Deprese zhor¹uje pamì» více ne¾ stáøí |
||
Stáøí a poruchy pamìti spolu zdaleka nesouvisejí
tak tìsnì, jak se lidé domnívají.Co na to øíkají
odborníci: |
||
Otázka: Jací lidé k vám pøicházejí?
Není pravda, ¾e tì¾i¹tì na¹í práce se týká
demence. Daleko více klientù trpí depresí. Ta
ochromuje pamì» opravdu výraznì. Úzkostnost neuvìøitelnì
devalvuje pamì»ové schopnosti. Je celá øada chorob,
které mohou poruchu pamìti imitovat. Napøíklad sní¾ená
funkce ¹títné ¾lázy. Èasto jde o nadu¾ívání
preparátù. Otázka:
Co se vlastnì ve stáøí dìje s na¹í pamìtí? Pokud jde o psychicky aktivní lidi, pamì» se zpravidla nehor¹í. Jsou povolání, pro které je zachování pamìti typické. Napøíklad historici nebo pøekladatelé mají dobrou pamì» i ve stáøí. Podstatnìj¹í ne¾ vìk je to, jaké má èlovìk zájmy a jak je aktivní. Pøicházejí k nám lidé, kteøí si myslí, ¾e kdy¾ si nepamatují jména hercù, je to katastrofa. Skuteènì mù¾e jít o poruchu pamìti. Èasto ale zjistíme, ¾e si sice nevybavují, kdo kde hrál, ale poøád pøekládají ze tøí jazykù. |
||
Otázka: Klesá
ve stáøí inteligence? |
||
Neklesá. Star¹í èlovìk jen nìkdy potøebuje
na vyøe¹ení úkolu více èasu. To, ¾e inteligence
klesá, je ageistický názor. Tak jako máme rasismus,
diskriminaci podle rasy, tak máme ageismus,
diskriminaci podle vìku. O ageismu je vydána samostatná
publikace. |
||
Otázka: Co je pro vás jasným signálem, ¾e nìco není v poøádku? |
||
Kdy¾ nìkdo hned od dveøí hlásí, jaké má
problémy s pamìtí, vìt¹inou to není tak zlé. Kdy¾
se ale pøijde poradit rodina, a dotyèný èlovìk si
není nièeho vìdom, mù¾e opravdu jít o vá¾ný
stav. Kdy¾ pøíbuzní mluví o poru¹e osobnosti,
zbystøím. |
||
Otázka: Co
ale poradíte lidem, u kterých ¾ádnou nemoc
nenaleznete, a pøesto je pamì» lehce naru¹ená? |
||
Vìt¹inou nenabízím speciální trénink pamìti. To dìlají jinde. Sna¾ím se ve spolupráci s klientem povzbudit jeho vnitøní motor, probudit v nìm aktivní zájem. Velmi úèinná je napøíklad práce s poèítaèem. Dùle¾ité ale je, aby z tìchto aktivit byl nìjaký výstup. Senior má být u¾iteèný nejen sobì, ale i svému okolí. |
||
Otázka: A zvládají senioøi práci s
poèítaèem? |
||
Ale to víte, ¾e ano. V¹ichni se to nauèili. Mìla
jsem jednu paní, která na¹la zalibu v internetu.
Ptala jsem se jí, jaké stránky ji zaujaly. Èekala
jsem, ¾e nìco zdravovìdného, tøeba o zácpì. Víte
jaké to byly? |
||
Otázka: Nabízí
se odpovìï, ¾e ty s erotickým obsahem. |
||
Kdepak. Celá se rozsvítila a øíká: "Ta
washingtonská muzea jsou ú¾asná." Taková babièka
je pak atraktivnìj¹í i pro své vnuky. Nìkdy sem pøijdou
lidé s tím, ¾e babièka chce mezi pøíbuzné rozdìlit
sto tisíc. A øíkají, ¾e oni ty peníze nepotøebují.
Ale jestli by ne¹lo babièce pøedat informaci, a» si
radìji pro sebe koupí poèítaè. ®e to bude lep¹í
pro v¹echny. |
||
Kdo bral mládí, mìl by brát i stáøí |
||
Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc., není z tìch, kdo ká¾ou vodu a sami pijí víno. O stáøí a stárnutí napsal øadu prací. Radami, které v nich udílel, se také sám øídil, a tak se v plné svì¾esti do¾ívá ¹estaosmdesáti let |
||
Otázka: Jak bojujete proti vlastnímu stáøí? |
||
To je ale ¹patnì polo¾ená otázka. Proti stáøí se pøece nedá bojovat. Bojovat lze s nemocí, tím, ¾e ji léèíme. Stáøí ale není nemoc. Boj mù¾u vyhrát. Ale porazit stáøí pøece nemohu. Stárnutí je pøirozené, je to normální proces. Vlastnì bychom za nìj mìli být vdìèní, proto¾e mnoho lidí se stáøí ani nedo¾ije. Jedna moje pìtadevadesátiletá známá øíkala: "Brala jsem mládí, musím brát i stáøí." Je to jednoduché, ale je v tom velká moudrost |
||
Otázka: Co
tedy dìláte pro to, aby vá¹ ¾ivot zùstal kvalitní?
Svým ètenáøùm doporuèujete otu¾ování.
Sprchujete se sám studenou vodou? |
||
Já se nesprchuji. Ka¾dé ráno si ale napustím
vanu studené vody a dvì minuty v ní le¾ím. |
||
Otázka: Sportujete? |
||
Je¹tì loni jsem ka¾dé ráno bìhal. Teï u¾ ne, nemá cenu se pøepínat. Ale ka¾dý den cvièím jógu. |
||
Otázka: Jak
se stravujete? |
||
Nejsem vegetarián. Ale èím jsem star¹í, tím mám
men¹í chu» na èervené maso. Vajíèka sním tak
jedno dvì týdnì. Tuky pou¾íváme rostlinné. |
||
Otázka: Pùsobíte dojmem velmi psychicky svì¾ího èlovìka. Trénujete svùj mozek zámìrnì? |
||
Mùj ¾ivotní styl je vìdomì nadepsán aktivita,
aktivita, aktivita. Ètu, pí¹u, pøedná¹ím, do loòského
roku jsem pøedná¹el na lékaøské fakultì, a to i
zahranièním studentùm v angliètinì. Pøedná¹ím
také na univerzitì tøetího vìku. Ano, trénuji
mozkové závity zcela zámìrnì. |
||
Otázka: Odkdy vlastnì zaèíná stáøí?
|
||
S trochou nadsázky by se dalo øíci, ¾e od chvíle,
kdy vám lidé zaènou øíkat: "Vy ale vypadáte
dobøe!" Nástup stáøí je velmi povlovný a
individuální. Jsou lidé, kteøí jsou "staøí"
ve tøiceti, a jsou lidé vylo¾enì "mladí"
v sedmdesáti. Obecnì se dá øíci, ¾e od ¹edesátky
nahoru jde o stárnutí, od osmdesátky o stáøí a od
devadesátky pak o dlouhovìkost. První známky stárnutí
se objevují u¾ po padesátce. Je to normální, ale
nepøipraveného a neinformovaného èlovìka to mù¾e
vydìsit. |
||
Otázka: Jste stále èinný jako lékaø? |
||
Pùvodnì jsem internista, mám tedy dvì atestace
z interny. Nyní ordinuji jednou týdnì v
psychosomatické poradnì. Pøed tøemi roky jsem dìlal
dal¹í atestaci z psychoterapie. |
||
Otázka: Tak¾e nejste líný se uèit? |
||
Líný nejsem, ale nìkdy pohodlný. Pokud ¾ijete aktivnì, tak také potøebuje odpoèinek. Poznat tu hranici, kdy je¹tì odpoèíváte a kdy u¾ leno¹íte, není úplnì snadné. |
||
|
||
Blanka Malá |
||