KRÁSNÁ NÁLEPKA
Nedávno jsem si, jata touhou po vzdìlávání se, proèítala nabídku rùzných semináøù a školení a jedna mne vá¾nì zaujala. Jmenovala se Etiketa a protokol. Zdá se mi toti¾, ¾e etiketa se stala staromódní a vlastnì i trochu úsmìvnou zále¾itostí. Mo¾ná si ji ale spojujeme pouze s etiketou dvorskou, o jejím¾ pokrytectví nás u¾ dávno velmi podrobnì a ètivì informoval Alexander Dumas. Momentálnì øešíme etiku. Etiku jako systém morálních norem, jako soustavu názorù na mravnost, jako to, co mnohde zoufale chybí.
Co¾ jsem si pøipomnìla, kdy¾ jsem rodinì uvaøila ú¾asnou polévku z èerstvého hrášku. Pøipadala jsem si trochu jako Jamie Oliver. Vesele jsem loupala lusky, obèas jsem zobla sladkou kulièku, míchala, mixovala a ochutnávala. Polévka se opravdu povedla. Nádhernì krémová, opravdu hráškovì zelená, sypaná dokøupava opeèenou šunkou. Prostì balada. Moji strávníci nezávisle na sobì pravili: „Hm, celkem dobrá, to je z pytlíku?“ To tedy zamrzí. I pochopila jsem, ¾e i kdy¾ se vìtšina z nás povznesenì tváøí, ¾e jsme k reklamì lhostejní, ¾e nás zaujme jedinì vtipnou pointou, podprahové vnímání nám funguje skvìle. Nevím, mo¾ná je zaujala hláška reklamního ta»ky o polévce „jedna báseò“… Ale v zájmu objektivity jsem zakoupila sáèek tak poeticky propagovaného tovaru. Po ochutnání, které bylo, jak jinak ne¾ subjektivní, mohu smìle tvrdit, ¾e polévka na talíøi vypadala témìø jako obrázek na obalu (celkový dojem jen pokazilo, ¾e my nemáme ¾luté talíøe). Ale ta chu» se mé, poctivì doma pøipravené, opravdu nevyrovnala.
Nejen cesty bo¾í, ale i cesty lidské mysli jsou nevyzpytatelné. Nad talíøem polévky z pytlíku jsem se znovu zamyslela nad pojmy etiketa a etika. Zda etiketa není opravdu jen krásnou a slibnou nálepkou na zbo¾í nìkdy i dost nevábného obsahu. I kdy¾, pravda, uvítala bych, kdyby se základy této opomíjené disciplíny v chování lidí tøeba jen útr¾kovitì objevovaly. Etika, jak výše øeèeno, se z našeho ¾ivota vytrácí. Staèí si pustit zprávy nebo otevøít noviny a hned víte, o èem je øeè. Tak¾e mo¾ná by alespoò troška etikety neškodila. Jak øíkala moje babièka: „Kdy¾ u¾ ¾ereš, nemlaskej“…