JAZYKOVÝ KOUTEK
aneb co se nám u¾ z hlavy vykouøilo
Pøed nìjakým èasem se v komentáøích pod vyprávìním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi èeštiny objevil nápad, aby se souèástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vìdomostí, které jsme kdysi ve svém dìtství do hlav pracnì vpravili. A kdy¾ se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšíøen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, ¾e si oøe¾e tu¾tièku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomnìla ovšem, ¾e nejvìtší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznaèují se oøezanou tu¾tièkou, nýbr¾ pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky polo¾eným nenápadnì na uèitelský stolek…) Nu co¾! Mateøština mì ¾ivila po nìkolik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A kdy¾ ètenáøi nebudou spokojeni èi pomine zájem, jazykový koutek prostì skonèí…
Psaní bì/bje, vì/vje, pì
aneb Je tøeba si zpìtnì uvìdomit, ¾e i vìdec na kruhovém objezdu nebo pøi vjezdu do obce mù¾e porušit pravidla (i kdy¾ jen pravopisu).
Jestli¾e jsme minule vìnovali pozornost pravopisu mì/mnì, je logické, ¾e dnes bude následovat pouèení o pravopise skupin bì/bje, vì/vje a pì.
Zaèneme skupinou pì, proto¾e pouèení o jejím pravopise bude nejjednodušší, a tudí¾ i nejkratší : Skupina psaná –pje- v èeštinì neexistuje! A proto píšeme v¾dy pouze –pì-.( Napø.: napìtí, vypìtí, opìtovat, zpìv…)
U skupin –bje-, -vje- pravopis zále¾í na tom, zda -b- nebo -v- le¾í na švu koøene (základu) a pøedpony, napø.: mateøské objetí (ob + jímat = objímat –objetí), objem válce (ob + jímat), objezd (ob+jezd), smyslový vjem (v+jímat= vnímat), vjezd na dálnici (v + jezd)…
POZOR! Skupinu -bje- píšeme také u slov cizího pùvodu objekt-objektivní, subjekt-subjektivní.
Ve všech ostatních pøípadech píšeme -bì- ( obìh penìz, chutný obìd, obìtovat ¾ivot,sbìr …) a –vì-(vìtøit, vìnec,vìšák,svìtit …).
Psaní skupin souhlásek
aneb Nemù¾eme pøenést pøes srdce (a» ji¾ je mìkké, nebo kamenné), ¾e raci nejsou toté¾ jako racci.
První zastavení v této kapitole vìnujeme skupinì –nn-, nebo» v té se chybuje velmi èasto.
-nn- píšeme:
1. kdy¾ ke jménu, v jeho¾ koøeni (základu) je písmeno –n-, pøipojíme –ný, -ní, napø. den – denní, ráno – ranní, kámen – kamenný, cena – cenný, víno-vinný…
2. v pøídavných jménech slo¾ených, napø. jednostranný (jedna+strana), hrubozrnný(hrubé+zrno), rovnoramenný(rovné+rameno), tenkostìnný(tenká+stìna)…
3. ve tvarech 2. a 3.stupnì pøídavných jmen a pøíslovcí psaných se skupinou –nn-, napø.:
úèinný – úèinnìjší, nejúèinnìjší
cenný –cennìjší,nejcennìjší
nevinný – nevinnìjší, nejnevinnìjší …
4. Zapamatujeme si pravopis: Anna, panna !
ALE POZOR! Pouze JEDNO –n- píšeme :
1. v pøídavném jménu raný (= èasný, napø. rané brambory, raná zelenina, raný feudalismus…), proto¾e toto pøídavné jméno nebylo odvozeno od podst. jména ráno ( ranou zeleninu pøece nejíme jen ráno, ale také v poledne èi veèer), ale právì naopak – podstatné jméno ráno bylo vytvoøeno od pøíd. jména raný
2. v pøídavných jménech utvoøených koncovkou -í od názvù zvíøat zakonèených na –n, napø.:
jelen – jelení parohy
krocan – krocaní peèenì
havran – havraní peøí …
3.ve slovech odvozených pøíponami:
-ík: deník, týdeník, ceník, viník
-ice: vinice, denice (hvìzda)
-ina: cenina
Zdvojené -nn- se vyslovuje jako jednoduché -n-.
Míla Nová