SeniorTip

Čtení z Biblí kralické podle Ivana Olbrachta (5)

Po smrti Samsonově tiskli Filištínští ještě ukrutněji Izraele a přicházeli také jiní nepřátelé, aby s ním bojovali. Tehdy byl pomazán na krále Saul z pokolení Benjaminova, nad něhož nebylo pěknějšího po vší zemi, neboť od ramene vzhůru převyšoval všechen lid. Měl pak Saul syna Jonatu, mládence znamenitého a nad jiné udatného, který svému otci vybojoval mnohá vítězství. Ale přesto odolával Izrael tolika nepřátelům jen těžce, neboť neměl vhodných zbraní.

Stalo se, že vojska filištínských a izraelských stála proti sobě připravena k boji. A tu vycházel z tábora filištínských dvakrát denně bojovník velký jako obr, jménem Goliáš, oděný v brnění a ozbrojený a posmíval se izraelským. To trvalo čtyřicet dní.

Toho času žil v Betlémě Judově muž jménem Izai a ten měl osm synů… Z nich nejmladším byl David, mládeneček ryšavých vlasů, krásných očí a libého vzezření. Pásl otcova stáda.

Starší jeho bratři bojovali v Saulově vojsku. David se za nimi vypravil do tábora izraelských, a když uviděl, jak se jim Goliáš vysmívá, rozhodl se, že se s ním utká. Postavili se proti sobě a Goliáš, vida mládenečka, vysmíval se i jemu, který neměl v rukou žádnou zbraň.

Ale David mu odpověděl: “Jdeš na mne s mečem, kopím a štítem, ale já jdu na tebe ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk izraelských, jemuž jsi utrhal. Dnešního dne zavře tě Hospodin v mou dlaň, zabiji tě, setnu z tebe hlavu, vydám těla filištínského vojska nebeským ptákům a pozemským šelmám, a pozná všechna země, že jest v Izraeli Bůh.”

Goliáš pomalu postupoval proti Davidovi. David se dal proti němu do běhu. Zastavil se, sáhl do mošničky, vyňal z ní připravený oblázek, vložil jej do praku. Zatočil a mrštil. Udeřil Filištínského do čela tak, že kámen uvázl v hlavě. Goliáš padl tváří k zemi.

Potom David sťal Goliášovi hlavu jeho vlastním mečem a filištínské vojsko se dalo na útěk. Izraelští je však pronásledovali a pobili je.

Jonata a Saul

Saul už Davida do domu jeho otce nepropustil. A vida, jak obratně si počíná ve všem, cokoli mu bylo svěřeno, ustanovil ho nad vojáky. A líbil se David všemu lidu, i královým dvořanům.

Silné přátelství s ním uzavřel syn Saulův Jonata a miloval ho po všechny dny života jako duši svou. Sám Saul však propadl vůči Davidovi nedůvěře a zmocňoval se ho stále větší hněv proti Davidově oblibě u všeho lidu. Dokonce dcera Saulova, Míkol, našla v něm zalíbení a Saul po mnohém váhání nakonec svolil, aby se stala jeho manželkou.

Vznikla pak opět válka s Filištínskými, David vytáhl, bojoval s nimi a porazil je porážkou velikou.

A tu Saul usiloval o život Davidův stále více, takže ten musel z jeho blízkosti uprchnout.

Mezi Izraelskými a Filištínskými se opět rozpoutala bitva a potýkali se. Ale Bůh odtáhl svou ruku od Saula a nebyl s jeho vojskem. Filištínští útočili, muži izraelští pak před nimi prchali a padali mrtvi na hoře Gelboi. Nepřátelé pronásledovali Saula a jeho družinu a zabili Jonatu, Abinadaba a Melchisua, syny královy. A když útok proti Saulovi zesílil, podařilo se filištínským lučištníkům dostati se do jeho blízkosti. Střelami ho těžce zranili… Tehdy Saul, uchopiv svůj meč, nalehl na něj.

Písně Davidovy

Po smrti Saulově byl třicetiletý David pomazán v Hebronu na krále, a když potřel syna Saulova Izbozeta a hejtmana jeho vojsk Abnera, stal se pánem judské země. Porazil a neškodnými učinil Filištínské, Moábské, Sóbské, Syrské, Idumejské i Amónské, Jebuzejským pak vzal hrad Sión, kolem něho vystavěl Jeruzalém a kraloval odtud nade vším Izraelem. Neboť zachovával Hospodin Davida, kamkoli se obrátil a ruka jeho byla s ním.

A král David Hospodina velebil žalmy díků, radosti i naděje, v dobách úzkosti volal pak Hospodina ku pomoci.

Tak David skládal a zpíval své písně v tichosti své komory. Tak hrál na harfu a chválil Hospodina v síních královského paláce uprostřed svých dvořanů. Tak odevzdával své žalmy zpěvákům a hudebníkům, aby je přednášeli v chrámu před tváří všeho lidu.

Davidův hřích a trest

David měl mnoho žen a ženin a s nimi měl mnoho dětí, zatoužil však ještě po jedné. Byla to Betsabé, manželka Uriáše Hetejského, která s ním počala. A tu David nechal Uriáše v bitvě postavit tak, aby padl a zemřel. Když Betsabé svého manžela oplakala, vzal ji k sobě do paláce jako manželku a ona mu porodila syna. Hospodin se pro toto na Davida rozhněval a syna mu odňal – dítě zemřelo. Betsabé mu však porodila ještě jednoho syna a ten dostal jméno Šalamoun.

Nejstarším synem Davidovým byl Amnón, kterého porodila králi manželka Achinoam. Třetím jeho synem z manželky Maachy byl Absolón … jinoch velmi krásný, že takového nebylo v celém Izraeli… Z téže manželky Maachy se Davidovi narodila dcera Támar, stejně krásná, jako její bratr Absolón. A do té se zamiloval nejstarší králův syn Amnón… Použiv lsti, učinil jí násilí a její bratr Absolón ho za to zabil.

Potom před hněvem otcovým uprchl a tři roky se skrýval. Když David oželel smrt svého prvorozeného, dovolil Absolónovi navrátit se do královského paláce a odpustil mu. Ten se však otci zle odměnil. Začal žít rozmařile a lichotil se do přízně mnohých lidí a ozbrojenců. S nimi pak odešel pod záminkou obětování do Hebrónu a prohlásil se tam králem.

Přidalo se pak k Absolónovi mnoho lidu, takže jeho síla ustavičně vzrůstala. Pak vytrhl s vojskem proti Jeruzalému.

Králi nezbývalo leč uprchnouti, neboť v městě nebylo vojska kromě šesti set starých vojáků, kteří ještě za dob Saulových chodívali s Davidem na výboje. Ti šli před králem a s ním prchala všechna jeho čeleď, kněží nesoucí archu úmluvy a mnoho lidu, neboť se báli, že Absolón pohubí město mečem. V Jeruzalémě zanechal král toliko deset svých ženin, aby hlídaly palác. Tehdy plakala celá země pláčem velikým a plakal všechen odcházející lid. Putovali až k potoku Cedrónu, který přebrodili i s ženami a dětmi. Tam, před cestou vedoucí na poušť, se David zastavil.

Kněze s archou úmluvy vyslal zpět do Jeruzaléma, aby se naoko dali do služeb jeho syna a jeho, Davida, o všem zpravovali. Tak se stalo, že tito navrátilci radili Absolónovi špatně, jak dál bojovati. David tak získal příležitost sebrati dostatený počet bojovníků a jejich velení svěřil Joábovi. Když došlo k bitvě v lese efraimském, bylo Absolónovo vojsko potřeno porážkou velikou.

Absolón prchal z bitvy na mezku a projížděje pod starým dubem, uvázl za své dlouhé vlasy na větvi; a když zvíře, které bylo pod ním, odběhlo, visel tam mezi nebem a zemí.

A tehdy Joáb, proti přání Davidovu, bezmocného Absolóna zabil.

A zatímco se lid radoval z vítězství, Davidovi bylo hořko až k smrti.

David kraloval čtyřicet roků a zemřel stár jsa sedmdesát let. Před smrtí, pominuv své starší syny, dal pomazati na krále osmnáctiletého Šalamouna, syna Betsabé, ženy kdysi Uriášovy, pro kterou zhřešil a vytrpěl trest.

Ilustrace vybrala Olga Janíčková

Olga Janíčková

* * *
Zobrazit všechny články autorky

Datum	Jméno	Téma
28.07. 10:00	Svatava
28.07. 09:47	kusan
28.07. 08:41	LenkaP

Navigace

Svátek

Klub

Anketa

Statistika

Podporují nás