Pozor na poèasí
Poèasí a psychika
Málo sil a chuti do ¾ivota mají lidé v jarním období. Tìlo je toti¾ po zimì vyèerpané èastými nemocemi a nedostatkem svìtla. K tomu se mù¾e pøidat podrá¾dìnost a nadmìrná citlivost. Takové potí¾e jsou pøedzvìstí toho, ¾e v organismu není nìco v poøádku.
Jaro je podobnì jako podzim obdobím, kdy se významnì mìní délka sluneèního svitu. Slunce se zpod mrakù ukazuje jen sporadicky, a tak se mnoho lidí cítí unavených a hovoøíme o jarní únavì.
Co je vlastnì pøíèinou tìchto obtí¾í? Tìlo potøebuje po zimì naèerpat energii a té se mu ještì nedostává. V zimním období bývají lidé mnohem více nemocní, strava obsahuje málo vitaminù a celé období svádí spíše k lenošení ne¾ k nìjaké fyzické aktivitì. To vše sni¾uje pøirozenou obranyschopnost organismu. Takzvaná jarní únava je tedy pøedevším dùsledkem dlouhé zimy a dokazuje, jak je lidské tìlo, a pøedevším psychika, závislé na poèasí. Jak moc tedy poèasí mù¾e ovlivnit fungování lidského organismu? Nìkteøí lidé ¾ádnými potí¾emi na jaøe a ani pøi jiných zmìnách poèasí netrpí. Podle odborníkù mívají potí¾e pøedevším citliví jedinci, pro jejich¾ oslabený organismus mù¾e být zmìna poèasí velkým problémem.
Jarní únava
mù¾e být u nìkoho i projevem deprese, která by mìla být léèena, u jiných lidí jde jen o urèitou rozladìnost. S pøicházejícím sluníèkem pak bývá "veseleji", to však ale neznamená, ¾e v zemích s vìtším poètem sluneèních dní lidé depresemi netrpí. To by napøíklad v pøímoøských oblastech nemìli deprese ¾ádné, je ale jisté, ¾e èím více od rovníku, tím více psychických potí¾í.
Kromì výskytu depresí je vliv podnebí znát i na lidské psychice obecnì. Lidé u rovníku jsou veselejší a vstøícnìjší. Tradiènì velký výskyt depresí je napøíklad v Rakousku, Maïarsku, severských státech, ale i na Slovensku a v Èechách. Vìtšina lidí se na teplé, sluneèné jarní dny a probouzející pøírodu tìší. U nìkterých jedincù se ale právì v tomto období psychické potí¾e zhoršují. Ti, kdo mají "smutek v duši", se toti¾ jen velice špatnì vyrovnávají s tím, ¾e oni jsou neš»astní a všichni kolem nich se radují. Více tak vnímají svùj "nepøíjemný osud". Skuteènì velké potí¾e lze zvládnout jedinì s pomocí odborníka, nejèastìji psychiatra.
Velké procento lidí trpících depresí je ale neléèeno, proto¾e k lékaøi vùbec nejdou. Jedním z varovných znamení, které by je k tomu mìlo pøimìt, jsou napøíklad dlouhodobìjší potí¾e se spánkem, ale také neschopnost radovat se.
Pro ty, kdo jen trpí ztrátou energie a jejich potí¾e jsou mírné, existuje nìkolik klasických rad:
Je potøeba více odpoèívat, zdravìji jíst a zvýšit pøíjem vitaminù. Nejlepší prevencí je tak jako u vìtšiny jiných onemocnìní pohyb. Nejhorší je pak nadmìrné pití alkoholu, ke kterému mnoho lidí v tomto období utíká.
Další potí¾í, její¾ výskyt je vázán na urèitá roèní období, jsou ¾aludeèní vøedy. Na jaøe a podzim se stav lidí s tímto posti¾ením zhoršuje. Pøesný dùvod lékaøi neznají. Jisté je, ¾e zhoršení tohoto onemocnìní bývá èasto dùsledkem zhoršení psychického stavu.
Na jaøe ale netrpí jen psychika. Jak ji¾ bylo uvedeno, lidský organismus je po zimì vyèerpaný, snadnìji tedy podléhá rùzným nákazám. Ty se nejèastìji projevují rýmou a kašlem. Dùvodem nachlazení ale není jen sní¾ená obranyschopnost organismu, ale i neopatrnost. Teplejší dny toti¾ svádìjí napøíklad k posezení venku na lavièce. Následkem mù¾e být bolestivý zánìt moèového mìchýøe, rýma èi bolesti kloubù. Stejnì tak lidé v tomto období mnohdy podceòují své oblékání a odkládají teplé svetry, zimní boty a kabáty. Jakákoliv zmìna poèasí pak mù¾e být zpùsobit prochladnutí a následné onemocnìní. Podobnì je tomu také pøi jízdì v autì èi tramvaji u otevøeného okna. Neèekaný chlad pak mù¾e u èlovìka, který se pøedtím zpotil, zpùsobit potí¾e s krèní páteøí. Dalším nerozumem je i pøekotné sportování tìch, kteøí za celou zimu nevytáhli paty od televize. Taková pohybová aktivita mù¾e v lepším pøípadì skonèit nata¾ením svalù èi bolestí kloubù.
Faktory pùsobící na lidský organismus?
SVÌTLO - dlouhodobý nedostatek svìtla negativnì pùsobí na labilní osoby. Jsou i lidé, jejich¾ psychika trpí pøi rozkvìtu pøírody.
TLAK - zmìny tlaku pùsobí na lidi s nízkým tlakem, i na pacienty s vysokým tlakem, jim¾ zhoršuje kardiovaskulární potí¾e.
VÍTR - pøi vìtru se špatnì dýchá, to èiní potí¾e astmatikùm a pacientùm s nemocným dýchacím ústrojím.
ZMÌNY TEPLOT - k støídání teplot dochází èasto v zimì, bìhem pár dnù se mù¾e zmìnit a¾ o 30° C. K adaptaci je tøeba zhruba pìt dnù.
SMOG - Zneèištìné ovzduší zpùsobuje potí¾e lidem s dýchacím ústrojím. Citlivìjší obèany a pøedevším dìti pálí oèi a kù¾e.
Jan Majzlík