Máme rádi zvíøata, zvíøata, zvíøata,
Proto¾e jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradì, zahradì, zahradì
Nehlaïte lva po bradì, ukousne vám prst.
Jako zaèátek dnešního pøíspìvku Ivana Kolaøíka jsem si dovolil napsat kousek textu písnièky Jitky Molavcové „Máme rádi zvíøata“ a také tímto názvem jsme pojmenovali nový seriál tentokráte o zvíøatech.
Není tomu dávno, co na stránkách našeho magazínu probíhal úspìšný seriál „Mezi nebem a zemí“, do kterého jste pøispívali svými pøíbìhy. A tak tomu bude i nyní u nové série "Máme rádi zvíøata...". Jak bude dlouho trvat, bude zále¾et jen na vás tím, ¾e se rozpomínáte a budete nám posílat své pøíbìhy. Nebude se jednat o odborné texty ale jen o veselé i neveselé pøíbìhy o zvíøátkách a zvíøatech kolem vás.
Další pøíbìh èechoaustralského autora, který nám také pøislíbil, ¾e rád obš»astní ètenáøe dalšími pøíspìvky o zvíøatech ¾ijících v Austrálii.
Pohodové poètení vám všem pøeje
Václav ®idek, èlen redakèního týmu
* * *
Bull ant-mravenec, který nahání hrùzu
Jak dobøe víme, mravenci dovedou být pìkné bestie. Pamatuji se, ¾e jako kluci jsme klacíkem š»ourali v mravenštích, co¾ vyvolalo mezi mravenci paniku a jejich domovy se náhle probudily k neuvìøitelnému ¾ívotu. Mravenci byly odhodláni svoje obydlí chránit a narušitele jak se sluší a patøí ztrestat. My vìtšinou vzali nohy na ramena a mravenèí zlobì jsme bez úhony unikli.
Ka¾dý má jistì historku, kdy mu mravenci znepøijemnili ¾ivot v pøírodì. Ulehli jste v lese a lebedili jste si, jak jste unikli ruchu velkomìsta, kdy¾ jste najednou zjistili, ¾e jste si lehli zrovna tam, kde jsou stovky, ne-li tisíce mravencù. Kousance mravencù i z pobo¾ného a kultivovaného èlovìka udìlají nadávajícího pohùnka.
Kolik milostných zá¾itkù na pasece u lesa bylo hrubì pøerušeno dorá¾ejícími mravenci.
Hajný Prùšek v¾dycky prohlašoval, ¾e “brabenci” jsou sice bestie, ale ¾e patøí k lesu a pøírodì vùbec a navíc jsou dùle¾ití, proto¾e vrtáním v zemi pøívádìjí vodu ke koøínkùm, které také okyslièují. V¾dycky nás neopomenul pouèit, ¾e na svìtì existuje 12 000 druhù “brabencù.”
Podle hajného by bez mravencù zanikl svìt a my s nimi zkrátka a dobøe musíme ¾ít.
Ano, se sou¾itím s lesními mraveneèky nebo nakonec i s tìmi domácími, nemám výrazný problém. I kdy¾ se musím pøiznat, ¾e ty domácí hubím rùznými prostøedky, které si údajnì mraveneèci zavéknou do hnízda v baráku a tam zhebnou. Nemìl bych to samozøejmì dìlat, ale kdo chce být v noci hryznut do hý¾dì mravencem, kterému se zalíbí zrovna ve vašich duchnách.
Navrhnìte nìkomu, kdo byl kousnut strašným bull mravencem, ¾e by mìl s nimi sou¾ít, a on se jenom na vás útrpnì podívá a procedí mezi zuby, jakoby jim byl zrovna kousnut “To bych vás chtìl vidìt jak byste mluvil, kdyby vás tenhle mravenec kousnul.”
Bull ant je druh mravence, který se vyskytuje nejenom v Austrálii, ale i v centrální a ji¾ní Americe. Jako takový mù¾e dosáhnout a¾ hrùzné velikosti ètyø centimetrù! A tìchto potvor je v Austrálii 90 druhù! Èlovìku naskoèí husí kù¾e, kdy¾ si uvìdomí, ¾e nìkteøí bull mravenci, kdy¾ se rozzuøí, tak jsou tak agresivní, ¾e na svojí obì» dokonce skáèí. Díky bolestivému kousnutí tímto mravencem se mu dostal opravnìnì také název “bullet” (èesky kulka) proto¾e kousnutí je bolestí pøirovnáváno ke zranìní kulkou.
Ano, kousnutí tímto obávaným obyvatelem buše je prý tak hrozné, ¾e èlovìk mù¾e bolestí i omdlít. Naštìstí kousnutí není smrtelné. Palèivá bolest údajnì netrvá déle ne¾ 24 hodin. Existujte ale takovou dobu ve strašných bolestech. To se budete proklínat, ¾e jste se vùbec narodili.
Jen lidé ducha mdlého se vydávají do buše ve vietnamkách.
Svou nerozvá¾ností si koledují, ¾e si na nich smlsne bull mravenec. Pak pozdì bycha honit!
Osobnì, kdy¾ jdu na procházku bušem, mám na nohou pohorky a na sobì dlouhé kalhoty. Nechtìl bych toti¾ skonèit jako kamarád Èenda, který pøe¾il kousnutí bull mravencem. Ten nejenom, ¾e do buše u¾ nikdy nezabrousí, ale kdy¾ se jenom slovem zmíním o tomto mravenci, tak zesiná a roztøese se mu brada a ruce hrùzou takovým zpùsobem, ¾e jak po sobì tak po okolí bryndá pivo a je mu to naprosto jedno…
Ivan Kolaøík
* * *
Ilustrace: https://www.australiangeographic.com.au, DavidMcClenaghan,
Alan Hendersohn, University of Queensland