Putování Novým Zélandem (15)
(zemí krásné pøírody, stálých vìtrù, vìtrolamù, drátìných plotù a vìstonických Venuší)
aneb Pou» dìdouškù Novým Zélandem
Nedìle 24. ledna
Vstávám u¾ v 6:30 a.m. umlácen vlnami man¾elské postele a i dvojím pádem z postele té¾e. V kuchyni kempu opìt historický, pøedevším však velmi starý a zanedbaný kousek. Vaøím nám snídani, kterou mi vzápìtí roznášejí po stole bìhající velcí èerní mravenci. U chutného jídla Chuck listuje v LP a na závìr rozhoduje, ¾e cílem dnešní autoturistiky bude znovu Rotorua! Venku u¾ sice prší ménì ale stále prší a pøevaluje se nízká mlha…
Zápis dnešní etapy musím zaèít zmínkou o Chuckovì zpùsobu jízdy autem. Nejde mi to pøes rty a ani PC to nechce vzít, ale nezbývá mi ne¾ abych šoféra Chucka pochválil a to i písemnì! Slovnì jsem to èinil u¾ bìhem jízdy, viz ní¾e… Jezdit ve stálém dešti a mlze, v „ojetinì“, ve které se stále ml¾í skla není ¾ádný med. Pøidám-li k tomu „trvalou“ jízdu vlevo, volant vpravo a stálý souboj s automatickou pøevodovku, pak tato vìta platí v celém svém rozsahu a mìla by být „kajsik“ tuènì zapsaná pøípadnì vysekaná do skály! Chuck je zkrátka paschak!
Musím však, pøi této pøíle¾itosti trochu pochválit i sebe. Abych Chucka povzbudil, èasto ho èastuji trefnými a laskavými poznámkami typu: “Dávej pozor, jedeš furt ve škarpì“! (myslím levým kolem), „Zpomal“!, „Nejeï rychle“!, „Jeï vlevo“!, „Jeï vpravo“!, Dívej se pøed sebe! Nekuø! apod. Kamarád Chuck byl tìmto poznámkám velmi rád, proto¾e jsem mu vlastnì pomáhal øídit a odreagovat se od únavy. Také mi tak s laskavostí jemu vlastní odpovídal: „S.. na mnì“!, „Pojï to zkusit Ty, hòupe nebo jednou i vole“! Ve chvílích nejhlubšího soustøedìní na øízení mi ale øíkával èím dál èastìji: “Polib si pr…“! Následnì a natruc hravì øídí „ojetinu“ jednou rukou. To vše ve zmínìném dešti, mlze, stále se ml¾ících sklech našeho auta a „eštì mi do toho pukal“!
Chucku, urèitì se Ti nevyrovnám a¾ se jednou odhodlám a sednu za volant! A to mám za sebou školu havíøovského uèitele jízdy, mého pøítele a proslulého automobilového závodníka soutì¾í ME, pana Bedøicha Steuera!
V 8:30 a.m., kdy u¾ pøestalo pršet a jen drobnì m¾í, jsme dorazili do mìsta „sirných pramenù“ – Rotorua (LP-mìsto, které døíve ucítíte ne¾ uvidíte, smrad je to stejný jako u chemièky v ostravských Mariánských Horách, le¾ící na kmenovém území kmene Arawa, kteøí sem pøiplavali na Arawa Canoe asi ve 14. století), ale my dochvátáme dnes ještì dál, do oblasti Wai-O-Tapu.
Zde jsme si za 32 dollars - ka¾dý - koupili lístek k místnímu zázraku, gejzíru Lady Knox Geyser (LP- chrlení vody a páry nastává ka¾dý den v 10.a.m. - exactly regullary!).
Chuck právì koupil vstupenky a jdeme na prohlídku stejnojmenného areálu, která zaèíná pøednáškou mladého cvièitele geyser (vpravo),
v pozadí je Lady Knox s betonovým hrdlem…
V 9:20 a.m. pøistoupil k Lady Knox místní cvièitel geyser - mladík s kšiltovkou. Zaèal projevem k turistùm, kteøí se shromá¾dili v amfiteátru kolem zatím spící Lady Knox. Za normálních okolností bych cvièiteli gejzírù prakticky nic nerozumìl, nebo» na mnì mluvil pøíliš rychle, ale tentokrát jsem mìl štìstí. Stál jsem toti¾ vedle skupinky turistù z Maïarska. Tìmto turistùm cvièitelùv proslov jejich prùvodce simultánnì tlumoèil do rodné maïarštiny a já byl koneènì jednou v obraze, vìda o èem vlastnì je...
Po kratším projevu, pøesnì v 9:55 a.m., cvièitel gejzírù napojil z plastikové láhve Lady Knox nìjakým saponátem (LP). Následnì, pøesnì v 10 a.m, Lady Knox vypustila z umnì uplácaného betonového hrdla cca 10ti metrový geyser! Bìhem této produkce Lady Knox všichni pøihlí¾ející turisté, i maïarští, nadšenì aplaudovali jak cvièiteli, tak i gejzíru! Celek èinil dojem „lákání draka ze sluje“ místním cvièitelem gejzírù – nìco jako divadelní pøedstavení v sokolovnì pro ¾áky z „obecné“ (Smoljak, Svìrák?!). Po pøedstavení u Lady Knox jsme se ještì zajeli podívat k místnímu a bublajícímu blátu v „mud pool, po našemu blacko“. Po návratu zpìt do areálu jsme si prohlédli i jiné a další pøírodní zvláštnosti. Vše u¾ bylo jen pravé bublavé, neopakovatelné a krásné…
Tak takhle „vypìnila saponátem“ svìtoznámá „Lady Knox“
Komu se nelení, tomu se zelení, a platí to i u bahenních sopek…
Po ukonèení prohlídky místní kouøící a bublající krásy na parkovišti zjiš»ujeme, ¾e jsme jako bonus získali „pravý a nefalšovaný defekt“ – dvojka vlevo dole, øekl by MUDr. Chuck být v ordinaci. Naštìstí to u¾ byl náš druhý „cestovní“ defekt (první loni v Austrálii), a tak máme ve výmìnì gum potøebnou a pøedevším letitou praxi. Bìhem 10ti minut gumu mìníme a vracíme se zpìt, do Rotorua.
Servis jsme sice záhy našli, ale bylo u¾ za 10 minut 5:30 p.m. a vyvìšená pracovní doba je od 7.a.m. do 5:30 p.m tak¾e jak... a¾ zítra?!
„Dìlníci jsou u¾ ve sprše, ale mù¾ete pøijít ráno v 7 a.m.“! - nám prozradila srozumitelnou (tj. velmi pomalou angliètinou) pohledná a zároveò pìknì „zmalovaná“ sleèna za pultem!
Krátce nato jsme lehce, u¾ jen napotøetí (!), objevili místní Backpacker, kde nás pøijali s otevøenou náruèí. Noclehy nám prodali, sice ve spoleèné ubikaci, v „osmilù¾áku“, ale zato máme k disposici krásnou nerezovou kuchyò vybavenou vším mo¾ným, mj. velkoplošným TV nebo otevøenou a zakrytou terasou. Všeho nabízeného jsme postupnì vyu¾ili.
Po dlouhé debatì s francouzským diplomatem, ¾ijícím na Nové Kaledonii a zde našim spolubydlícím, uléháme ke spánku. Tentokrát jsme však oblo¾eni i mladými dívkami! Vìkové rozmezí zde spících bylo odhadem 20 (2 dívky) a¾ 40 let (ètyøi páni). Nás dva u¾ nepoèítám, „my zme u¾ za limitem a kaj pøidem tak dycky kazime vjekový prumìr“!
Poznámka è.14
Díky mé zbìhlosti v práci s PC jsem si nìkam odeslal nebo smazal (?!) povídání o zbytku našeho putování. Asi nìkam „nebo jak mluvi Chuck, kajsik“! Zkoumáním mého skutku odborníky tito došli k jednoznaènému a neúprosnému závìru, ¾e byl text odeslán nìkam a je tedy nenávratnì „kajsik“?! Tak¾e mi nezbývá ne¾ si otlaèit zadek a napsat vše znovu, pokud si ovšem na všechno vzpomenu?! Ne, ¾e by byl tento deník tak dùle¾itý, ale slib kamarádùm je pøece jenom slib kamarádùm... Tak teda znovu do boje, tzn.vytvoøit srozumitelné vìty z kusých poznámek v deníku…
Pokraèování pøíštì…
Karel Jankù
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora