NÁRAMEK
Pøi jedné z návštìv u nás se Kay zamìøila na mùj náramek s otázkou odkud ho mám? Koupila jsem ho v Indii, odpovídám. Sundala jsem ho z ruky a kamarádce podala k bli¾šímu nahlédnutí. Se zájmem ho dlouho pozorovala a pak mi ho vrátila. Výraz v jejím oblièeji se zmìnil v tajemný škleb. Dlouho nic neøíkala, pøemýšlela a pak øekla:" Já mám pøesnì takový z Ji¾ní Afriky." Podle jejího chování jsem mìla dojem, ¾e si snad myslí, ¾e je to ten její. Nešlo jí do hlavy, ¾e stejný náramek se koupil v úplnì jiné zemi. Naivnì jsem odvìtila, ¾e vìci jsou pøevá¾nì " Made in China" a ¾e Èíòané zásobují svìt vším mo¾ným, i náramky. Pak u¾ nebylo co øíct, rozhovor vázl. V krátké dobì se s man¾elem rozlouèili a odjeli domù.
Stì¾ovala jsem si Vladimírovi, ¾e si Kay urèitì myslela, ¾e jsem jí ho nedej bo¾e odcizila? Smál se tomu a utìšoval mì, ¾e to si pøece, takovou absurditu nesmím pøipouštìt. Její chování však mému podezøení odpovídalo.
Za hodinu po jejich odchodu jsem dostala sms zprávu i s fotografií Kay ruky a jejím náramkem. Hned jak se od nás vrátila domù, radostnì sdìlovala, ¾e všechno prohledala a našla ho v nìjaké zastrèené krabici mezi jinou bi¾uterii. Oddechla jsem si. Tak¾e opravdu si myslela, ¾e snad ???
Kdyby ho nenašla, podezøení, ¾e já mám ten její, by asi ukonèilo naše tøicetileté pøátelství. Nemohla jsem strávit, ¾e by si o mnì blízký èlovìk myslel nìco tak nekalého. Navštìvujeme se pravidelnì, hostíme se v našich domech. Nikdy jsem však u nich nic nehledala, nemohla jsem neblahý pocit setøást z mých myšlenek, jak takový náramek mù¾e zkomplikovat situaci.
Po týdnu jsem se setkala v kavárnì s Julií a líèila jí pøíbìh s náramkem. Ta se zamyslela, a pak zaèala s podobným pøípadem. Nemohla ve svém domì najít zásnubní prsten i kdy¾ na sto procent vìdìla, ¾e tam byl a nikde s ním nebyla. Jí také navštívila kamarádka. V tomto pøípadì to však bylo obrácenì. Julie podezøívala kamarádku z odcizení, kdy¾ ten samý prstýnek se tøpytil na její ruce. Stydìla se však zeptat, jak k prstenu pøišla. Pøi jarním generálním úklidu, kdy¾ u¾ prsten o¾elela ho našla a stydìla se, ¾e pøítelkyní podezøívala. Byla však ráda, ¾e mlèela a nedala na sobì nic znát. U dalšího spoleèného setkání si kamarádky navzájem obdivovaly krásné stejné prstýnky. Mimochodem Juliin prsten mìl menší drahokamy. Prosila mì, a» se na kamarádku nezlobím, ¾e v ¾ivotì se stávají neobvyklé vìci. Takzvané zkoušky, jak se asi èlovìk zachová. Nezlobila jsem se, byla jsem však ráda, ¾e vše pozitivnì dopadlo.