Dnes má svátek Štěpán

Štefan je obdobou jména Štěpán. Obě jména mají základ v řeckém Stephanos, což znamená věnec. Nositelé jména Štefan nebo Štěpán jsou tedy ověnčení, věncem korunovaní, vítězi.

Svatý Štěpán, první křesťanský mučedník, byl jedním ze sboru sedmi jáhnů první křesťanské komunity v Jeruzalémě. Podle Skutků apoštolů neohroženě hovořil o vzkříšení Ježíše Krista. Za tvrzení před synedriem, že jsou židé vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu byl odsouzen k smrti ukamenováním. Rozsudek byl vykonán mezi lety 35 a 37 před Damašskou bránou v Jeruzalémě.

Stal se patronem námořníků, jako světce si ho oblíbili němečtí králové a císaři i panovníci uherští. Štěpán je oslavován i jako patron koní - proto se například v Dolním Bavorsku žehná oves. Ve Francii se žehnalo vinné révě, proti zlému povětří se rozhazovala svěcená sůl a vinice se kropily vínem.

Na svátek sv. Štěpána navazují další významné dny:
Sv. Jan Evangelista (27. 12.) je dnem lásky a porozumění. Střídá ho den dětí - svátek Mláďátek (28. 12.). Následuje sv. Silvestr (31. 12), Obřezání Páně (1. 1.) a Tři králové (6. 1.).

Svatý Štěpán je spojen především s koledou. Kdysi se totiž věřilo, že může pomoci ovlivnit osud. Koleda kdysi souvisela s magickými pohanskými obřady. Věnovala se jí velká pozornost, protože z darovaných předmětů se soudilo, co na koho čeká. Křesťanství však postupně vytlačilo pohanské obřady a z koledování se stala zábava dětí a skrytá žebrota dospělých.

„Na Štěpána není pána“, tvrdilo staré pořekadlo - na tento den totiž kdysi začínal rok a měnila se i služba vesnické chasy. I ve starém Římě dostávali otroci v tuto dobu při saturnáliích dočasnou svobodu. Veselí souviselo s tím, že se vyplácela celoroční odměna, což byly kromě peněz i naturálie, šaty a dary - například pěkná vánočka.

K charakteristické atmosféře venkovských Vánoc patřilo pastýřské vytrubování. Právě pastýři si totiž jako obecní zaměstnanci chodili dům od domu pro výplatu. Dary dostával i dobytek. Pro krávy a koně to byly oplatky se zapečeným lístkem petržele, trocha medu, chleba, ovoce i sůl. Slepice dostaly zrní, které bylo při štědrovečerní večeři pod ubrusem, houser i kohout byli poděleni česnekem. Hospodáři obdarovávali i stromy, mlynáři házeli zbytky mlýnu a pile.

Koledou se obecně otevřel veselý čas vánoc. V řadě míst se konaly různé jesličkové hry. Malá divadelní představení, kde v jednoduchém ztvárnění vystupovali vedle Svaté rodiny a andělů i pastýři, často humorně se dohadující o cestě do Betléma.

Jan Kareta

Pranostiky:

Na svatého Štěpána každý se má za pána.

Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.

Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.

Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.

Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.

Znáte-li ještě další pranostiku  - přidejte ji do komentářů.