Václav
¾il v malé obci v horách
jako správce podnikové chaty. Ona chataøina, pøi
které jde jen o sezónní zále¾itost, pana Václava
zaèas znaènì demoralizovala. Hosté
pøijí¾dìli toti¾ jen o letních, vánoèních a
zimních prázdninách, jinak zùstávala chata témìø
prázdná. Dal se pak z nudy, bezradnosti a snad i z
psychické slabosti na pití, tak¾e ho man¾elka po
mnoha bouølivých scénách opustila i s dítìtem, co¾
ho ov¹em pøimklo k alkoholu je¹tì pevnìji. 8. dubna
1963 èasnì ráno nalezli Václava v bezvìdomí poblí¾ døevníku. Mysleli, ¾e je jako v¾dy
opilý, jen¾e on se z opilosti neprobral ani za nìkolik
hodin. Dùkladné vy¹etøení
tìlesné schránky prokázalo akutní zápal
plic, navíc tì¾kou a neoperovatelnou srdeèní vadu
spoèívající v nedomykavosti srdeèních chlopní.
Posléze v¹ak byla objevena i výdu» aorty a její malá
prùchodnost. Nemoc na tehdej¹í mo¾nosti medicíny záva¾ná,
neoperovatelná a vlastnì smrtelná. Kdy¾ byl
doslova na umøení, pøi¹la ho do nemocnice nav¹tívit
bývalá man¾elka s dítìtem. Rodinná náv¹tìva Václava
nesmírnì dojala, tak¾e se v duchu zapøisáhl, ¾e s
pitím jednou prov¾dy skonèí a uzdraví se. A proto¾e
v nemocnici u¾ po celé tøi týdny nepil, tak¾e pøekonal
nejhor¹í abstinenèní potí¾e, zeptal se man¾elky,
zda by se k ní smìl vrátit, kdyby pøestal pít. Pøisvìdèila.
Doktor ale øekl Václavovi, ¾e medicína je na jeho
srdeèní nemoc krátká. Poradil mu, aby nav¹tívil
profesora Filozofické fakulty v Praze, který byl
pøi svém tøicetiletém pobytu v Èínì svìdkem nìkterých
terapeutických zázrakù, které se týkaly právì záhadných
pøípadù vyléèení srdce. Máte silnou vùli,
obrovský motiv a také odhodlání bojovat, napsal
profesor v jednom z dopisù adresovaných Václavovi. Pøeètìte
si mùj pøeklad èásti publikace o èakrách - mo¾ná
¾e právì zde naleznete inspiraci pro svùj autoléèebný
postup... O èakrách Slova
èakra pochází ze sanskrtu a znamená kruh nebo kolo.
Václav se rychle ponoøil do studia zaslané odborné
literatury, kde se psalo o èakrách a o nemocech v dùsledku
neprùchodnosti tìchto energetických center. Dozvìdìl
se, ¾e hinduistická jóga rozeznává ¹est èaker,
tedy význaèných energetických center lidského tìla.
Tibetská hinduistická jóga rozli¹ovala rovnì¾ nìkolik
èaker, taoistická jóga pak sedm hlavních energetických
center. Èakry vskutku existují, co¾ se dá v dne¹ní
dobì snadno prokázat pomocí citlivých elektronických
pøístrojù. Senzibilové èakry rovnì¾ spolehlivì
vidí, i kdy¾ je tøeba lokalizují do rùzných míst
a definují jejich funkce z èásti rozdílnì. |
||
První èakra, koøenová (základní), je umístìna v dolní èásti páteøe, reprezentuje na¹i du¹evní stabilitu a vitalitu, ukotvuje nás ve svìtì materiálním, ale i v duchovním. |
||
Druhá èakra, sakrální, je umístìna pøímo pod pupíkem a navozuje na¹i schopnost vnímat sebe sama, ale pøedstavuje i zpùsob realizace na¹í sexuální energie. Toto energetické centrum reguluje rovnì¾ ná¹ vztah k alkoholu, drogám a meditacím. |
||
Tøetí èakra, solárního plexu, pøedstavuje pøedev¹ím centrum na¹eho ega, reguluje na¹e základní motivy ve smyslu útok - útìk. Materialisticky se vztahuje zejména k trávicí soustavì. |
||
Ètvrtá èakra je srdeèní. Ovlivòuje v¹e, co souvisí s emocemi a s objektivním vztahem ke svìtu. Po fyzické stránce se pak vztahuje k srdci a plícím a k dýchání. |
||
Pátá èakra je krèní a pøedstavuje zejména víru v sebe, komunikaci a schopnost sebeprojevení, ve fyzické oblasti se vá¾e zejména ke ¹títné ¾láze. |
||
©está èakra je oznaèována jako èakra tøetího oka a pøedstavuje centrum vùle, inteligence a sebekontroly. Ve fyzické oblasti se pak vá¾e k mozku, oèím a u¹ím. |
||
Sedmá, tzv. korunní èakra je centrem intuice a víry ve smysl v¹eho. Vztahuje se k nejvýznaènìj¹ím funkcím mozku, tak¾e pak zabezpeèuje rovnì¾ logické i analytické my¹lení. |
||
Propojení energií |
||
Václav
se dozvìdìl, ¾e zdraví èlovìka zabezpeèuje
prùchodnost v¹ech èaker a rovnì¾ jejich vzájemný
soulad ve smyslu hermetického zákona jak nahoøe, tak
dole. Uvedení èaker do souladu v¹ak neznamená jen
zprovoznìní a propojení celkové energie v tìle, ale
pøedev¹ím pøedchozí uvìdomìní si vlastních
psychických nedostatkù, napøíklad hluboce zakoøenìných
komplexù, my¹lenkových stereotypù, chybných ¾ivotních
postojù, pocitù viny a ¹kodlivých fixací, podle
nich¾ musí být svìt taxován jen podle omezujících
informací ka¾dého èlovìka. Odstranìní tìchto
hluboce zakoøenìných nedostatkù ve vìdomí èlovìka
spoèívá tedy pøedev¹ím ve skuteènosti, ¾e si
nemocný tyto nedostatky uvìdomí a posléze se je sna¾í
odstranit èi vykoøenit ze svého nitra. Jedinì tímto
zpùsobem pak dosáhne úplného energetického otevøení
a propojení energie v¹ech èaker a tím pota¾mo
fyzického i du¹evního zdraví. Václav
si uvìdomil, co se s ním dìlo v okam¾iku, kdy
se dozvìdìl o své nemoci a o smrti, které se ocitl
zcela nepøipraven nablízku. Zprvu byl jen ¹okován,
ale poté se na pøicházející smrt podíval objektivnìji
a pøekvapivì i bez pøíli¹ných emocí. V¹e okolo i
uvnitø sebe rázem posuzoval skrze fakt nastupujícího
konce. Podivuhodnì se pak zklidnil. Pozoroval vnímavì
ka¾dé své psychické pohnutí. Rozva¾oval zcela novì
a objektivnìji o svém pøedchozím ¾ivotì, o svých
ka¾dodenních vinách, o záva¾ných provinìních,
jich¾ se dopustil na svých blízkých. Poci»oval
opravdu onu vnitøní pokoru. Posléze si u¾ nic nezastíral
s vìdomím, ¾e v¹e v jeho ¾ivotì bylo pøedem øízeno
osudovou pøíèinou a osudovým následkem, ¾e tedy v¹e,
co dobrého zpùsobil svými my¹lenkami a èiny, se obrátilo
v jeho prospìch, zatímco zlo a nepøátelství, jeho¾
byl iniciátorem, se stalo po jistém èase prostøedkem
jeho mravní i fyzické zkázy. Dal¹í fáze uzdravování
Václava byla nejen díky jeho introspekce, ale i pomocí
dechových cvièení, jimi¾ uvolòoval energeticky
zablokovanou srdeèní èakru. |
||
Blanka Malá |
||