Gurudwara Bangla Sahib Temple, patøí mezi nejvýznamnìjší Sikhský Chrám v Delhi. Gurudwara znamená ‐ brána k bohu.
Dìjiny Sikhismu zaèínají 1469 ‐ 1538 zakladatelem Guru Nanakem. V jeho 28 letech se rozhodl opustit domov, aby mohl šíøit své uèení. 25 let putoval po Indii a seznamoval pøívr¾ence s touto vírou. Víra Sikhismu musí konat slu¾bu rodinì a spoleènosti. Mnoho Sikhù bylo v minulosti muèeno a popraveno po odmítnutí Islámu. Poznáte je podle typických turbanù (Dastar).
Pìt symbolù Sikhismu jsou:
Nestøíhat vlasy a neholit vousy ‐ symbol pøirozenosti.
Vlastnit døevìný høebínek ‐ symbol èistoty.
Na zápìstí nosit kovový náramek ‐ jednota s Bohem, nebo» kruh nemá zaèátek ani konec.
Krátké kalhoty ‐ symbol cudnosti.
Meè ‐ povinnost chránit bezbranné. (V této dobì je meè ‐ "Kirpan" malých rozmìrù.)
Pluk Sikhù jsou v armádì nejodvá¾nìjší, pova¾ovaní za neohro¾ené váleèníky od 18 století.
®eny nosí vlasy dlouhé odkryté. Kirpan vlastní mu¾i i ¾eny. ®eny jsou s mu¾i rovnoprávné. Malí chlapci vypadají jako malé holèièky, proto¾e se jim vlasy nestøíhají.
Chrám je otevøen všem, bez ohledu na nábo¾enství, postavení èi rasu. ®ádné kastování jako v hinduistické víøe. Nejvìtší jídelna svìta "Langar" zdarma nakrmí 100 ‐ 150 000 lidí dennì.
Nĕkolik dní pøed odjezdem z Indie do Austrálie jsme se zdr¾eli v Delhi. Prùvodce Indií nám zorganizoval moc zajímavý výlet do Gurudwara Chrámu. Vládne tam ú¾asný systém, který vy¾aduje naprostou èistotu. Obuv a pono¾ky musí všichni zanechat venku, nebo v pøipravených kabinkách. Za Chrámem na pozemku je krásné jezero, uvnitø Chrámu velký rybník. Vìøící se v jezeøe namáèejí, modlí, nebo» v jejich oèích je voda léèivá. Celý areál pokrývá mramor. Dovnitø nikdo nesmí vstoupit špinavý. Jakmile se zují boty, prochází se tekoucí vodou pøes schody, na nich¾ jsou kobereèky. Ne¾ proutník dorazí ke vstupu, jsou jeho nohy èisté.
Obdr¾eli jsme oran¾ové šátky na zakrytí hlavy jako symbol rovnoprávnosti. Tìšili jsme se po prohlídce nádherného Chrámu do kuchynì, kde jsme mìli jako dobrovolníci pomáhat s peèením chleba ‐ Roti. Nejdøíve jsme v kuchyni udìlali exkurzi, nahlédli do ohromných kotlù, ve kterých to bublalo vším mo¾ným, polévkami, omáèkami, byl tam velký kotel s rý¾i, se zeleninou atd. Jak to ti lidé ‐ dobrovolníci ovládali a míchali nám nebylo jasné. V takovém mno¾ství vaøit pro hladové bylo obdivuhodné. Posléze jsme se od gigantických kotlù, které obsluhovali mu¾i pøemístili do jiné místnosti. Sedìly tam na roho¾kách ¾eny s dìtmi a malými váleèky válely tìsto na chleba.
Recept na Roti ze pšenice Atta:
3 hrnky mouky,
½ l¾ièky soli,
1‐2 l¾ièky oleje,
litr vody.
Mìli jsme mo¾nost nìkolik placek (chleba Roti vypadá jako placka) uválet i upéct. Pocit, ¾e jsme se pøièinili a vykonali dobrý skutek bla¾il u srdce. Atmosféra byla ú¾asná, dobrovolníci pracovali na plné obrátky s úsmìvy ve tváøích. My jsme jim plnou hodinu pomáhali. Další podívaná se odehrála ve velké jídelnì. Tam u¾ v øadách na zemi sedìlo na stovky lidí èekajících na obìd. Ochotníci servírovali jídlo na pøipravené tácky. V ú¾asu jsme pøihlí¾eli, jak vdìèní lidé, se sepnutými rukami dìkovali všem, kdo se na pøípravì podíleli.
Namaste, (dìkujeme Delhi) za nezapomenutelné zá¾itky pro¾ité v Indii.