Co znamená pro mne Chiquita „Správnì vidíme jen srdcem.
Co je dùle¾ité, je oèím neviditelné.“
Antoine de Saint - Exupéry
V èem mnì Chiquita jako vodící pes pomáhá a co pro mne znamená? I kdy¾ by na první pohled byla první odpovìï nasnadì. Jako vycvièený vodící pes by mì mìla správnì vodit po mìstech, budovách a hromadných dopravních prostøedcích.
Samozøejmì, ¾e tento druh pomoci moje Chiquita dìlá a v¾dy mì ráda podle mých pokynù bezpeènì doprovodí na místo, kam právì potøebuji. A» u¾ se jedná o rùzné aktivity v zamìstnání a nebo také v soukromém èase. Vìøím ve správnì provedený povel a v¾dy tak mù¾u být více samostatnìjší. Vím, ¾e pro úplnì nevidomého èlovìka, bývá rozdíl mezi chùzí s holí a nebo s vodícím psem propastný. Proto¾e s ní jsem 24 hodin dennì a sedm dní v týdnu, pomáhá mi i v mnoha jiných oblastech.
Doká¾e zahnat mé špatné myšlenky, nikdy se na mì nezlobí, mù¾eme si hrát s jejími oblíbenými hraèkami, mù¾u si s ní povídat, pøináší mi spoustu krásných chvil v ka¾dodenním svìtì. Chiquita ale doká¾e mnohonásobnì lépe navazovat mezilidské vztahy. Nejrùznìjší pøíklady za¾ívám prakticky ka¾dý den. Pøiznejme si, na krásnì uèesanou královskou pudlici se lidé èasto rádi podívají. Ji¾ více ne¾ rok uplynulo od pøedání mého ú¾asného psího pøítele. Chtìl bych tedy podìkovat všem pracovníkùm Školy pro výcvik vodících psù v Brnì a zejména panu Dvoøákovi. Po prvním kontaktu se mi stále vìnoval a je tomu tak nadále. Velice si cením jeho stále aktivity, kterou prakticky poøád vìnuje správnému výcviku vodících psù, jejich pøedání a èinnosti u zrakovì posti¾eného majitele. Navíc se také úèastní akcí a pobytù pro vodící psy a jejich majitele. Obdivuji jeho sílu, kterou vynakládá v ka¾dodenní práci pro správné vedení výcvikového støediska.
I kdy¾ jsem úplnì nevidomý, vidìl jsem, ¾e Brnìnské støedisko se bájeènì stará o výcvik vodících psù. Léta práce pana Dvoøáka nechaly jasné stopy a skvìlé výsledky. Jako mnoho jiných majitelù vodících psù jsem naprosto spokojen s výbìrem výcvikového støediska a stejnì tak s výcvikem a pøedáním Chiquity. Znovu dìkuji panu Dvoøákovi i ostatním pracovníkùm za jejich práci vedenou správným smìrem a spoustu èasu, který vìnují ve skvìle vycvièené vodící psy.
Nedlouho máme Vánoce za dveømi a tak bych se vám chtìl svìøit s pøíhodami. Sám jsem aktivnì balil dárky. O štìdrém veèeru jsem je pøidal k ostatním pod ozdobený stromeèek. Jak mì pøekvapilo, kdy¾ ostatní okam¾itì vìdìli, které jsou ode mne. Staèila malá vìc. Dárky jsem sice zabalil dárkovým papírem, ale obrácenì. Všechny byly bílé, papírem vzhùru nohama! Následující rok jsem se chtìl chybì vyvarovat. Roli papíru jsem si dal na koberec a ne¾ jsem zaèal balit dary, pou¾il jsem pomùcku colorino. Ohlásila rùzné barvy a tak jsem byl u¾ jistý, která strana má být na vrch balíku. Peèlivì jsem zabalil krabici a èekal na štìdrý den. Opìt jsme po roce stáli kolem stromeèku, pod který le¾elo hodnì darù. Ne¾ se zaèalo s rozdáváním, uslyšel jsem od mamky: „Ty mi dáváš krásnou nerezovou konvici...“ Ihned byla na mì vidìt otázka, odkud tohle víš? Brzy jsem se dozvìdìl, ¾e krabice má krásný obal, ale z prùhledného balícího papíru! Colorino fungovalo správnì, nedìlalo chybu. Prozrazovalo mì skrz prùsvitný obal barvu koberce.