®eny mají dnes svátek
Ještì v dobách nedávných, kterým se pøezdívá totalita, patøilo k dobrému tónu podarovat kytièkou nejen tu svou jedinou, ale také kolegynì na pracovišti. Tenkrát se jaksi pova¾ovalo za samozøejmé, ¾e se s nimi poèítá ve všech oblastech ¾ivota spoleènosti, aè jim trochu lezlo krkem, ¾e jsou nìkde zastoupeny jen do poètu. I tenkrát musela ¾enská odvádìt ve své profesi špièkové výkony, aby ji kolegové vùbec vzali na vìdomí a dosáhla finanèního ohodnocení srovnatelného s nimi.
S pøibývajícími roky letech to je ještì slo¾itìjší. Pøedsudky ohlednì rovnoprávnosti nezmizely, ale pøidal se k nim další, týkající se fyzického vzhledu. Dnes nestaèí, ¾e je ¾enská schopná a kvalifikovaná. Musí být i hezká.
8. bøezen
je den, který je témìø ve všech zemích svìta slaven jako Mezinárodní den ¾en - MD®. Slovo „témìø“ je pou¾ito proto, ¾e existují místa, zemì, v nich¾ se o MD® nic neví nebo je v nich tento svátek bojkotován èi alespoò zneva¾ován. Pro pøíklad netøeba chodit daleko. V naší republice je Mezinárodní den ¾en vydáván za výmysl komunistù z období totality anebo alespoò s despektem pøipomínán jako den, v nìm¾ se mu¾ská èást populace mohla na poèest té ¾enské èásti poøádnì vydovádìt. Pravda je ale docela jiná. MD® je ve svìtì slaven na základì iniciativy mezinárodní konference ¾en socialistek, konané v Kodani roku 1910, a pøipomíná perzekuci amerických dìlnic a jejich boj za sociální práva.
MD® má koøeny ve staletých bojích za spoluúèast na veøejném ¾ivotì a za sociální zmìnu smìrem k zrovnoprávnìní s mu¾i. V¾dy» ji¾ ve starovìkém Øecku Lysistraté vyzývala ¾eny k odmítání sexuálních povinností man¾elùm, kteøí pokraèovali ve vedení války. Za francouzské revoluce Paøí¾anky, vykøikujíce heslo „volnost, rovnost, bratrství“, pochodovaly na Versailles s po¾adavkem volebního práva pro ¾eny. Na první úèast ve volbách si však musely ještì pìknì dlouho poèkat.
Jak to tedy bylo
Myšlenka ustanovit Mezinárodní den ¾en vznikla na pøelomu 19. a 20. století, co¾ bylo v industrializovaném svìtì období expanze a sociální nestability, rychlého nárùstu populace a radikálních ideologií. ®eny vstupovaly masovì do sféry placené práce, avšak pracovní podmínky a ubohé výdìlky byly neudr¾itelné. Za¾ínají vznikat první odborové svazy, ¾eny se politicky aktivizují. Ve Spojených Státech vzniká v roce 1903 Women´s Trade Union League, která se o pìt let pozdìji podílí na organizaci generální stávky v newyorské textilní továrnì Triangle Shirtwaist Factory. Pøes dvacet tisíc zamìstnankyò stávkovalo po tøináct mrazivých zimních týdnù za zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd. Vìtšinu z nich však stála úèast ve stávce místo. Ignorance vlastníka továrny mìla v bøeznu 1911 tragické vyústìní, kdy pøi po¾áru budovy s falešnými po¾árními východy, zamèeným vstupem a výrobními halami plnými hoølavého materiálu zahynulo 146 mladých dívek, pøedevším italských a ¾idovských imigrantek. ®enským aktivistkám se nakonec na základì této události podaøilo docílit výrazných zmìn v americkém pracovním právu.
Pouhý týden pøed touto katastrofou probìhly v Nìmecku, Rakousku a Dánsku oficiální oslavy prvního Mezinárodního dne ¾en, oslavujícího hnutí za ¾enská práva a svobodu. Návrh na ustanovení tohoto svátku byl toti¾ pøijat o rok døíve, na druhé Mezinárodní konferenci socialistických ¾en v Kodani. Úèastnice konference však neurèily ¾ádný konkrétní den, a proto ještì pár let trvalo, ne¾ se datum MD® ustálilo na druhou bøeznovou nedìli a pozdìji pøesnì na 8. bøezna.
V roce 1975 byl Mezinárodní den ¾en oficiálnì uznán Organizací spojených národù a v dùsledku toho jej pøijaly mnohé národní vlády, je¾ o jeho existenci nemìly døíve tušení. Vìtšina z nás má z minulosti MD® spojeno s bujarými podnikovými oslavami, které ¾eny nachystaly a mu¾i si pak u¾ili. Mnoho èeských mu¾ù v¾dy MD® odmítalo, kdy¾ nemají na oplátku nìjaký mu¾ský mezinárodní den.
Soudíme, ¾e je tedy namístì vzdát i na našich stránkách úctu všem organizacím, které i v dnešních nepøejícných podmínkách „døíve uznávaných svátkù“ v Èechách slaví tento den v jeho pùvodním pojetí. A se stejnou úctou vzpomenout hlavního organizátora tohoto svátku v minulosti - Èeskoslovenský, resp. Èeský a Slovenský svaz ¾en a jejich èinnost. Mezinárodní den ¾en není ovšem jedinou zále¾itostí, která je v souèasné, z Evropy do Evropy putující Èeské republice zneva¾ována, falšována èi dokonce zamlèována. To se vlastnì týká celého jednoho historického období, let 1948-1989, kterému se navyklo øíkat „totalitní“. Tato léta jsou dnes s úpornou vytrvalostí líèena jen jako období zloèinné, období nesvobody, porušování lidských práv, jako období, kdy se prakticky nedìlo nic jiného ne¾ vzájemné fízlování a udávání, kdy celé èeské spoleènosti vládla všemocná a samozøejmì zloèinná organizace, zvaná Státní bezpeènost.
V tìchto letech zkrátka v Èeské republice ani tráva nerostla, a kdy¾ u¾ nìkdy nìkde jakousi podivnou shodou náhod ze zemì vyrašila, tak stejnì nebyla zelená. Takový pohled na minulost má samozøejmì svou logiku. Pamìtníci „totalitního“ re¾imu stárnou a pomalu ale jistì se odebírají do vìèných loviš». A tìm mladým a ještì mladším je tøeba dùkladnì a z jedné vody naèisto vymývat mozky. Aby nakonec dospìli k názoru, jaké ¾e to vlastnì mají štìstí, kdy¾ chytli k ¾ivotu právì dnešní dobu a nemuseli pro¾ívat temná totalitní léta. Aby se vùbec nedivili tomu a dokonce pokládali za normální, ¾e díky polistopadovému re¾imu vítìzící pravdy a lásky dnes èeský národ vymírá, ¾e naše republika je rájem zloèinnosti, a to takové, jakou dìjiny nepoznaly, vèetnì dìtské zloèinnosti. ®e souèasný ¾ivot takøka poloviny národa se pohybuje na samé hranici bídy, ¾e se navrátily takové sociální choroby jako masová ¾ebrota, nezamìstnanost, bezdomovectví
Tak vida, kam a¾ jsme se to od MD® dostali. Pøesto však - naše milé ¾eny, pøejeme vám ze srdce hezký den!
Jan Kareta