en¹en ne¾ádoucí reakce.
|
Zdá se, ¾e právì v kavkazské
oblasti na¹el ¾en¹en v¹e, co potøebuje k rùstu:
mírné podnebí, malé teplotní a vlhkostní výkyvy.
Pøíkrov bukových lesù tvoøí pøíznivé ¹ero a
chrání koøeny ¾en¹enu pøed úpalem sluneèních
paprskù.
|
Souèasnì se ukázalo, ¾e ¾en¹en
mù¾e ve zdej¹ích listnatých a smí¹ených lesích
rùst i bez pomoci èlovìka. Stejnì jako v pøímoøské
tajze, roste i tady jen velmi pomalu. Ale hmotnost
zkoumaných koøenù rùzného stáøí - hodnocen byl
¾en¹en starý 25 let - vyrostlých v pøírodních
podmínkách dosahuje jen dvacetiny hmotnosti koøenù z umìlých
plantá¾í.
|
®en¹en vysázený na plantá¾ích
severního Kavkazu se sklízí po ¹esti a¾ sedmi
letech, kdy vá¾í 35 a¾ 40 gramù, v nìkterých
pøípadech dokonce a¾ 80 i 100 gramù.Koøeny staré víc
ne¾ deset let vá¾ily a¾ 280 gramù.
|
Vìdecké pracovníky zneklidòovala
my¹lenka, zda
se pøi pìstování zázraèného koøene v nových
zemìpisných oblastech nezmìní jeho biologická
aktivita.
|
Za nositele základních vlastností
¾en¹enu jsou pokládány triterpenické glykosidy. ©lechtìné
odrùdy z Dálného východu obsahují deset a¾
jedenadvacet procent glykosidù, ale umìlý koøen
stejného stáøí obsahuje této vzácné slo¾ky
sedmadvacet procent.
|
Podle biologického hodnocení má výta¾ek
ze ¹estiletého koøene, který vyrostl umìle 1200 a¾
1500 konvenèních
aktivních jednotek. Aktivita výta¾kù ze stejnì starých
koøenù z dálnovýchodní tajgy dosahovala pouze
800 konvenèních jednotek.
Biologická aktivita umìle vypìstovaného
¾en¹enu byla ovìøována podle jeho úèinkù na
jednobunìèné organizmy. Tak napøíklad dvouprocentní
výta¾ek ze suchého koøene vypìstovaného umìle
urychluje mno¾ení kvasinek sedmdesátkrát a tý¾
extrakt ze stejnì starého koøene z Dálného východu
pouze tøiadvacetkrát.
Zkou¹ky prokázaly, ¾e biologická
aktivita koøenù kultivovaného ¾en¹enu je
neobyèejnì vysoká. Lze to vysvìtlit tím, ¾e soubor
pøírodních podmínek, které koøen ¾ivota ke svému
rùstu potøebuje je v horách na severním Kavkaze
mimoøádnì pøíznivý pro biologické procesy, zejména
z hlediska hromadìní aktivních látek.
Svùj vliv má urèitì i skuteènost,
¾e na severním Kavkaze je ka¾dým rokem období rùstu
¾en¹enu o dvacet dnù del¹í, ne¾ na Dálném východì.
To v¹e podporuje nadìji, ¾e ¾en¹en nalezl na severu
Kavkazu svùj nový domov a ¾e se zde podaøí najít
nejvhodnìj¹í zpùsoby jeho pìstování.
|
Miroslava Èerná
|