V království Hazmburském
Jsem jenom èlovìk
nic víc ne¾ kámen
na nìm¾ stojím
ne¾ rostlina
je¾ tu kvete...
V pátek jsme se opìt vydali do našeho milovaného Støedohoøí. Modrá obloha s menšími, bílými a volnì rozhozenými kumuly slibovala pìkný den, který by nemusel konèit bouøkou, tak jako dny minulé.
Pøíroda po deštích trochu pookøála a tráva se zazelenala, ale kalendáøní dny, spìjící pomalu, ale jistì ke konci léta, poznamenaly krajinu, stejnì tak i mimoøádnì horké a dny a sucho. Letos kvìtena pøekroèila svùj zenit mnohem døíve ne¾ jindy, i ¾nì si pøispíšily nejménì o ètrnáct dní. Do syté letní zelenì vstupuje okr, tu a tam ¾loutne listí.
Malé a opuštìné nádra¾íèko v Dla¾kovicích na malebné trati Lovosice-Most, kde nás zaujme obrovská, mo¾ná stopadesátiletá hrušeò s drobnými listy. I její plody, jimi¾ je obsypána, jsou malé. A vedle ní kdosi nedávno zasadil borovici èernou. které se tu daøí velmi dobøe. Ve štìrku mezi pra¾ci vyrùstá laskavec srstnatý (Amaranthus retroflexus) a za nedlouho koleje postupnì zarostou, proto¾e tra» má být zrušena. Škoda.
Naše cesta vede od nádra¾í podél rozsáhlého jabloòového sadu, v nìm¾ byly staré stromy omlazeny seøíznutím koruny, tak¾e jejich kmeny znovu obrostly, Øady a øady tìchto nízkých jabloní se silnými kmeny a velkými, èervenajícími jablíèky, pùsobí na pohled exoticky, jako bychom byli nìkde ve Francii. Z levé strany je cesta lemována køovím, které vydává svoji malebnou úrodu - spoustu èervených šípkù, pøevislé okolíky bezinek i plodù svídy. Za øadou keøù následuje opuštìný sad zarùstající jasany a dalšími keøi.
Cesta je malebná a pro chùzi velmi pøíjemná - mìkká. Zarùstá truskavcem (rdesnem ptaèím), plazícím se po zemi a v souèasné dobì kvetoucím drobouèkými bílými kvítky. Kvete zde modrý kakost luèní, èekanka a fialový chrastavec polní. Zaujmou nás velké ¾lutavé "pantoflíèky" lnice kvìtel, Hlaváè ¾lutavý napovídá, ¾e tato oblast je sušší a teplejší. Objevíme opozdilý vybledlý vlèí mák a ojedinìlý ¾lutý kvìt kozí brady, která tu hojnì kvetla., o èem¾ svìdèí krásné velké "balonky" ochmýøených na¾ek, èekajících na svùj vítr.... Odkvetly ji¾ i bodláky. Èetné zaschlé okoliènaté rostliny vytváøejí zajímavou èervenohnìdou grafiku. Obèas na nás "juknou" z trávy a další bohaté vegetace èedièové kameny - to, abychom nebyli na pochybách v jaké krajinì jsme. Pøed námi se na východní stranì vynoøuje z porostu Hazmburk (418 m n.m.), který je ještì za mnoha poli a políèky, za vesnicí Chodovlice a ještì dál.... Úchvatná, krajina, kde pøíroda i dílo èlovìka tvoøí harmonický celek.
Je horko, sluníèko do nás nemilosrdnì pra¾í, tak¾e si najdeme místo ve stínu, abychom se pokochali pohledem na krajinu. A je na co se dívat. Na severní stranì strmí vrch Koš»álov (481 m n.m.) se zøíceninou hradu. Celý ji¾ní svah tohoto nádherného kopce je skalnatý. Vlevo od Koš»álova mù¾eme spatøit èást Solanské hory, Dìkovku, Lhotu, Milešovský Kloc a vrchol Milešovky s observatoøí. Vpravo za Koš»álovem se nachází Jezerka a Ovèín, nad ním¾ vykukuje "špièka" Lovoše. Pokraèujeme-li dál na severovýchod, otevírá se nám panoráma do dálky a¾ k Vysokému Ostrému poblí¾ Ústí nad Labem a k východu pokraèují další kopce a kopeèky, z nich¾ uvedu alespoò Varhoš», Strá¾ištì, Dlouhý vrch, Radobýl nad Litomìøicemi, dominantní Sedlo, v pozadí Ronov, Vlhoš», Ralsko a dokonce i Bezdìz. A nesmím apomenout na Øíp.Viditelnost je výborná. Velmi pìkné pohledy nám nabízí obloha. Malé i velké kumuly, tu a tam potrhané, jsou uspoøádány do øad s ubíhající perspektivou. Pozorujeme stíny mrakù, klouzající se po kopcích - náhle jeden ztmavne, druhý zesvìtlí a po chvíli se jejich tváø zmìní.
Nad námi pøelétne poštolka a kánì. Kolem nás poletují motýli, zejména bìlásci, objeví se i okáè bojínkový a modrásek. Kdesi ve stínu odpoèívá zvìø... Vnímáme zde, tak jako na jiných místech ve Støedohoøí, zvláštní souznìní s pøírodou, je¾ naplòuje srdce èlovìka radostí a láskou.
Sluníèko pomalu zapadá a já sedím ve vlaku u¾ jen se svými vzpomínkami. Snad se tam ještì nìkdy vrátím....
Jana Haasová