Ostravice – výprava za vodopády
„Vodopády jsou romantické pøírodní výtvory v oázách divoké a nezkrocené pøírody, u nich¾ rytmus nekoneènì plynoucího èasu urèuje šumìní èi hukot padající vody.“
(Z knihy Martina Janošky: Nejkrásnìjší vodopády Èeské republiky, Academia 2008)
V této celkem nenápadné kní¾ce, která je ovšem prvním pøehledem 120 vodopádù naší republiky, nechybí samozøejmì také vodopády v Moravskoslezských Beskydech.
Ten, který chci ètenáøùm pøedstavit, znám odmalièka, proto¾e hora Smrk, na jejím¾ úboèí se nacházejí, je „mou“ horou. Jak by ne, kdy¾ pøímo na jejím úpatí ¾iji :
Vodopády na Buèacím potoce
Hora Smrk (1276 m n. m.) je druhou nejvyšší horou v Moravskoslezských Beskydech. Buèací potok pramení v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem /1173 m n. m./ v nadmoøské výšce 1100 m a je v délce 1260 m levostranným pøítokem øeky Ostravice. Oblast Smrku pøedstavuje pro kriticky a silnì ohro¾ené druhy ¾ivoèichù klidovou oblast a tito ¾ivoèichové jsou velmi citliví pøedevším v zimním období. V masivu Smrku byly vyhlášeny pøírodní rezervace Smrk (ta byla v prùbìhu doby rozšíøena), Malý Smrk, Studenèany, Buèací potok a na ji¾ním okraji rezervace V Podolánkách a v návrhu je pøírodní rezervace Nad Škaredým mostem na Èeladné. Vyhlašování èi rozšiøování pøírodních rezervací se nìkdy setkává s názorem, ¾e tyto aktivity mohou výhledovì omezovat rozvoj cestovního ruchu, nicménì vìtšina obcí souhlasí s jejím vyhlašováním, nebo» jsou si vìdomi, ¾e zachovalá a unikátní pøíroda mù¾e být pro nì pøínosem. Ochranou tìchto míst zùstanou zachovány zbytky typických lesních porostù tak, jak byly døíve bì¾né.
Vodopády se nacházejí v nadmoøské výšce zhruba 800 metrù nad moøem a jsou jednìmi z nejvìtších kaskádových vodopádù v moravské a slezské èásti Karpat. Dva hlavní vodopády mìøí asi 10 metrù a celková výška kaskády je pøibli¾nì 40 metrù.
Vodopády jsou pøístupné po lesní cestì, kdy¾ od nádra¾í v Ostravici jdeme po èervené znaèce a¾ k rozcestí ke Skalce, kde odboèíme vlevo (znaèka jde podél potoka), mineme chatovištì, poté studny s vydatnými prameny a za závorou se dáme traverzem hory doprava a asi po ¾ hodinì klidné chùze dojdeme k vodopádùm na Buèacím potoce.
Upozorní nás na nì nejprve oznaèení pøírodní rezervace Buèací potok, její¾ výmìra je 35 ha a ochranné pásmo 17 ha, nachází se v katastrálním území Ostravice I, okres Frýdek-Místek v Chránìné krajinné oblasti Beskydy a byla vyhlášena 20. 9. 2004. Návštìvníci poznají pøírodní rezervaci v terénu také podle toho, ¾e na obvodových stromech jsou èervené pruhy. Informaèní tabule nás také upozorní na to, ¾e kvùli pestrosti lesa zde byly v poslední dobì vysázeny pùvodní listnáèe – javory, jilmy, jeøáby nebo jedle. K tomuto došlo na základì vyhodnocení, ¾e i kdy¾ jsou beskydské lesy relativnì v lepším stavu ne¾ v minulosti, je tøeba zejména v chránìných územích doplòovat døeviny, které zde zjevnì chybí. Sazenice, které zde jsou umis»ovány pocházejí z lesních školek, kde jsou pìstovány ze semen pùvodních beskydských døevin rostoucích v rezervacích. Okolní svahy tvoøí tvrdé godulské pískovce a ménì odolné bøidlice. Jsou zde zachovány su»ové lesy a vyskytují se zde chránìné a ohro¾ené druhy rostlin a ¾ivoèichù.
Neopomenu také uvést, ¾e tato lokalita je pøedmìtem rùzných výzkumù flóry a fauny. Øada tìchto prací byla publikována v rùzných titulech odborné literatury. S platností do 31. prosince 2011 se pracovníkùm Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì povoluje vstup a odchyt ¾ivoèichù za úèelem entomologického prùzkumu ve všech pøírodních rezervacích na Smrku.
Z rostlin je to napø. javor klen, jeøáb ptaèí, buk lesní, smrk ztepilý, vysokostéblé nivy, omìj tuhý moravský, kamzièník rakouský, nachází se zde bohaté patro mechù se vzácnými a ohro¾enými druhy.
Z fauny mù¾eme uvést významný výskyt chrostíkù, vlhkomilné druhy støevlíèkù, motýli – batolec duhový, batolec èervený, baboèka osiková, pøástevník hluchavkový, vlhkomilní pl¾i, z ptákù – strakapoud bìlobøichý, holub doupòák, datel èerný, kos horský, jeøábek lesní, sluka lesní, lejsek šedý, oøešník kropenatý, skorec vodní.
Oblast Smrku je trvalým biotypem rysa ostrovida, vyskytuje se zde také vlk obecný a medvìd hnìdý.
Efektnost vodopádù je výrazná v období, kdy¾ ještì stromy nejsou olistìné – pøi jarním tání je vodní masa vinoucí se ze sedla Smrku vidìt i z dálky. Pak se ve své kráse ukazují na podzim, kdy opadne listí, ale asi nejkrásnìjší jsou v dobì zimy, kdy není pøíliš mnoho snìhu, aby se sem bylo mo¾no dostat pìšky. Pokud jsou pár dní mrazy a kaskáda zcela nebo alespoò zèásti zamrzne, naskytne se nám pohled na nádhernou pøírodní scenérii. Upozoròuji, ¾e je tøeba dbát opatrnosti pøi pøechodu potoka, který protéká pøes cestu.
Pokud se nechceme vracet stejnou cestou zpátky, mù¾eme pokraèovat dále travezní cestou k rozcestí Nad Holubèankou, odkud mù¾eme pokraèovat po èervené znaèce dolù (pøijdeme k místu, kde jsme odboèili na Skalku) nebo sejdeme na Holubèanku a odtud pokraèujeme kolem Smrèku po modré znaèce na Ostravici. Bìhem celé trasy urèitì oceníte krásné výhledy, pøedevším na Lysou horu. A v neposlední øadì zde naleznete také klid, nebo» tu neproudí ¾ádné davy zvìdavcù, ale zajdou si tu pøedevším ti, kdo se chtìjí pokochat krásou a divokostí beskydské pøírody.
Pavla Zemaníková