ÈSSZ informuje 25 let od rozdìlení ÈSFR. Pøiznávání dùchodù lidem s pracovní minulostí ve spoleèném státì má svá pravidla
Od 1. ledna 1993 se Èesko i Slovensko staly samostatnými státy, co¾ mìlo dopad té¾ do oblasti dùchodù. Pøiznávání všech druhù dùchodù za odpracované roky ve spoleèném státì stanovují pravidla zakotvená ve smlouvì mezi ÈR a SR. Pro Èeskou správu sociálního zabezpeèení (ÈSSZ) je i po 25 letech tato problematika stále aktuální, a to zejména z pohledu rozhodování o dùchodech a poskytování odborných konzultací lidem s pracovní historií z období ÈSFR.
V souvislosti s rozdìlením federace vstoupila od 1. 1. 1993 v platnost Smlouva mezi Èeskou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpeèení (dále jen Smlouva). Ta mimo jiné zakotvuje stále platná pravidla pro rozdìlení nákladù na pøiznávání a vyplácení dùchodù za doby zamìstnání (pojištìní), které lidé získali za dobu spoleèného „èeskoslovenského“ státu. Rozhodným kritériem bylo podle èlánku 20 Smlouvy stanoveno sídlo zamìstnavatele obèana k 31. 12. 1992, tj. k datu rozdìlení ÈSFR.
Základní pravidlo: sídlo zamìstnavatele k 31. 12. 1992
Toto pravidlo lze zjednodušenì vylo¾it tak, ¾e dùchod za doby zamìstnání (pojištìní), které lidé získali za existence spoleèného státu, pøiznává a vyplácí ten stát, na jeho¾ území (tj. ÈR nebo SR) mìl jejich zamìstnavatel sídlo k datu 31. prosince 1992 (nebo naposledy pøed tímto dnem). Toto kritérium bylo po vstupu ÈR a SR do EU v roce 2004 zakotveno i v pøíslušných naøízeních EU koordinujících systémy sociálního zabezpeèení jejích èlenských státù.
V praxi tedy nastávaly a stále nastávají situace, ¾e lidem s trvalým bydlištìm a/nebo místem výkonu práce na území Èeska byl pøiznán dùchod podle slovenských právních pøedpisù vyplácený slovenskou institucí (Sociální pojiš»ovnou), nikoliv tedy ÈSSZ, proto¾e k datu 31. 12. 1992 mìl zamìstnavatel, u kterého pracovali, sídlo na území Slovenska. Obdobné situace, ale v menší míøe, nastávaly a nastávají i na Slovensku u lidí s místem výkonu práce anebo trvalým bydlištìm na území Slovenska, kterým pøiznala dùchod ÈSSZ, a nikoli slovenská Sociální pojiš»ovna, proto¾e sídlo jejich zamìstnavatele bylo ke dni 31. 12. 1992 v ÈR.
Co platí pro období od 1. 1. 1993
Pro doby pojištìní získané od 1. ledna 1993, kdy oba státy ji¾ mají samostatné dùchodové systémy, platí pravidlo místa výkonu práce. Tomu je tøeba rozumìt tak, ¾e ka¾dý stát pøiznává a vyplácí dùchody pouze za „své“ doby pojištìní, tj. za doby získané podle jeho právních pøedpisù a vìtšinou i na jeho území. Jde o jeden ze základních principù, který aplikují èlenské státy EU i øada dalších zemí. Vzhledem k tomu, ¾e ÈR i SR jsou èleny Evropské unie, øídí se evropskými koordinaèními naøízeními. Pozor: Podmínky nároku na dùchod (nejen starobní) se v jednotlivých státech rùzní, co¾ je dáno jejich právními pøedpisy. Zpravidla se liší doba pojištìní potøebná pro vznik nároku na dùchod, v pøípadì starobních dùchodù i dùchodový vìk, u invalidních dùchodù pravidla, podle nich¾ se posuzuje invalidita.
Lidem, kteøí v dobì federace po ukonèení studia nepøetr¾itì pracovali èi stále pracují jak na území Èeské republiky, tak Slovenska, mohou být vypláceny dva dùchody – z ÈR i SR. Dùchod za dobu zamìstnání (pojištìní) získanou v období existence ÈSFR bude pøiznávat a vyplácet ten stát, ve kterém mìl k 31. 12. 1992 jejich zamìstnavatel sídlo. Uplatní se tedy základní pravidlo stanovené v èlánku 20 Smlouvy. Dobu pojištìní získanou v období od 1. 1. 1993 do data pøiznání dùchodu zhodnotí pro jeho nárok instituce státu, podle jeho¾ právních pøedpisù byla získána, tj. zpravidla podle místa výkonu práce. Øídit se pøitom bude národními právními pøedpisy o dùchodovém pojištìní a té¾ tzv. koordinaèními naøízeními EU.
Kde získat pøehled o dobách pojištìní a podat ¾ádost o dùchod
Doba zamìstnání pøed 1. 1. 1993, pokud mìl obèan trvalý pobyt v ÈR, je v evidenci ÈSSZ. Pokud mìl v dobì pøed rozdìlením ÈSFR trvalý pobyt na Slovensku, je doba jeho zamìstnání evidována Sociální pojiš»ovnou v Bratislavì. Sídlo zamìstnavatele k datu 31. 12. 1992 v tomto pøípadì ¾ádnou roli nehraje. ®ádost o dùchod podává obèan zpravidla u pøíslušné instituce (tj. u ÈSSZ anebo Sociální pojiš»ovny) ve státì, kde má trvalé bydlištì. Údaje z evidence druhého státu vy¾aduje tato instituce a¾ v rámci dùchodového øízení, kdy je posuzováno, zda se doby zamìstnání pøed 1. 1. 1993 pova¾ují za doby zabezpeèení (pojištìní) ÈR nebo SR, a který z tìchto státù bude pøiznávat dùchod za tyto tzv. èeskoslovenské doby. Chtìjí-li lidé s „èesko-slovenskou“ pracovní minulostí zjistit, jaké doklady o jejich zamìstnání (pojištìní) jeden èi druhý stát eviduje, mohou po¾ádat o výpis z jejich evidence, tj. o pøehled dob pojištìní.
Zpùsob výplaty dùchodu
Také vyplácení dùchodu má v situacích, kdy èeský dùchod je zasílán na Slovensko nebo slovenský dùchod do Èeské republiky, svá specifika. Jde o výplatu do zahranièí, pøi ní¾ pøíjemce dùchodu pøedkládá instituci, která dùchod vyplácí, tzv. „potvrzení o ¾ití“. To je formuláø, který musí být dùchodcem vlastnoruènì podepsán a jeho podpis úøednì ovìøen ve státu bydlištì. Výplata èeského dùchodu na Slovensko je mo¾ná pouze na úèet u penì¾ního ústavu, tj. bezhotovostnì.
Poradenský den k „èesko-slovenským“ dùchodùm
Vzhledem k tomu, ¾e podmínky pro nárok na dùchod (zejména dùchodový vìk a potøebná doba pojištìní) jsou v obou státech odlišné, mohou lidé, kteøí pracovali nebo pracují na Slovensku a v Èesku, získat informace o svých dùchodových nárocích v obou státech na poradenských dnech k „èesko-slovenským“ dùchodùm. Tyto poradenské dny poøádají spoleènì èeská a slovenská instituce – tedy ÈSSZ a Sociální pojiš»ovna - 2x roènì od roku 2014, a to støídavì na území Slovenské republiky a Èeské republiky. O místì a termínu jejich konání v letošním roce budou obì instituce informovat na svých webových stránkách. Za dobu, po kterou se poradenské dny poøádají, jich vyu¾ilo 300 lidí. Lidé se pøi osobní konzultaci s odborníky z obou institucí dozvìdí, jaké jsou podmínky nároku na dùchod v obou státech, jak se jim zapoèítají doby pojištìní získané do 31. 12. 1992, jak po¾ádat o dùchod z druhého státu aj. Lidé, kterým byl za dobu pojištìní pøed 1. 1. 1993 pøiznán slovenský dùchod a pobírají i èeský starobní dùchod, se mohou informovat, zda a za jakých podmínek mají nárok na tzv. dorovnávací pøídavek. Ten mù¾e být pøi splnìní zákonných podmínek pøiznán v pøípadì, ¾e souèet èeského starobního dùchodu a vypláceného slovenského starobního dùchodu pøepoèteného na èeskou mìnu je ni¾ší, ne¾ kdyby pobírali pouze èeský dùchod.
* * *
Dùchod starobní, invalidní a pozùstalostní pobíralo na konci loòského roku 2,9 milionu lidí
K 31. prosinci evidovala Èeská správa sociálního zabezpeèení (ÈSSZ) v ÈR 2 895 963 dùchodcù, kterým vyplatila celkem 3 508 301 starobních, invalidních a pozùstalostních dùchodù. V prosinci loòského roku pobíralo 2 403 933 lidí starobní dùchod, 424 242 invalidní dùchod a 67 788 sólo pozùstalostní dùchod. 612 338 pozùstalostních dùchodù bylo vypláceno spolu s pøímým dùchodem (starobním nebo invalidním). Èeský dùchod v zahranièí pobíralo 93 236 osob.
U poètu všech dùchodcù byl zaznamenán nepatrný meziroèní nárùst, v øádu desetiny procenta. Na dùchodech, které jsou mandatorním výdajem státu, vyplatila ÈSSZ pøes 404 miliardy Kè. Pøíjmy z pojistného a pøíslušenství na dùchodové pojištìní za období leden a¾ prosinec 2017 èinily 405,3 miliard Kè.
Prùmìrná výše dùchodu
K tému¾ datu èinila prùmìrná výše starobního dùchodu 11 850 Kè, z toho u mu¾ù 13 076 Kè a u ¾en 10 758 Kè (jedná se o sólo vyplácené starobní dùchody vèetnì pøedèasných a bez soubìhù s pozùstalostním dùchodem). V prùmìru nejvyšší dùchody pobírali dùchodci v Praze (12 646 Kè) a ve Støedoèeském kraji (12 004 Kè), nejni¾ší, a to 11 496 Kè, v kraji Olomouckém.
Invalidní dùchod pro invaliditu tøetího stupnì èinil prùmìrnì 10 655 Kè (pro invaliditu druhého stupnì 6 922 Kè a prvního stupnì 5 998 Kè). Vdovský dùchod vyplácený samostatnì èinil prùmìrnì 7 677 Kè, vdovecký 6 815 Kè a sirotèí 6 078 Kè.
V roce 2017 ÈSSZ obdr¾ela 206 995 nových ¾ádostí o dùchod, z toho 18 079 s mezinárodním prvkem.