Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Poodøí - Støíbrný chodník


Pozvánka zní - Oderské vrchy a platí hlavnì pro ty, kdo¾ milují romantickou, kouzelnou pøírodu, ticho a klid. Nízký Jeseník, jeho¾ souèástí Oderské vrchy jsou, patøí stále ještì k málo navštìvovaným místùm. Rozkládá se stranou hlavních turistických tras a cílù mezi frekventovanými regiony Jeseníkù a Beskyd. Roku 1994 zde byl vyhlášen Pøírodní park Oderské vrchy.


Na okraji mìsta Odry zaèíná Nauèná stezka Støíbrný chodník, která má tøináct informaèních tabulí, kterým nechybí zajímavost a poutavost, texty a obrázky jsou na vysoké odborné úrovni, pøitom však velmi srozumitelné. K zaèátku stezky se dostanete od vlakového a autobusového nádra¾í v Odrách po modré turistické znaèce. Na tøinácti zastaveních se seznámíte s oblastmi geologie, botaniky, archeologie, historie a ekologie. Délka nauèné stezky je 7,5 km a je výhradnì pro pìší turisty. Otevøena byla v kvìtnu 2001.


Název Støíbrný chodník je odvozen od skuteènosti, ¾e ve východním okolí Oder se v minulosti dobývala støíbrná ruda. K zajímavým lokalitám pøi trase nauèné stezky patøí i stará dobývací šachta Zlatý dùl (Goldloch), která je z dùvodu bezpeènosti ohrazena døevìným zábradlím. Za dobrého poèasí nabízí skvìlý výhled na Moravskou bránu a Beskydy døevìný vyhlídkový altán. Romantická je i procházka kolem soustavy Oderských rybníkù s bohatou faunou vodního ptactva.


Z nìkterých zastavení nauèné stezky vybírám informaèní tabuli è. 3 - Loupe¾ník Šimák
Historie nám pøipomíná, ¾e v tomto místì stával Šimákùv buk, na nìm¾ se mìl ukrývat pøi svých pøepadech povìstný loupe¾ník Šimák.
Pøepadával kupce a povozníky a vìtšinou si odnášel tuènou koøist. Jeho osoba jako loupe¾níka doslova zpohádkovìla a tak se oderský Šimák stal známým skoro po celé Moravì. Antonín Šimák byl synem chalupníka a narodil se 19. dubna 1861. Jeho rodièe záhy zemøeli a tak výchova byla všelijaká a výsledky školní docházky nevalné. Ani se nedouèil na kominíka. Stále pøísnìjší tresty za rùzné kráde¾e ho vedly ke zvyšování surovosti a rafinovanosti. Jeho loupe¾e v okolí Medvìdí rokle se datují do let 1876 - 1881 a Šimák za nì dostal sedm let v nejt쾚ím ¾aláøi na Mírovì. Výsledkem tohoto pobytu pak byla ještì vìtší brutalita a šest vra¾d, za které byl Šimák v roce 1881 obìšen na dvoøe okresního soudu v Novém Jièínì.


A pøidávám ještì jedno zastavení – Informaèní tabule è. 5 vysvìtluje význam Moravské brány:
Moravská brána tvoøí pøedìl mezi východní Karpatskou a západní Sudetskou soustavou a je zajímavá prolínáním rostlinných a ¾ivoèišných druhù obou soustav.
I kdy¾ je zde dokládána pøítomnost pravìkých lovcù, její prùchodní funkce pro lidská spoleèenstva se dá archeologicky dolo¾it a¾ z mladší a pozdní doby bronzové. A¾ do druhé poloviny 5. století a první poloviny 6. stol. byla Moravská brána pøirozeným obchodním koridorem, ve kterém putovaly bronzové výrobky, bronzovina a jantar.


S rozvojem osídlení a obchodu se postupnì mìnily nepravidelnì udr¾ované pozemní komunikace v hlavní sí» tzv. øíšských silnic. Tyto komunikace slou¾ily pøedevším místní a dálkové formanské pøepravì nákladù a zásilek, v pozdìjších letech stoupala na významu také osobní pøeprava v soukromých dostavnících.


Moravská brána je významným pøírodním fenoménem, co¾ dokládá vyhlášení Chránìné krajinné oblasti Poodøí v roce 1991. Hlavním prvkem ochrany je meandrující pøírodní tok øeky Odry s rybníky, lu¾ními lesy a nivními loukami. Jeho význam byl ocenìn i v mezinárodním mìøítku, a to zaøazením do Ramsarské úmluvy o mokøadech.
Moravská brána je dùle¾itou tahovou cestou pro stìhovavé ptáky a svými mokøadními spoleèenstvy vytváøí podmínky pro výskyt nìkterých kriticky ohro¾ených rostlin (kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí).


Tolik jen krátká citace z informaèních tabulí… Pokud nenajdete mo¾nost a pøíle¾itost tento pøekrásný kraj navštívit mù¾ete se projít alespoò virtuálnì všemi zastaveními nauèné stezky napø. na adr. http://www.odry.cz


Kulturním centrem Pøírodního parku Oderské vrchy je mìsto Odry. Ve známost vešlo pøedevším díky podniku Optimit, který se øadí co do stáøí na první místo mezi gumárenské závody v ÈR.


Mìsto Odry bylo zalo¾eno ke konci 13. stol. Pùvodnì bylo ohrazeno døevìnými palisádami a strá¾ními vì¾emi u bran z mìsta. Pøed palisádami byl vykopán hluboký pøíkop.
Ve mìstì najdete námìstí se zachovalými støedovìkými domy a pùvodnì gotickým kostelem sv. Bartolomìje. Zpoèátku byly mìš»anské domy stavìny ze døeva. V prùbìhu 16. a 17. století byly domy pøestavovány na zdìné s podloubím. Takto byly pøe-stavìny domy po celém obvodu námìstí. Pod nimi se nacházejí stará sklepení. V 16. stol.(1533-36) byla v prostoru dnešní kašny postavena renesanèní radnice, která však bránila prùjezdu námìstím a proto byla v roce 1863 zboøena.

 

V západním rohu radnice stával døíve pranýø. Jeho zbytky byly pou¾ity na kamenné soše Nanebevzetí Panny Marie, z roku 1785. Od tìch dob se tradovala posmìšná povìst, ¾e oderští dali Pannu Marii na pranýø. Na námìstí rovnì¾ v minulosti stávala socha. sv. Floriana, která byla pozdìji pøemístìna pøed budovu oderské fary.
V horním rohu námìstí stával v minulosti ještì kamenný køí¾ z roku 1812. Bìhem II. svìtové války však byl znièen a dnes na onom místì stojí mariánská socha.
Zajímavou památkou je také kašna autora - oderského rodáka Emila Zimmermanna z roku 1897. Na støedovém soklu je umístìno sousoší andílkù ze zinkové slitiny s hlavami hlavy satyrù.
Velké mno¾ství zajímavých míst je i mimo námìstí. Doporuèujeme navštívit informaèní centrum, kde je k dispozici øada bro¾urek pøibli¾ující mìsto i jeho okolí.

Ludmila Holubová

Další èlánky autorky:

Profesionálka roku
Rozhovor s Michalem Vieweghem
S Jarmilou Kratochvílovou
S Marií Èernegovou - Advent a Vánoce
 
 
 
 
 
 
 
 

 



Komentáøe
Poslední komentáø: 09.10.2009  18:01
 Datum
Jméno
Téma
 09.10.  18:01 Gabi-florka
 08.10.  09:16 Pavel
 08.10.  08:56 Vesuvanka díky :-)))
 08.10.  08:30 venca