Muráòská planina Muráòská planina je podivuhodný krásný, a pøitom zapomenutý kout s chránìnou krajinnou oblastí v západní èásti Slovenského rudohoøí o rozloze 20 318 hektarù. Reliéf i geologické slo¾ení tohoto území jsou velice pestré. V centrální èásti parku se hojnì vyskytují krasové jevy. Najdeme zde napøíklad pøes 250 jeskyní, 15 propastí, pøes 50 ponorù a vývìrù. Nejvìtším jeskynním systémem je veøejnosti bohu¾el nepøístupná „Baboèka“ s délkou chodeb pøes 3 km. Muráòská planina se vyznaèuje vysokou biodiverzitou. Bylo zde rozpoznáno asi 1150 druhù vyšších rostlin, 1500 druhù bezobratlých ¾ivoèichù a okolo 200 druhù obratlovcù. Nìkteré druhy jsou endemické, jako napøíklad na tøetí Muráòské planinì volnì ¾ijící polodivocí konì. Tento nevídaný pøírodní klenot byl hlavním dùvodem naší návštìvy tìchto míst.
Pomalu zaèneme stoupat pìšinou skrytou v lesních hvozdech. Ty se však na nìkolika místech rozestoupí, aby nám poodkryly zajímavé výhledy do této velice èlenité krajiny, skrývající svá tajemství nejen pod zemí, ale i na svém povrchu v mnoha podobenstvích.
Není nutno nikam spìchat, neb naším dnešním hlavním cílem je pøiblí¾it si tuto pozoruhodnou lokalitu a prohlédnout si pìknì zblízka zdejší unikátní plemeno koní. I tak však zanedlouho dojdeme na rozcestí Pod skalou, kde si volíme za další náš smìr Velkou louku.
Pomalu jsme došli a¾ k budovám høebèína, který je zde lemován jednotlivými výbìhy. Mìli jsme štìstí, ¾e v pøedním výbìhu bylo nìkolik koní, kteøí projevili svoji zvìdavost nad neèekanými návštìvníky. Pomalu jsem se sna¾il získat jejich dùvìru, abychom si je mohli pìknì zblízka prohlédnout. Pøesto¾e jsem sebou nemìl pro nì ¾ádný vhodný pamlsek, tak se jejich dùvìru podaøilo získat, a dokonce stáli i o malé kamarádské pohlazení.
Sna¾ím se konì uklidnit a získat èas pro jejich dùvìru
Snad nebude škodit se nepatrnì podívat do historie spjaté s tímto místem zvaném Velká louka, kde byl v minulosti pro armádu postaven høebèín. Armáda, jí¾ konì patøili, zde chtìla zalo¾it chov koní, kteøí by se mohli vyu¾ít pøi bojových akcích v èlenitém terénu. Nakonec však generálové rozhodli, ¾e armáda konì u¾ nebude potøebovat. Konì proto nakonec dostali lesníci. Pro tì¾kou práci v lese se však drobní Huculové pøíliš nehodí. Tato skuteènost vedla proto k pokusu ke køí¾ení s plemeny fjord, hafling a pøedevším nordik. Ale kromì tìchto plemen je pro osvì¾ení krve dokonce vyu¾it i høebec konì Pøevalského, který je sem pøivezen z pra¾ské ZOO. Tak vznikne unikátní slovenský horský kùò, z nìho¾ se køí¾ením èasem vyvine neménì unikátní norik muráòského typu, extrémnì odolné plemeno.
Zavítáme-li do míst Muráòské planiny, mù¾eme pozorovat tyto nádherné konì v jejich pøirozeném prostøedí, a» na nesèetných loukách, èi ve zdejších hlubokých lesích. Nejlépe si je však mù¾eme v klidu jistì prohlédnout pøímo u zdejšího høebèína v jednotlivých ohradách, kde jsou rozdìleni tak, aby vše vyhovovalo k jejich plemenùm chovu. Pouze tak, je mo¾no zajistit optimální páøení dle pøíslušného rodokmenu.
Název „Velká louka“ je vskutku velice výsti¾ný, neb se jedná vskutku o znaènou rozlohu
Národní park je z 86% pokryt lesem. Nejvyšším vrcholem na území národního parku je Fabova ho¾a s výškou 1439 m.n.m. Les si proto samozøejmì vy¾aduje stálou svoji pozornost. Tato skuteènost zde není podceòována, a tak na nìkolika místech si zde mù¾eme i pìknì v klidu prohlédnout pøípravu sazenic stromkù. Pøedpìstované stromky z nedaleké lesní školky jsou zde ještì ulo¾eny pøed zimou do krechtù, kde se aklimatizují pøed jejich vlastní výsadbu ve svém zdejším novém prostøedí. Díky tomu se zde daleko snáze uchytí a jsou odolnìjší.
Jiné oblasti zde mají øíèní reliéf a zcela jistì nás oèarují pøedevším pøi dostatku vody mnohými malými, èi vìtšími vodopády. Pøejít zde však leckterý zdejší vodní tok, není a¾ tak jednoduché, právì tak, jako se dostat k nìkterému vodopádu a¾ do jeho bezprostøední blízkosti v dobì, kdy je chladno a velmi studená voda.
Dostat se a¾ do bezprostøední blízkosti vodopádu suchou nohou, není tak jednoduché
V lesních prostorách zde nalezneme velké mno¾ství zajímavých potùèkù, pøecházejících postupnì ve vìtší toky. Mnohé jsou tvoøeny pøímo na skalních útvarech, kde vytékají z puklin, èi jeskyní.