Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Památka zesnulých,
zítra Hubert.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Matìj Rössler - pokrokový knìz a slavný ovocnáø

Dnes u¾, bohu¾el, ani mnozí ovocnáøi nevìdí, ¾e tento pokrokový knìz, který vìtšinu ¾ivota strávil v Podìbradech, se nesmazatelnì zapsal mezi svìtovì uznávané šlechtitele ovocných stromù. Stejnì tak podìbradští obèané a návštìvníci a lázeòští hosté nemají potuchy, proè se jednomu místu na okraji Podìbrad, nedaleko známého golfového høištì, øíká Sanspareil.
Zakladateli èeského ovocnáøství byla 27. záøí 1965 odhalena pamìtní deska a busta na budovì podìbradského dìkanství.

Matìj Rössler (* 1754, + 29. srpna 1829), knìz, ovocnáø. Místo jeho narození neznáme. Uvádí se Úmonín, Jindice u Kutné Hory nebo Køesetice. Studoval na jezuitské koleji v Kutné Hoøe a po zrušení øádu v Praze i filosofii. Svoji knì¾skou dráhu zaèal po vysvìcení 21. prosince 1777 jako kaplan a katecheta v Podìbradech. Odtud byl pøelo¾en jako faráø do Chleb. Pozdìji odešel do Brandýsa nad Labem, v roce 1786 se stal dìkanem v Jaromìøi a odtud se vrátil v roce 1795 jako dìkan do Podìbrad.

V té dobì ještì obèas docházelo k rozmíškám mezi katolíky a protestanty a dìkan Rössler dovedl obratnì uklidnit obì strany.

Pøedevším se ale proslavil svojí láskou k ovocným stromùm. Ve školce, kterou vybudoval na vlastní náklady, shromá¾dil kolekci 502 odrùd jabloní, 300 odrùd hrušní, 153 odrùd tøešní a 86 odrùd švestek, co¾ byl nejvìtší sortiment ovocných odrùd v Evropì. Dohromady to bylo na 70 000 stromkù. Na východní stranì Podìbrad zalo¾il velký sad zvaný Sans Pareil, kam pøesazoval svoje výpìstky.

Pøesto¾e v sadu pracovalo osm jeho pomocníkù, on sám vedl záznamy o ka¾dém stromu a keøi. Byl v kontaktu s mnoha zahradnickými spoleènostmi i s pìstiteli ze zahranièí. Rostly tu nejlepší odrùdy z Anglie, Francie, Holandska a Nìmecka, které pøešlech»oval na naše podmínky a je¾ se v èeském sortimentu mnohde udr¾ely a¾ do souèasnosti, napøíklad Parména zlatá nebo Dielova máslovka. Sám vyšlechtil mnoho nových odrùd ovoce. Jako vlastenec pojmenovával své výpìstky jmény èeských historických osobností (napø. Hruška Krále Jiøího, Reneta Kostky z Postupic aj.). Byl duší štìpaøského spolku v Praze (po jeho smrti se spolek rozpadl).

Proslulý byl také pìstováním ovocných stromkù v kvìtináèích a jiných nádobách. Tuto metodu zavedl do ovocnáøství jeho pøítel, nejvýznamnìjší pomolog té doby dr. Friedrich Diel. Rösslerovi nahrazovaly stromky v kvìtináèích kvìtiny za okny jeho domu a v jejich pìstování byl neobyèejnì úspìšný.

Dìkan Rössler byl velký lidumil. Rozdal spoustu svých stromeèkù, podìloval chudé ovocem, ale rozdal jim, bez rozdílu nábo¾enství, i mnoho finanèních prostøedkù. V roce 1805, kdy byla velká bída a hlad, rozdal chudým peníze i úrodu a ještì si k tomu úèelu vypùjèil dva tisíce zlatých.

Byl velmi spoleèenský, miloval hudbu a zpìv, zakládal soubory komorní hudby, pro mláde¾ poøádal na faøe plesy.

I jako pedagog byl výborný a velmi progresivní. Aèkoliv ruèní práce, jako povinný pøedmìt, byly zavádìny na venkovských školách a¾ po roce 1879, Rössler uèil, kromì nábo¾enství, na podìbradské škole chlapce štìpovat, pracovat na zahradì, vèelaøit, ale také hrát na hudební nástroje a zpívat. Do svého „cirkuláøe“ si zapsal: “Mimo pøípravy má vzíti uèitel do školy veselou mysl, odhlídnouti na odplatu, která ho èeká v nebi. Dìti do školy vábí èistota, k tomu dopomáhá uèitel, kdy¾ sám ne v kamizole bez kabátu, ale øádnì ustrojen ve škole se nachází, fajfky ani tabáku dokonce do školy nepatøí.“

Za pùsobení dìkana Rösslera byly pøestavìny hospodáøské budovy pøi podìbradské faøe, nebo» vedl pomìrnì velké hospodáøství. V roce 1818, kdy¾ se zøítila stará døevìná, velmi sešlá zvonice, nechal k západní stranì kostela pøistavìt vysokou zdìnou kostelní vì¾ s hodinami.

Devìt let pøed smrtí prodal Matìj Rössler svùj Sanspareil prodal man¾elùm Pekovým za 800 zlatých. Nemìl u¾ sílu ani peníze na udr¾ování tak velkého sadu a školky. Ale pracoval v nìm a¾ do smrti, to si vymínil v kupní smlouvì. Noví majitelé pak prodali mateèné stromy a mladé stromky pomologickému odboru c.k. vlastenecko-hospodáøské spoleènosti, který jimi osázel pozemek za pra¾skou ®itnou branou. Tam rostly a rodily ovoce, èasem se však o nì lidé pøestali starat, a nakonec byly v roce 1840 vykáceny. Matìj Rössler se toho na štìstí nedoèkal, zemøel 29. srpna 1829 v Podìbradech.

Zakladateli èeského ovocnáøství byla 27. záøí 1965 odhalena pamìtní deska a busta na budovì podìbradského dìkanství.

Jeho originální kresby ovocných odrùd a bohatá korespondence jsou ulo¾eny v podìbradském muzeu. O uchování odkazu Matìje Rösslera se postaral Emanuel Hellich, autor odborné publikace Pomona Bohemica, který vìrnì namaloval pøes dvì stovky druhù Rösslerem vyšlechtìného ovoce.

 
Jan Øehounek
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 30.09.2022  10:16
 Datum
Jméno
Téma
 30.09.  10:16 Pøemek
 29.09.  16:32 von
 29.09.  11:26 Vesuviana
 29.09.  10:38 olga janíèková